Skauti vs. máslaři. Kaczyński ztrácí kontrolu, v PiS se rozhořel boj o moc

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Představme si situaci, kdy by Marka Bendu z ODS, politika s aurou „věčného poslance“, okřikl o pár generací mladší stranický kolega a před kamerami mu řekl, ať raději nic nekomentuje, a sám si vzal slovo.

Podobná situace se nedávno stala v kuloárech polského Sejmu, tedy obdoby české Sněmovny.

Reportérka televize TVN24 se zeptala místopředsedy opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) Ryszarda Terleckého na nepříjemné téma polských „politických uprchlíků“ v Maďarsku.

Řeč byla o exministrovi spravedlnosti Zbigniewu Ziobrovi z PiS a jeho náměstkovi Marcinu Romanowském, kteří dostali na pokyn maďarského premiéra v Budapešti bezprecedentní azyl. Oba jsou stíháni kvůli podezření z tunelování ministerského fondu a zneužití pravomocí.

Otázka na Terleckého se týkala toho, zda mají Ziobro a Romanowski dál dostávat poslanecké náhrady, i když uprchli do Maďarska. Terlecki odvětil, že pokud poslanci do Sejmu nedocházejí, je to obtížná situace, ale že neví, co říkají předpisy.

„Možná byste se do toho neměl pouštět,“ skočil Terleckému záhy do řeči o 40 let mladší poslanec Sebastian Kaleta. Původně byl v Ziobrově ultrapravicové straně Suverénní Polsko, která byla pro PiS léta koaličním satelitem, nakonec se s ní spojila.

Šestasedmdesátiletý Terlecki se v PiS řadí do jádra strany, které vyrostlo kolem předsedy Jarosława Kaczyńského. Patří ke „staré gardě“, a když Kaczyńského partaj v letech 2015 až 2023 vládla, Terlecki šéfoval poslaneckému klubu a hlídal stranickou disciplínu.

Na chování svého mladšího kolegy až o něco později reagoval popuzeně: Kaletu označil za spratka.

V tu chvíli se na veřejnost dostaly interní spory, které v PiS už dlouho probublávají pod povrchem, a stranické frakce si začaly vyřizovat účty veřejně. Politici využili oslabení šéfa – Jarosław Kaczyński se totiž ještě zotavoval ze zápalu plic, kvůli němuž byl i v nemocnici.

„Pokud někdo neumí vážit slova, měl by vědět, kdy už odejít ze scény, a kousnout se do jazyka,“ vzkázal Terleckému europoslanec PiS Jacek Ozdoba. V podobném duchu komentovalo výrok o „spratkovi“ více mladších politiků strany.

Letitého kolegy se zastal Mateusz Morawiecki, jenž byl v letech 2017 až 2023 předsedou vlády. „Místo vytváření sekty, která je zaměřená na přesvědčování už přesvědčených, doporučuji soustředit se na rozhovory s Poláky a naslouchat tomu, co je dnes skutečně trápí a čeho se obávají,“ napsal expremiér na síti X, kde si politici PiS vyměnili desítky vzkazů.

Právě Morawiecki je hlavní tváří jedné z frakcí. Jeho skupině uvnitř PiS se už roky přezdívá „Skauti“ (polsky harcerze), protože spolupracovníci expremiéra v organizaci v mládí působili a Morawiecki je jako jejich vedoucí.

Další silnou frakcí jsou takzvaní „máslaři“ (polsky maślarze). Název je odvozený od historky spojené s mladým europoslancem Tobiaszem Bocheńským. Ten si na palubě letadla polské společnosti LOT stěžoval, že místo máslíčka polského původu dostal německé.

Povyk ze sítí pak dal skupině radikálnějších konzervativních poslanců kolem Bocheńského posměšnou „máselnou“ přezdívku, kterou pak frakce vzala za vlastní.

Do mocenského boje dvou hlavních skupin se promítá i názorový střet o budoucím směřování strany. „Máslaři jsou radikálnější a chtějí stranu dál posouvat doprava. Skauti kolem Morawieckého ji spíš chtějí udržet dál od extremismu,“ shrnuje pro Seznam Zprávy podstatu štěpení politický novinář Patryk Michalski z TVN24.

Nevídaný veřejný vnitrostranický spor na síti X utnul po pár dnech až sám Jarosław Kaczyński. Každému, kdo se do „škodlivé diskuze“ zapojí, pohrozil pozastavením členství ve straně. „Bez ohledu na zásluhy či stranickou pozici,“ varoval s tím, že to bude mít i „dopad na politickou budoucnost“.

Navzdory varování se ale politici po pár týdnech pohádali na síti X znovu. Tentokrát si vyčítali chyby z let 2015-2023. Kaczyński pak oznámil, že věc bude řešit stranická etická komise a že předvolání dostane mimo jiné expremiér Morawiecki.

Nevídané veřejné bouchnutí do stolu odhalilo, že Kaczyński už dlouho není v pozici nezpochybnitelného stranického „náčelníka“. Doba, kdy předseda řídil partaj ze své kanceláře, kde přijímal audience, končí.

„Jarosław Kaczyński poprvé ztratil plnou kontrolu nejen nad pravicí, ale i nad vlastní stranou,“ přibližuje publicista serveru Onet Kamil Dziubka, který předloni napsal citovanou knihu o zákulisním dění v PiS.

Podle Dziubky přestala fungovat Kaczyńského dlouhodobá metoda štvaní jedné frakce proti druhé a pak díky autoritě spory tlumit. „Kaczyński má v PiS stále největší vliv, ale vůbec poprvé už nedokáže bez potíží ovládat konflikty frakcí. Tradiční mechanismy stranické disciplíny přestávají fungovat a jeho autorita slábne,“ říká autor.

Stárnoucí Kaczyński přitom v partaji nemá přirozeného nástupce, a kdyby se 76letý politik náhle stáhl ze scény, předpokládá se v partaji ostrá řež. „Za svého života svého zástupce neurčí. Moc v PiS převezme ten, kdo si ji dokáže vybojovat,“ tvrdí Kamil Dziubka.

Podle novináře Patryka Michalského teď ve straně panuje nervozita a jejím důvodem nejsou jen interní spory. Podle vícero průzkumů podpora PiS klesá a aktuálně se pohybuje kolem 25 procent, v některých dokonce jen kolem 21 procent.

Páteční průzkum státního institutu CBOS dává PiS dokonce pouhých 18 procent (před přepočtem nerozhodnutých), což je v rámci měření institutu nejhorší výsledek strany za 25 let. Před rokem přitom měla partaj podporu zhruba 30 procent.

Straně nakonec nepomohlo ani vítězství jejího prezidentského kandidáta Karola Nawrockého. Ten si kolem sebe buduje mocenské centrum, stal se tváří vzdoru proti vládě Donalda Tuska, vetuje zákony a jde do ostrých střetů.

„Kaczyński si vítězství Nawrockého vyložil jako signál, že voliči chtějí návrat PiS k moci. Jenže Nawrocki vyhrál hlavně díky voličům, kteří hlasovali proti Tuskovi, ne proto, že by milovali PiS,“ upozorňuje Kamil Dziubka.

Zároveň je podle polských pozorovatelů prezident méně „ovladatelný“, než si Kaczyński myslel.

Aktuální průzkumy jsou pro bývalou vládní stranu zprávou, že její hegemonie na pravici je ta tam. Zprava Kaczyńského partaji konkuruje krajně pravicová Konfederace a otevřeně antisemitská a protiukrajinská Konfederace Koruny polské extremisty Grzegorze Brauna. Obě strany mají radikální jazyk a aspirují na vliv v budoucí vládě.

„PiS přestala být hegemonem na pravici. Když se sečte podpora Konfederace a Brauna, mají dohromady prakticky tolik, co má v průzkumech PiS. To je pro Kaczyńského smrtelně nebezpečné,“ komentuje čísla Dziubka.

„Nervozita je cítit nejen v poslaneckém klubu, ale v celé straně,“ dodává Michalski. Oslabení Kaczyńského nepramení jen z průzkumů, ale je patrné i v osobní rovině. „Dřív bylo nemyslitelné, aby poslanci o Kaczyńském mluvili kriticky. Dnes už to v kuloárech dělají,“ podotýká.

Jarosław Kaczyński teď zkouší přesměrovat pozornost jinam a oznámil, že v brzké době oznámí kandidáta na premiéra. Média okamžitě začala spekulovat o „burze jmen“.

Řádné parlamentní volby čekají Polsko na podzim 2027. Jisté je, že premiérským kandidátem nebude Mateusz Morawiecki, ale podle avíza Kaczyńského to bude politik mladší 50 let. Zmiňuje se jméno už zmíněného Tadeusze Bocheńského, ale také jména mladších a neokoukaných komunálních politiků.

Program pro volby PiS teprve tvoří a zatím staví zejména na odporu vůči vládě Donalda Tuska. Premiéra konzervativci dlouhodobě vykreslují jako německého agenta.

To se promítá i do pozice strany k evropskému programu SAFE, který má Polsku umožnit financování zbrojení z unijního úvěru. PiS tvrdí, že jde o mechanismus, který Polsko připoutá k Bruselu a fakticky k Berlínu, a že většina peněz skončí u německých a francouzských zbrojařských koncernů.

Kaczyński dokonce do Berlína vzkázal, že se má Německo stydět, že existuje. „Německo by jako postnacistický stát mělo spíše sedět v koutě a omlouvat se za to, že existuje, místo aby se pokoušelo ostatním vnucovat své vedení,“ prohlásil lídr PiS v nejnovější sázce na „německou kartu“.

Tuskova vláda naopak argumentuje tím, že jde o relativně levné financování masivní modernizace armády a šanci pro domácí zbrojní průmysl.