Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Debaty o emisních povolenkách pokračují i po volbách, teď už nejen v českém rybníčku, ale i na úrovni Evropské unie. Ještě před odjezdem na únorový summit lídrů EU o konkurenceschopnosti odeslal premiér Andrej Babiš do Bruselu dopis adresovaný předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, v němž zmiňuje také emisní povolenky.
Ještě nedávno Babiš voličům sliboval, že Česká republika emisní povolenky ETS2, které se mají vztahovat na emise z vytápění budov a silniční dopravu, nepřijme. Nyní však otočil a v podstatě navrhuje posunout dál to, s čím začala minulá vláda.
Z české iniciativy loni došlo k odkladu startu ETS2 na rok 2028 a zároveň k posílení mechanismu, který má zmírnit růst ceny povolenek. Babiš navrhuje termín spuštění ETS2 ještě odložit, a to na rok 2030.
Cílem podle dopisu je „revidovat jeho skutečné dopady, neboť existují vážné obavy z vysoké volatility a nadměrného růstu cen, stejně jako z významných negativních sociálních dopadů, inflačních tlaků a dalšího oslabení konkurenceschopnosti evropských podniků“.
Vzhledem k termínu by zavedení povolenek do českého právního řádu přehodil až na příští vládu. Experti však považují další odklad termínu za správný, protože by poskytnul více času na provedení dalších změn v systému.
„Skýtá to možnost nastavení, resp. úpravu systému v návaznosti na nové obsazení orgánů EU v té době a zároveň to znamená, že domácnostem se nezdraží plyn,“ uvedl předseda představenstva Pražské plynárenské Ludvík Baleka.
Marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek vnímá odklad zavedení nového systému emisních povolenek jako prostor pro zpracování alternativních modelů zdanění emisí. „Aktuálně navržený model s obchodováním emisních povolenek na finančních trzích je principiálně špatný, a to i přes připravené brzdící mechanismy při dramatickém růstu cen. Každý další rok odkladu je správný,“ říká Matoušek a dodává, že je pro to povolenky nezavádět vůbec.
Zároveň by při odkladu systému obchodování měly domácnosti více času se na to připravit – například změnit zdroj vytápění nebo snížit spotřebu energií zateplením či výměnou oken. „Mohou se objevit některá legislativní zpřesnění, která by pomohla hladšímu rozjezdu ETS2. Na druhé straně na ETS2 jsou navázané dotační programy, což je spíše negativní dopad. Pro spotřebitele se však pouze odsouvá doba, kdy zvýšení cen pocítí,“ říká ředitel dodavatele energií Yello Michal Kulig.
Podle místopředsedy představenstva E.ON Energie Jana Zápotočného musí být energetika na změnu zdrojů vytápění připravená. „Je důležité určit si ten termín a do něj nastavit všechny procesy tak, aby zákazníci v rozumném čase měli šanci přecházet na řešení, která pro ně budou zajímavá,“ dodává.
Další odklad může trh znejistit
I když by odklad otevřel prostor ke změnám, zároveň by mohl vnést na trh další nejistotu ohledně budoucnosti ETS2.
„Co je pro energetický trh velmi problematické, je, že to neustále měníme. Když se už pro něco rozhodneme a potom zase začneme říkat, že to nechceme, způsobuje to nestabilitu na trhu a nejistotu v tom, jaká bude cena, a to není úplně dobré,“ říká Zápotočný.
Zároveň Babiš navrhuje změnu v současném systému obchodování s emisními povolenkami ETS1, který považuje za příčinu ztráty konkurenceschopnosti evropského průmyslu, jenž povolenky musí platit.
Prosazuje mimo jiné zastropování ceny povolenky ETS1 na maximální výši 30 eur za tunu oxidu uhličitého (za kus). Číslo pochází z cenových předpokladů pro tento rok, ale z roku 2020. Současná cena povolenky je však na trojnásobku tohoto odhadu. Od začátku roku se cena pohybuje mezi 70 až 90 eury za povolenku.
Podle některých expertů je to krok správným směrem. „EU ETS1 bude ovlivňovat EU ETS2,“ vysvětluje Baleka. „Dále současný strop pro EU ETS2 45 eur za tunu je strop k roku 2020, takže reálný strop upravený o inflaci je výrazně vyšší, cca 65 eur za tunu. Otázkou je, jak docílit zastropování v reálném čase v proměnlivém burzovním prostředí a eliminovat vliv ‚spekulantů‘,“ říká Baleka.
Cenová hladina 30 eur za tunu emisí je podle Matouška dosažitelná. „Metodik, jak toho docílit, se nabízí více a jsou vyzkoušené v praxi. Ideální, ale těžko proveditelná, je změna systému na uhlíkovou daň. Jednodušší je například cílování ceny s využitím mechanismů, jako je zastavení obchodování při překročení horní a spodní hranice ceny, tedy obchodování pouze ve vymezeném cenovém intervalu.“
K tomu však podle něj Evropa potřebuje silné lídry, kteří změnu prosadí a zároveň budou schopni čelit protitlakům různých finančních institucí, které povolenky vnímají jako investiční nástroj.
Podle Matouška však není zásadní výše stropu na 30 eurech, ale spíš změna celého systému. „Ten stávající poškozuje evropský průmysl. Změnu systému obchodování podle všeho podporují klíčové státy EU, jako Itálie, Německo, Polsko, i řada dalších, jako Slovensko, Rakousko či Maďarsko,“ říká Matoušek.
Například Německo, Itálie či Francie považují emisní povolenky za jeden z důvodů, proč je evropský průmysl vůči ostatním světadílům nekonkurenceschopný, a vyslovily se pro jeho změnu. Evropská komise by měla změny v systému ETS1 navrhnout do června.
