Země na hraně vyčerpání. Čtyři roky invaze v „neviditelných“ číslech

Skutečným měřítkem války je rozsah civilního života, který zůstává hluboce zasažený – od okupovaných území přes vysídlení až po psychické dopady na celou generaci. Právě tyto méně viditelné následky postupně proměňují strukturu ukrajinské společnosti: Mění demografii, vzdělávání, fungování rodin i kapacitu státu poskytovat základní služby.

Miliony lidí žijí ve stínu války každý den a čelí neustálé nejistotě. S každým rokem se dopady invaze prohlubují a stávají se součástí každodenní reality. Ukrajinci se nemohou spoléhat na střechu nad hlavou, pravidelnou školní docházku, dostupnou zdravotní péči ani na jistotu tepla během zimy.

Válka se tak postupně mění ve stav, který lidé už nevnímají jako přechodný a přestávají vidět, kdy a jestli vůbec skončí.

Jak popsala hlavní mezinárodní zpravodajka CNN Clarissa Wardová, mnoho Ukrajinců svou situaci přirovnává k metafoře: „Představte si, že stojíte na břehu a vidíte někoho, kdo se topí, bojuje a snaží se držet hlavu nad vodou každým kouskem těla, aby přežil. Budete jen stát a křičet: ‚Skvěle se držíš, jsi hrdina‘, nebo ‚Pošlete záchranný člun‘?“

Lidé, kteří v napadených oblastech zůstávají, upozorňují na postupnou otupělost. „Já už funguju na automat, nevnímám to. Ještě loni jsem věřila, že to někdy skončí, ale teď už jsem o tu naději přišla. Člověku se lépe žije, když se smíří se svým osudem,“ popsala Seznam Zprávám sedmadvacetiletá obyvatelka Kyjeva Ksenia.

Situaci zhoršuje zamrznutí mírových jednání. Ruské maximalistické požadavky znemožňují kompromis a dokud se nenajde řešení, následky války se budou nadále prohlubovat, přičemž miliony lidí čelí vysídlení, ztrátě domovů a kumulujícímu se psychickému i sociálnímu traumatu.

Seznam Zprávy při příležitosti čtvrtého výročí začátku plošné ruské invaze nabízejí bližší pohled na to, jak válka ovlivňuje každodenní život Ukrajinců. Údaje pocházejí z oficiálních ukrajinských zdrojů, OSN a Světové zdravotnické organizace, přičemž většina je aktuální ke konci loňského či začátku letošního roku.

Skutečný rozsah civilních dopadů války se promítá do souhrnných statistik napříč ukrajinskou společností. Obraz ale zůstává neúplný – o části obyvatel existuje jen minimum ověřených informací, protože jsou na územích okupovaných Ruskem a mimo dosah běžného monitoringu.

Právě tam se dlouhodobé dopady války sledují nejobtížněji. Podle odhadů ukrajinské vlády a mezinárodních organizací žije v okupovaných oblastech zhruba 3 až 5 milionů Ukrajinců, přesný počet však není možné spolehlivě určit a jen omezeně lze zjistit i to, v jakých podmínkách lidé na těchto územích skutečně žijí.

Omezený přístup nezávislých organizací i novinářů zároveň znamená, že informace z okupovaných území přicházejí se zpožděním a jen útržkovitě. Obyvatelé těchto regionů čelí dlouhodobým výpadkům služeb, tlaku okupačních úřadů i zhoršené bezpečnostní situaci, rozsah problémů však nelze systematicky ověřovat.

Neúplná data z okupovaných regionů se promítají i do evidence pohřešovaných. Právě z území mimo kontrolu Kyjeva přichází nejvíce případů, u nichž není jasné, co se s lidmi stalo – zda zahynuli, byli zadrženi, nebo násilně odvezeni do Ruska.

Zvlášť citlivou kapitolou jsou únosy dětí, které Rusko od začátku invaze prezentuje jako „evakuace“ či záchranné operace. Kreml uvádí, že do Ruska bylo převezeno více než 700 tisíc ukrajinských dětí, Kyjevu se však dosud podařilo identifikovat zhruba 20 tisíc z nich.

„Řekli nám, že je to evakuace na dva týdny. Bylo to osm měsíců,“ popsal Seznam Zprávám sedmnáctiletý Vlad Rudenko. Rusové ho proti jeho vůli unesli z Chersonu na Krym. „Myslel jsem tam na sebevraždu. Opravdu jsem si chtěl něco udělat,“ líčil v rozhovoru.

Únosy dětí zapadají do širšího obrazu rozvrácených rodin a nucených přesunů obyvatelstva. Zatímco tisíce ukrajinských rodin dodnes pátrají po příbuzných a nezvěstných dětech, miliony dalších lidí válka donutila opustit domovy. Podle Mezinárodní organizace pro migraci je v samotné Ukrajině vnitřně vysídleno přibližně 3,7 milionu lidí, přičemž 71 % z nich žije mimo domov déle než dva roky.

„V takto destabilizovaném prostředí se únosy a následná indoktrinace dětí stávají obzvlášť ničivým nástrojem: nezasahují pouze jednotlivce, ale dlouhodobě narušují rodinné vazby, komunitní struktury i demografickou stabilitu země,“ řekla pro Seznam Zprávy bývalá prezidentská poradkyně Daria Zarivná.

Prakticky vysvětluje, že když se lidem kumulují dopady války, mohou být pro ně naprosto devastující. Nejde jen o jednotlivé tragédie – mnozí přišli o syna, manžela či více členů rodiny –, ale o jejich vrstvení v čase. „V takové situaci má člověk často pocit, že se mu rozpadl celý život,“ dodává.

Podle různých sociologických průzkumů utrpěla osobní ztrátu značná část ukrajinské populace. Například výzkumy Kyjevského mezinárodního institutu sociologie (KIIS) opakovaně ukazují, že desítky procent Ukrajinců mají blízkého příbuzného nebo známého, který byl v důsledku války zabit či zraněn, v některých šetřeních jde o více než polovinu respondentů. To ilustruje, jak masově se trauma ve společnosti šíří.

Situaci navíc zhoršují aktuální životní podmínky. Velká část obyvatel Ukrajiny se potýká s dopady toho, čemu sami říkají nejkrutější zima za poslední dekádu. Ruské útoky na energetickou infrastrukturu od loňského podzimu dál výrazně zhoršují život milionům lidí. Podle nových dat Mezinárodní organizace pro migraci by mohlo být v příštích měsících znovu vysídleno asi 325 tisíc Ukrajinců a více než třetina z nich zvažuje opětovný odchod do zahraničí.

Největší dopad války pociťuje mladá generace. Děti a mladiství čelí přímému ohrožení života, narušené školní docházce a každodenní rutině. Čím více dětí a mladých lidí opouští Ukrajinu nebo zůstává bez vzdělání, tím silněji se konflikt propisuje do budoucnosti celé země – ztráta vzdělané a stabilní generace ohrožuje obnovu ekonomiky, fungování veřejných služeb i soudržnost společnosti.

Podle UNICEF bylo od začátku konfliktu zabito nebo zraněno nejméně 3100 dětí, přičemž jen loni došlo oproti roku 2024 k desetiprocentnímu nárůstu dětských obětí. Jde již o třetí rok v řadě, kdy se počet potvrzených dětských zranění a úmrtí zvyšuje.

Služby, na které se děti spoléhají, byly za poslední čtyři roky zdecimovány a nadále jsou pod obrovským tlakem. Více než 1700 škol a vzdělávacích zařízení bylo poškozeno nebo zničeno, takže jedna třetina školou povinných Ukrajinců nemá možnost navštěvovat výuku prezenčně na plný úvazek.

„Miliony dětí a jejich rodin opustily domovy, aby našly bezpečí, přičemž jedna třetina dětí zůstává vysídlená. Pro děti na Ukrajině je bezpečí stále těžší k nalezení, protože útoky na civilní oblasti pokračují po celé zemi,“ uvedla ředitelka UNICEF pro Evropu a Střední Asii Regina De Dominicis.

Stejně jako školy se terčem ruských útoků stávají i zdravotnická zařízení. Kvůli tomu jsou miliony lidí ochuzeny o základní zdravotní péči – až každý třetí pacient v oblastech blízko fronty nemá přístup k potřebným lékům, zejména na chronická onemocnění, a mnohá zařízení zůstávají poškozená či uzavřená.

„Situace na Ukrajině se stále zhoršuje, obyčejný život je těžší. Spousta našich lidí je ‚uvězněná‘ ve zdravotnickém systému a čeká, až je přijmou specializovaná centra. Mnozí jsou také stále na frontě a čekají na evakuaci. Zatímco spolu mluvíme, jsou na frontové linii lidé, kteří jsou zranění už celé týdny, a kvůli situaci je není možné dostat do nemocnice,“ řekla pro Seznam Zprávy šéfka největšího rehabilitačního centra na Ukrajině Olga Rudnevová.

Důsledek omezení zdravotní péče a vzdělání se projevuje hlavně na psychice obyvatel. Od začátku invaze v únoru 2022 se na Ukrajině rozvinula krize duševního zdraví, která se dotýká všech věkových skupin. Už před válkou byla psychická zátěž vysoká – kombinace mezigeneračního traumatu, konfliktu od roku 2014 a dopadů pandemie covidu-19 zasahovala přibližně třetinu populace.

Od loňského roku se situace dramaticky zhoršila. Nejvíce ohrožené skupiny tvoří adolescenti, vnitřně vysídlení lidé, obyvatelé oblastí poblíž fronty a děti.

Děti, které nemohou chodit do školy, často trpí například řečovými problémy a potřebují podporu logopeda. Podle výpovědí učitelů nejsou některé děti ve věku 10–12 let schopné správně číst ani držet pero a psát.

Zažívají vysokou úroveň traumatu, úzkosti a depresí, mají potíže se soustředěním a zpracováváním emocí. Tyto psychické obtíže – zesílené neustálou hrozbou leteckých útoků, ztrátou členů rodiny a zničením domovů – často zůstávají neřešené kvůli omezeným zdrojům a podpůrným službám.

„Nelze podceňovat dlouhodobý dopad této krize na blaho dětí. Pro mnoho z nich válka není jen fyzickou hrozbou, ale i psychickou, s trvalými následky pro jejich emoční a kognitivní vývoj,“ upozornil ředitel humanitární reakce Plan International pro Ukrajinu a region východní a střední Evropy Sven Coppens.

Nedávné průzkumy pak ukazují, že 77 % Ukrajinců trpí silným stresem či nervozitou, 44 až 48 % vykazuje mírnou až závažnou úzkost a 32 až 39 % symptomy posttraumatické stresové poruchy. Více než sedm z deseti lidí uvádí, že konflikt negativně ovlivnil jejich psychiku.

Pro ty, kteří se rozhodli zůstat na Ukrajině, je každodenní život stále náročnější. Mnozí nemohou odejít, protože se bojí, případně si odchod nemohou dovolit, a musejí čelit prudce rostoucím cenám a omezenému přístupu k základním zdrojům.

Ksenie z Kyjeva například popisuje štěstí, že během energetické krize mohla používat svůj přenosný zdroj elektřiny EcoFlow – zařízení, které si s manželem pořídili před lety za několik tisíc hřiven.

Pro většinu Ukrajinců je ale dnes takový zdroj nedostupný, protože jeho cena rapidně vzrostla, a během zimní energetické krize tak mnoho lidí trpělo bez možnosti topení nebo zajištění energie pro základní potřeby. V důsledku války žije podle průzkumů Světové banky přibližně 9,6 milionu Ukrajinců pod hranicí chudoby, což odpovídá zhruba 37 % populace.

V neposlední řadě životní podmínky komplikují i dopady války na životní prostředí, o kterých se často nemluví. Přibližně 23 % území Ukrajiny je zaminováno nebo kontaminováno výbušninami, což představuje asi 139 tisíc km² – zhruba rozlohu Řecka.

Ukrajina tak patří mezi nejvíce zaminované země světa a kontaminovaná půda znemožňuje zemědělství, bezpečný pohyb a obnovu komunit v těchto oblastech.

Po celé Ukrajině miny zabily či zranily stovky lidí. Podle úřadů navíc v poslední době ruská armáda čím dál častěji záměrně shazuje miny z dronů na obytné oblasti. Například při incidentu z letošního 2. ledna muž v Chersonu okamžitě zemřel, když šlápl na minu.

Válka způsobila rozsáhlé environmentální škody za v přepočtu 3,6 bilionu korun, s devíti tisíci zaznamenanými incidenty poškození přírody, přičemž utrpělo zhruba 20 % chráněných území. Zasaženy jsou lesy, pole, řeky, mokřady i přírodní rezervace a škody na půdě, vodě a ekosystémech se od roku 2024 více než zdvojnásobily.

Environmentální dopady pak přímo ovlivňují život místních obyvatel – od omezeného přístupu k potravinám až po zdravotní rizika a nemožnost bezpečně využívat vlastní půdu. Nejčastěji popisovaný je příklad farmářů v Chersonu, kteří kvůli zaminovaným polím nemohou sklízet úrodu ani bezpečně pečovat o hospodářská zvířata.

Ničení přírody zabíjí či vyhání divoká zvířata. Válka zvýšila i počet toulavých psů, zejména v oblastech poblíž fronty. Podle studie publikované v prosinci v časopise Evolutionary Applications se dokonce někteří psi, původně domácí mazlíčci, začali kvůli situaci chovat podobně jako ti žijící ve volné přírodě.

Vědci sledovali 763 psů z devíti regionů Ukrajiny a spolupracovali s útulky, veterináři a dobrovolníky. „Někteří lidé své psy vzali s sebou, ale mnoho zvířat zůstalo opuštěných na nádražích nebo v okupovaných územích a nemělo jinou možnost, než se přizpůsobit,“ uvedla zooložka Mariia Marciv ze lvovské univerzity, která je hlavní autorkou studie.