Škrty Motoristů na ministerstvu? Klimatické problémy tím nezmizí, říká expert

S nástupem Motoristů na Ministerstvo životního prostředí jsou dosud spojené zejména personální škrty nebo rušení a přesouvání odborů. Co lze čekat od jejich vedení v čele s novým ministrem Červeným a zmocněncem Turkem?

Hostem Ptám se já byl bývalý vrchní ředitel sekce ochrany klimatu na Ministerstvu životního prostředí Petr Holub.

Ministerstvo životního prostředí má konečně plnohodnotné vedení. Prezident v pondělí jmenoval do funkce náhradního kandidáta Motoristů za Filipa Turka. Nový šéf resortu, poslanec Igor Červený si jako své priority stanovil program Nová zelená úsporám nebo změnu akceleračních zón, ve kterých by se mimo jiné měly stavět větrné elektrárny.

Z nástupu Motoristů mají obavy mnohé ekologické organizace, a to kvůli jejich přístupu ke změně klimatu i ochraně přírody.

Nový ministr životního prostředí po pondělním jednání vlády prohlásil, že jeho strana ani kabinet nepopírají klimatickou změnu. Červený ale považuje za zbytečné ji označovat jako klimatickou krizi. Je podle něj nutné stát na klimatickou změnu připravit, ale racionálně.

Jak povedou Motoristé ministerstvo? Skončila se zrušením sekce ochrany klimatu klimatická změna? A jak dopadne boj o větrné elektrárny a emisní povolenky?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Vy jste patřil mezi první, kteří skončili s nástupem Motoristů do čela Ministerstva životního prostředí. A to už před Vánoci, kdy tehdy dočasný ministr životního prostředí Petr Macinka zrušil sekci ochrany klimatu. Jak jste to tehdy vnímal, nebo jste to tak plánovali? - Rozhodl jsem se sám. 15. prosince, hodinu před jmenováním nové vlády, jsem podal sám žádost o ukončení služebního poměru. Já jsem šel před třemi lety na ministerstvo s motivací pomoci státu, nabídnout státu své služby v oblasti nastavení mechanismů pro rozvoj obnovitelných zdrojů, pro úspory energie. A tam politický zájem zvedat tato témata není, tak moje role tam logicky skončila. Samozřejmě to moje rozhodnutí potom bylo překonáno zrušením celé sekce a spojením s jinou sekcí.

2:00 Jak vnímáte nástup Motoristů do čela toho resortu? - To s dovolením nebudu komentovat personálně, to mi nepřísluší. Samozřejmě s omezením kapacity pro řešení těch problémů ty problémy nezmizí. Pouze zmizí kapacita na to, aby se s tím Česká republika kvalitně poprala. My jsme dojednávali s koalicí 19 zemí úpravu ETS 2, aby bylo zmírněno a bylo zastropováno na 45 eurech. A to je nějaká kapacita, která tam byla, kterou jsme tomu věnovali, samozřejmě s kolegy ze stálého zastoupení. Není to jenom moje zásluha. A pokud nastane taková věc znovu, tak ta kapacita bude logicky omezená. Stačí se podívat na Slovensko, to v tuto chvíli na evropské úrovni, na radách Evropské unie hraje menší roli, právě protože tam ty změny proběhly před dvěma lety.

3:00 Narážíte na snižování počtu zaměstnanců Ministerstva životního prostředí, je to tak? To má pokračovat? - To, co je veřejně známo, je, že k 1. lednu proběhla jedna takzvaná systemizace, reorganizace, došlo ke zrušení sekce ochrany klimatu, dvou odborů dekarbonizace a udržitelného rozvoje. A vím z médií, že k 1. dubnu se plánuje další reorganizace, kde má dojít k dalšímu snížení počtu zaměstnanců. Ale kde a jak, to skutečně nevím.

4:30 A ten dopad z vašeho pohledu by mohl být, že pak bude pro ministerstvo těžší prosazovat na řadě úrovní své priority? - Je přirozené chtít, aby bylo méně úředníků. Ale je potřeba se podívat na agendu, kterou úředníci vykonávají. To není tak, že úředník přijde do práce a celý den vymýšlí, jak ztížit život lidem. Naopak. A speciálně, co můžu posoudit na Ministerstvu životního prostředí. A teď už mluvím jako externí člověk, nejsem kariérní úředník. Tam byla spousta lidí, kterým o tu věc šlo a chtěli nastavit ty procesy a témata dobře. Tak, aby ochrana přírody byla zajištěná, ale aby to zbytečně administrativně neblokovalo rozvoj podnikatelské aktivity.

5:00 Mimochodem, když přijde na ministerstvo nové vedení a zruší sekci ochrany klimatu, tak to znamená co? Že končí boj s ochranou klimatu, nebo končí klimatická změna? - Nekončí klimatická změna, končí klimatická krize, jak říkal donedávna pověřený pan ministr. Pro mě je to samozřejmě pocta, já jsem pracoval tři roky na Ministerstvu životního prostředí a povedlo se mi zrušit klimatickou krizi. Tak to málokterý z mých kolegů v Evropě může říci. Ale vážně. Je to tak, že v tuto chvíli byla porušena nějaká řídicí struktura, která tam fungovala, fungovala z mého pohledu dobře. Samozřejmě každý na to může mít jiný názor. Ti lidé, ta kapacita tam zůstává. To znamená, že v tuto chvíli ještě nedošlo ke snížení té kapacity nějak výrazně. Z 87 lidí, včetně mne, kteří byli v sekci ochrany klimatu, tam zůstalo 81. Co bude od 1. dubna, skutečně nevím.

7:00 Větrníky a akceleračními zóny jsou jedny z priorit nového ministra Igora Červeného. Chce přepracovat připravený návrh akceleračních zón a to, jak mají být vymezovány. Vy jste to připravili špatně? - Je to zřejmě pohled nového pana ministra. Já trošku popíšu tu debatu, protože mne trápí, že ta debata není informovaná, není příliš faktická. - Dokonce se objevuje, že je plná dezinformací a ovlivňovaná různými dezinformačními spolky, ale mě nejprve zajímá, jak jste to připravili vy a jestli tam opravdu nejsou chyby? - Prvně je potřeba říct, že návrh akceleračních oblastí na celostátní úrovni v tuto chvíli neexistuje. Ten teď připravuje Ústav pro územní rozvoj, což je resortní organizace Ministerstva pro místní rozvoj. A vymezení akceleračních oblastí je případně změna územně plánovací dokumentace v případě státu územního rozvojového plánu, který by musela ve výsledku na závěr schválit vláda. To znamená, pokud vláda neschválí ty akcelerační zóny, jak se doposud připravovaly, tak nebudou.

8:00 Ale vy jste prosadili novelu, podle které se mohou akcelerační zóny chystat. - Příprava věcného záměru a zákona probíhala, myslím, nadstandardně participativně. Zodpovědné byly nejen resort Ministerstva životního prostředí, ale resort Ministerstva průmyslu, který má v gesci směrnici, která o tom mluví. A resort Ministerstva pro místní rozvoj, který má v gesci územní plánování. A rok a půl od podzimu 2023 do jara 2025 probíhala příprava toho zákona na rozšířené meziresortní pracovní skupině za účasti všech ministerstev, profesních svazů, asociací samospráv, ať už krajských nebo obecních. A potom ten zákon prošel v prvním čtení hlasy bývalé vládní koalice a ANO. To znamená ten zákon byl schválen bezrozporně.

11:00 V té debatě teď padá, že pravidla, tak jak jste je stanovili vy, by znamenala, že větrné elektrárny budou velmi blízko zástavbě, že budou v podstatě těsně za domy, za menšími obcemi, že obce budou mít výrazně menší právo ve finále vstupovat do té debaty o tom, jestli tam tedy větrníky budou, nebo ne. A to tím, že tam vzniknou ty akcelerační zóny. - V té debatě padá několik jako informací, které nejsou správné. Zaznamenal jsme třeba argument, že ty zvažované plochy jsou v půlce hřbitova. - V půlce hřbitova nebudou? - V půlce hřbitova nebudou, nebudou ani v obci. V tom zadání je skutečně minimálně 500 metrů od nejbližšího osídlení nad jeden hektar. To znamená i tři domy pohromadě, nějaká samota tam má kolem sebe 500 metrů. Ale minimální vzdálenost ještě neznamená, že to tam Ústav pro územní rozvoj navrhne a že se to tam ve výsledku po připomínkách vyhlásí.

14:00 K čemu ta debata podle vás povede? Neznamená to, že pro příští roky je tady opět absolutní útlum pro výstavbu nových větrných elektráren? Premiér Andrej Babiš řekl, že je nechce, protože si nemáme hyzdit krajinu tak, jako si ji zhyzdila řada západních zemí. Filip Turek, zmocněnec pro Green Deal, řekl, že člověk se v prach obrátí, ale krásná česká krajina tady zůstane a bylo by škoda ji hyzdit větrníky. - Je potřeba respektovat tento názor, protože reprezentuje část české populace. Druhá věc je, že větrné elektrárny do českého energetického mixu potřebujeme. A ne kvůli snižování emisí skleníkových plynů a změně klimatu, ale zejména kvůli snížení dovozní závislosti na fosilních palivech. Protože větrné elektrárny fungují velmi dobře doplňkově s fotovoltaickými elektrárnami. A jenom si připomeňme, Česká republika má těchto dvou zdrojů šest procent výroby elektřiny, průměr Evropské unie je 30 procent.

16:00 Česká krajina je různorodá, nikdy tady nebude tolik větrných elektráren jako na pobřeží Baltského moře nebo Severního moře a tolik solárů jako v Portugalsku nebo ve Španělsku. Na druhou stranu je v našem zájmu dozdrojovat elektroenergetické zdroje a snížit dovozní závislost na fosilních palivech. Spotřeba elektřiny poroste a bude se nám hodit každý zdroj. Větrné elektrárny nebudou nikdy dodávat ani 30, ani 50 procent, ale mohou dodat tolik, kolik dva nové bloky jádra.

18:00 Čím si tedy vysvětlujete to, že je tak silná vlna odporu vůči větrným elektrárnám? - Je potřeba to v těch obcích vždy diskutovat. Ale je důležité, aby ty diskuze byly informované a na základě reálných podkladů. Nedávno vyšla studie o tom, jak místní slovenské organizace ovlivňují debatu i v obcích a vyloženě na tyto debaty cílí a cizí lidé jezdí do těch obcí a vyvolávají odpor. - Je to i vaše zkušenost? - Měl jsem v týmu dva experty, kteří byli k dispozici obcím, když pořádaly nějaké debaty, ať už se zastupiteli nebo s občany v kulturním domě. A ano, jejich zkušenost byla, že od podzimu minulého roku byla tahle aktivita lidí, kteří nebyli z dané obce, ale přesto na tom shromáždění mluvili a strhávali s sebou další, zvýšená.

18:30 Co s tím, když tu debatu ovládají argumenty o tom, že v blízkosti větrných elektráren méně snáší slepice? - Dezinformační kampaně jsou k řadě věcí. Tam se nedá nic dělat jiného, než opakovat fakta, nabízet lidem, aby se podívali na fungující větrné elektrárny a zkoušet tu debatu moderovat.

25:00 Umíte si představit, že zkrátka my jako Česko řekneme: ne, nechceme stavět větrné elektrárny? - Představitelné je ledacos. Pokud se mě ptáte, jestli by to bylo dobré pro českou energetiku a české občany a české podnikatele, tak říkám ne, protože větrné elektrárny do elektroenergetického mixu potřebujeme.

26:00 Další velkým tématem jsou emisní povolenky a systém ETS 2. Andrej Babiš je zásadně proti. Bylo to velmi zásadní předvolební politické téma. Řekl, že Česko rozhodně nebude akceptovat tenhle systém, že ho rozhodně nezavede, i kdyby to mělo stát jakékoliv pokuty a mělo to pro Česko mít jakýkoliv dopad. Jak to vidíte vy? - Tam je jenom polovina té debaty. To je to, co by se za emisní povolenky platilo na území České republiky. Druhá polovina debaty je, a tak si to představuje většinový občan, že ty peníze potom někde skončí v kanále, někde odplynou do černé díry a vlastně nenajdou využití. Ale je to tak, že výnosy z emisních povolenek by skončily v České republice, ať už přes Sociální klimatický fond nebo přes národní výnosy. A samozřejmě přesun prostředků z provozních nákladů za fosilní paliva na investice do sektorů, jako je renovace budov, lokální stavebnictví, lokální řemeslníci, výroba tepelných čerpadel, kde je Česko tady šestý největší exportér této technologie, nebo podpora železniční dopravy, kde zase se u nás vyrábí koleje, železniční vagóny.

26:30 Podle toho, co pro Ministerstvo životního prostředí spočítala poradenská společnost PWC za přispění ekonoma Zámečníka, je makroekonomicky pro Českou republiku lepší emisní povolenky zavést, než nezavést. Ale samozřejmě za předpokladu, že se povedlo nastavit efektivní cenový strop kolem těch 45 eur, což se teď schvaluje mezi parlamentem a radou.

30:00 Je to politické rozhodnutí. Emisní povolenky se tady zavedou, pokud to schválí český Parlament. Pokud český Parlament zákon nepřijme, tak tady povolenky nebudou. To je prostě jednoduché. Na nás úřednících bylo připravit ten systém tak, aby byl co nejvýhodnější pro českou ekonomiku a neměl negativa. To znamená zastropování té ceny. Byla to mravenčí práce, jak jsem říkal, se stálým zastoupením v Bruselu, protože bylo potřeba sehnat koalici 19 států. Samozřejmě, když přijdete s extrémním názorem, že něco úplně nechcete, tak se pro to teď realisticky připojí Maďarsko a Slovensko, ale nepřipojí se pro to dalších 19 států. Pokud se vám podaří sehnat kvalifikovanou většinu, potom v Evropě můžete hrát nějakou roli.