Ohořelá pohlednice z „Titaniku nebes“. Po desítkách let doputovala do Prahy

Když německý mechanik Robert Moser nastupoval začátkem května 1937 na palubu vzducholodi LZ-129 Hindenburg, měl s sebou vedle jiných věcí také pohlednici s vyobrazeným Bodamským jezerem.

Měla se pro něj stát památkou na cestu v největším létajícím stroji historie z Německa do Spojených států. Vzhledem k tomu, že na vzducholodi byl poštovní úřad, nalepil na ni Moser dvě poštovní známky a opatřil i příslušnými razítky.

Pohlednice se skutečně stala naprosto unikátní raritou. Ale úplně jinak, než Moser předpokládal. Při přistávání na americkém letišti Lakehurst totiž Hindenburg vzplál, německý mechanik zahynul, ale ohořelá pohlednice tragédii „Titaniku v oblacích“ přečkala. A začala žít vlastním životem.

Nejprve se s ostatními pozůstatky po zemřelých vrátila parníkem Manhattan zpátky do Evropy. Pak ji dlouhé roky držela Moserova rodina. Asi před 20 lety se však objevila na sběratelském trhu. Současným majitelem je Čech.

Ačkoli chce zůstat v anonymitě, poskytl tento výjimečný exemplář na ojedinělou výstavu filatelistických unikátů, kterou v pražské galerii Kafkoff, rodném domě Franze Kafky, u příležitosti stého výročí založení Mezinárodní filatelistické federace pořádá česká Odborná společnost filatelistických studií (OSFS).

„Pohlednice je němým svědkem ohnivé zkázy vzducholodě, která je od 6. května 1937 v povědomí celého světa,“ řekl Seznam Zprávám renomovaný český sběratel a soudní znalec David Kopřiva. Byl to právě on, kdo ji dostal do Česka – zhruba před rokem ji koupil při jedné německé aukci.

„Jaký jsem měl pocit, když jsem ji tehdy získal? K nezaplacení,“ usmívá se Kopřiva. „Ta pohlednice byla do poslední chvíle na palubě Hindenburgu. Ten, kdo ji má, se vlastně stává součástí tohoto historického příběhu. Když vám leží doma na stole, událost před téměř devadesáti lety se vás téměř dotýká,“ popisuje.

Na podzim ale ohořelá pohlednice znovu změnila majitele. „Teď je v rukou ještě většího sběratele, než jsem já,“ dodává Kopřiva. Nakonec se rozhodl ji prodat, aby měl peníze na jiné sběratelské investice. Spokojený s touto transakcí je také proto, že nový majitel si neponechá pohlednici doma, ale bude ji nadále vystavovat.

Vzducholoď Hindenburg, která ke svému prvnímu letu vyrazila v březnu 1936, vedle pasažérů pravidelně přepravovala také velké objemy pošty. Na transatlantických linkách šlo o desítky až stovky kilogramů zásilek – třeba při premiérovém letu do Severní Ameriky nesla 1059 kilogramů pošty v 60 pytlích.

Na posledním letu začátkem května 1937 přepravovala podle dobových pramenů více než 17 tisíc listovních zásilek. Z trosek se podařilo zachránit mezi 358 až 372 kusů. Většina z nich ale byla pouhá malá torza, celistvější dopisy či pohlednice jsou dnes extrémně vzácné. Pro filatelisty jde o jednu z nejvyhledávanějších artefaktů takzvané aerofilatelie.

Jenže zatímco cena běžné nekatastrofické hindenburgské zásilky z roku 1936 se dnes na trhu pohybuje na úrovní zhruba 150 až 300 dolarů, u autentických „crash covers“ z 6. května 1937 to jsou tisíce až desetitisíce dolarů. Historicky je doložen prodej za cenu okolo 85 tisíc švýcarských franků – podle aktuálního kurzu více než 2,25 milionu korun.

„Česká“ pohlednice patří mezi nejzachovalejší a její katalogová cena je 60 tisíc eur, tedy bezmála 1,5 milionu korun. Její původní majitel, člen technické posádky, Robert Moser se narodil v listopadu 1913 ve Winzelnu u Rottseilu ve spolkové zemi Bádensko-Württembersko. Po vyučení u hodinářské firmy Junghans nastoupil v listopadu 1933 do Luftschiffbau Zeppelin a od února 1936 byl zaměstnán u Deutsche Zeppelin Reederei. První let na vzducholodi LZ-129 absolvoval v březnu 1936.

Na posledním letu o více než rok později měl přistávací stanoviště ve střední strojovně mezi předními motogondolami. Při požáru 6. května 1937 se pokusil vyskočit, ale zůstal uvězněn v troskách. Identifikován byl mimo jiné podle peněženky a vlastních adresovaných zásilek v kapse. Bylo mu pouhých 23 let.

Moser byl vášnivý fotograf; jeho fotoaparát Kodak Retina, zachráněný z místa nehody, se později dostal do Zeppelinova muzea ve Friedrichshafenu. K ikonickým sběratelským položkám patří rovněž dvě další dodnes dochované pohlednice. Na poslední let je vzal mechanik Robert Moser na základě prosby jeho kolegy Alberta Thaslera, který onemocněl a na let nenastoupil. Po požáru byly nalezeny v Moserových osobních věcech a následně odeslány na uvedenou adresu.