„Přirážka 150 procent není v pořádku.“ Stát zkoumá marže obchodníků

Jedny z nejvyšších marží a přirážek nasadili obchodníci s potravinami koncem roku 2025 u brambor (přirážka 115 procent) a sýru eidam (přes 105 procent). Ukazuje to nový monitoring cen na webu www.bezpecnostpotravin.cz, jehož cílem je podle ministerstva zemědělství rozpoutat diskusi o pravidlech férového obchodu.

Obchodníci nový monitoring napadají a obviňují ministerstvo z manipulace s prezentovanými cenami, protože například srovnávají ceny bez DPH a s DPH.

„Tento nástroj nemá primárně sloužit k regulaci. Důvodem zavedení je ověřování chování potravinového řetězce, informování a ukazování způsobů chování tak, abychom na ně upozorňovali a mohli je ovlivnit,“ předeslal na tiskové konferenci ministr zemědělství Martin Šebestyán.

Ministerstvo zřídilo novou pozici potravinového ombudsmana, kterou bude zastávat Jindřich Fialka, dlouholetý úředník pro oblast potravin. Právě on má nyní na starosti agendu sledování cen a jako jeho nadřízený ujistil, že jeho cílem rozhodně není regulace cen.

Přesto obavy z regulace visí ve vzduchu, protože vláda v programovém prohlášení přímo mluví o zajištění bezpečných a cenově dostupných potravin a omezení marží řetězců. Sám ministr zemědělství často hovoří o tom, že by v potravinářském řetězci měly být nastaveny spravedlivé nebo férové ceny.

Na dotaz redakce, co si pod „spravedlivou cenou“ představuje, konkrétní odpověď nedal. „Tento nástroj má sloužit k tomu, abychom otevřeli diskusi, bavili se, co je možné považovat za spravedlivou cenu u základních potravin, jaké by tam měly být přirážky apod. Chceme o tom hovořit. Nechci teď říkat, jaká by měla být marže u základních potravin,“ reagoval.

Potravinový ombudsman Jindřich Fialka mluvil o tom, že je potřeba aby prostředí v tomto segmentu bylo férové a všechny články – tedy farmáři – zpracovatelé – obchodníci – byly v rovnováze a symbióze.

„Nám jde primárně o to, aby se tady zpracovávala česká surovina, zvyšovala se přidaná hodnota. U ovoce a zeleniny se v posledních letech razantně snížily osázené plochy. Je to velká škoda. Když se zeptáte pěstitele, ten vám řekne: chybí nám stabilní prostředí, stabilní odbyt,“ uvedl.

Dokreslil to vlastní představou o tom, co už podle něj není „férová cena“. „Nebylo by férové paušalizovat a říct, jaká přirážka je přiměřená a jaká už nepřiměřená. Je to složité. Za mě nejsou v pořádku ceny, kde obchodní přirážka je více než 150 procent,“ zmínil a dodal, že průměrná hrubá marže v maloobchodu v České republice je 23 procent.

Stát v novém monitoringu sleduje dva hlavní ukazatele: hrubou marži a obchodní přirážky. Všechny údaje bere z veřejně dostupných dat, publikovaných Českým statistickým úřadem. Fialka připustil, že hrubá marže nereflektuje všechny náklady. Data tedy nejsou zcela vypovídající, protože sice zjednodušeně řečeno ukazují rozdíl mezi prodejní a nákupní cenou (přesněji výrobní/průmyslovou, nikoliv fakturovanou cenou), ale nereflektují náklady obchodu.

Ty se přitom mohou lišit podle tržní síly obchodníka. Kaufland a Lidl budou mít nižší náklady než například Billa, protože nakupují suroviny, energie apod. ve větším objemu a jsou schopni dojednat si nižší dodavatelské ceny.

Ombudsman připustil, že tento argument je relevantní, ale uvedl, že pokud obchodníci dobrovolně tyto informace neposkytnou, je obtížné je rozklíčovat.

Svaz obchodu a cestovního ruchu má širší výhrady a mluví o manipulaci s prezentací dat a o tom, že se ministerstvo snaží vytvářet zavádějící obrázek o skutečné situaci v českém potravinářském průmyslu.

„V grafikách ministerstva jsou například srovnávány dodavatelské ceny bez DPH s prodejními cenami s DPH. U ovoce a zeleniny jsou pak srovnávány ceny zemědělců s cenami v obchodech, a ministerstvo tak zamlčuje fakt, že obchodníci nenakupují od zemědělců, ale od různých odbytových družstev či zprostředkovatelů. O těch ale ministerstvo mlčí a ze statistik je záměrně vynechává,“ reagoval prezident svazu Tomáš Prouza.

Podle něj také monitoring zcela opomíjí fakt, že část potravin je z dovozu, a to se nijak nepromítá do zemědělských cenových statistik. „Srovnání je tedy zavádějící, a máme proto velký otazník nad tím, jaký je skutečný záměr ministerstva zemědělství,“ dodal Prouza.

K dotazu redakce na nesoulad ve zveřejňování cen bez DPH na vstupu a s DPH na výstupu ministerstvo uvedlo, že cílem je prezentovat veřejně dostupná data. „Pokud SOCR disponuje dalšími relevantními daty, tak se samozřejmě můžeme bavit o jejich případném využití a prezentaci,“ uvedl mluvčí Vojtěch Bílý.

Další konkrétní kroky, které by měly vést k proklamované cenové dostupnosti potravin, ministr neupřesnil. Připomněl, že vláda bude představovat konkrétní opatření, jakmile je dojedná na úrovni vlády či koalice. V potravinách má jít o 15 až 18 bodů, včetně možných daňových změn a změn kompetencí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Byl to právě ÚOHS, kdo se na objednávku ministerstva začal v době velké inflační vlny cenami potravin analyticky zabývat. Úřad tak prověřoval, jak se tvoří ceny mléka, másla, mouky, vajec a kuřecího masa v celém výrobním a dodavatelském řetězci. Nezjistil ale, že by si někdo „přifukoval“ marže.

„Na trhu není nikdo, kdo by byl schopen ovlivňovat marže, ať už pozitivně, či negativně, vůči ostatním ve vertikále. Trh se chová naprosto přirozeným způsobem,“ uvedl tehdy předseda ÚOHS Petr Mlsna.

Konstatoval nicméně, že v některých oblastech potravinářského trhu panuje oligopol. Tedy stav, kdy trh ovládá několik málo silných hráčů. Konkrétně zmínil čerstvé mléko, máslo či mouku. Nad tím ale ÚOHS v podstatě „přivřel oči“, protože existuje možnost dovozů ze zahraničí.