Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Možnost prodloužit z jednoho roku až na pět let intervaly mezi pravidelnými gynekologickými prohlídkami zmínil premiér Andrej Babiš (ANO) v nedělním videu na svém facebooku.
„Dneska je povinnost, že ženy by měly ke gynekologovi chodit jednou za rok, tak známý profesor přichází s jiným způsobem testování. Chodily byste jen jednou za pět let. To si myslím, že by každý přivítal,“ prohlásil. Odkazoval se přitom na onkogynekologický seminář, který ve středu navštívil v Olomouci.
Jenže podle odborníků se celá věc má trochu jinak. „O takové změně žádná diskuze neprobíhá. Diskutuje se pouze o screeningu rakoviny děložního čípku, pravidelné preventivní kontroly zůstávají beze změny,“ upozorňuje onkogynekolog Jiří Sláma.
Ženy by tedy ke gynekologům měly chodit i nadále jednou ročně. Preventivní kontroly jsou totiž podle Slámy důležité nejen pro včasné odhalení rakoviny děložního čípku a prsu, ale i dalších onemocnění, která se nescreeningují – například rakoviny zevních rodidel, děložní sliznice nebo vaječníků. „Zvlášť ženy nad 50 let by měly chodit pravidelně, protože tam incidence diagnóz prudce stoupá,“ apeluje.
Lepší i levnější péče
Vyhledávání změn na děložním čípku je dnes součástí gynekologické preventivní prohlídky, na kterou má podle zákona chodit každá žena od 15 let. „Tento postup je nákladný a ne vždy přináší optimální výsledky. Nová strategie s lepšími testy umožňuje prodloužit intervaly, což zlepší péči a zároveň sníží náklady,“ upřesňuje Jiří Sláma.
Cílem podle něj je, aby se screening rakoviny děložního čípku oddělil od standardních preventivních kontrol - podobně jako třeba vyšetření mamografem.
„Český systém je minimálně v oblasti rakoviny děložního čípku nastaven špatně. Pokud se podaří nastavit změny, může rakovina děložního čípku v Česku přestat existovat. To je reálný fakt,“ dodává.
Předseda onkogynekologické sekce České gynekologicko-porodnické společnosti (ČGPS) David Cibula doplňuje, že toto vyšetření nikde jinde ve světě lékaři neprovádějí tak často jako v Česku. „Na roční intervaly jsme si zvykli a považujeme je za projev zdravého chování, ale ve světě jsou běžné intervaly mezi třemi a sedmi lety,“ popisuje. „Organizovaný screening u nás funguje dlouhou dobu a udělal velkou práci. Teď je čas ho zlepšit.“
Jiný druh testů
Vyšetření v současnosti spočívá v takzvaném cytologickém stěru. Podle odborníků z ČGPS ho není potřeba absolvovat každý rok, pokud je screening postaven na modernější metodě - testování přítomnosti viru HPV (lidského papilomaviru). Ten je hlavní příčinou vzniku rakoviny děložního čípku.
HPV DNA test má vyšší citlivost. Pokud je výsledek negativní, znamená to velmi nízké riziko vzniku nádoru v následujících letech. Právě tato vyšší spolehlivost podle lékařů umožňuje bezpečně prodloužit interval mezi jednotlivými vyšetřeními.
„Dlouhodobě jako onkogynekologové prosazujeme, aby se do screeningu ve větší míře dostala testace HPV. U žen, které jsou HPV negativní, by pak toto vyšetření mohlo probíhat jednou za pět let, nemuselo by být každý rok,“ vysvětluje odborník na gynekologické nádory Michal Zikán.
Cytologie je navíc v relativně velkém počtu případů – 40 až 50 procentech – falešně negativní. Test tedy téměř v polovině případů řekne špatný výsledek.
„Pokud screening nestojí na cytologii, ale na vyšetření HPV, pak stačí delší intervaly. Zda budou tříleté, čtyřleté nebo pětileté, musí rozhodnout Ministerstvo zdravotnictví,“ souhlasí David Cibula.
Jak konkrétně má gynekologická prevence vypadat, je podle něj otázkou další debaty mezi odborníky, pojišťovnami i Ministerstvem zdravotnictví. Odborníci momentálně pracují s variantou, kdy by pravidelné roční kontroly zahrnovaly cytologické kontroly pouze u žen do 30 let, u těch starších by se screening děložního čípku prováděl samostatně v pětiletých intervalech. U očkovaných žen proti HPV by mohlo být schéma ještě volnější.
„Aktuálně na Ministerstvu zdravotnictví probíhá diskuze nad optimalizací screeningových programů obecně, týká se to i programu screeningu karcinomu děložního hrdla. Zvažují se nejvhodnější varianty,“ uvedl mluvčí resortu Martin Novotný.
Podle lékařů je klíčové, aby ženy docházely na screening dlouhodobě a pravidelně. „Problém spočívá v tom, že mladé ženy chodí na kontroly každý rok, dokud jsou mladé, a potom po čtyřicátém roce přestávají, po padesátém roce už nechodí skoro vůbec. Přitom tam se zvedá výskyt onemocnění v pokročilých stadiích, kdy ženy umírají,“ říká Cibula.
Nemocnost i úmrtnost na karcinom děložního čípku (také hrdla) v Česku významně klesají. Přesto každý rok onemocní téměř 760 žen, přes 200 jich umírá. Nejúčinnější obranou proti viru HPV, který tuto rakovinu způsobuje ve zhruba 99 procentech, je očkování.
Omezení prevence? „Gynekologové by zešíleli“
Gynekologové zdůrazňují, že preventivní prohlídky by měly zůstat nedotčené. „Pokud by ženy přestaly chodit na jakoukoli prevenci, systém by se začal hroutit. Gynekologická prevence není jen o rakovině děložního čípku, ale také o celé řadě dalších nemocí, o infekcích, o nechtěných graviditách a dalších problémech, které ženy řeší v různých věkových obdobích,“ myslí si Jiří Sláma.
„Terénní gynekologové by zešíleli – představa, že by ženy chodily na prevenci jednou za pět let, by vedla k destrukci systému. Už teď nemají dost těhotných žen a taková změna by znamenala úplný rozpad terénní gynekologie. To není možné,“ dodává.
Podobně situaci hodnotí i gynekolog Aleš Roztočil, který upozorňuje na význam včasného odhalení nádorů prsou, děložního čípku či dutiny děložní. „Při prohlídce uděláte ultrazvuk, můžete pacientku vyšetřit, udělat i tumormarkery, poslat ji na mamografii a tak dále. To by se mělo dělat každý rok. Myslím si, že těch pět let by mohlo zvýšit riziko a že to prostě není dobrý nápad,“ domnívá se. Léčba je podle něj navíc vždy mnohem dražší než prevence.
To, zda by se nějak měl měnit i obsah nebo frekvence pravidelných prohlídek, bude podle odborníků otázkou další debaty. „Určitě je racionální zamyslet se nad tím, jak má gynekologická prevence vypadat, co má být náplní každoroční prohlídky a co stačí dělat jednou za pět let,“ konstatuje Michal Zikán.
Dnes jsou prohlídky hrazené z veřejného zdravotního pojištění jednou ročně. Zahrnují vyšetření zevních rodidel a kolposkopii děložního čípku s odběrem cytologie.
U žen ve věku 35, 45 a 55 let se zároveň provádí test na přítomnost HPV v cervikálním stěru – základní součást prevence rakoviny děložního čípku. Následuje palpační vyšetření dělohy a vaječníků, v potřebných případech doplněné vyšetřením přes konečník. Lékař může podle potřeby doporučit i vaginální ultrazvuk.
