Hlavní obsah

Nové střediskové obce? Vláda na venkově plánuje spojování

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

„Středisková obec zní jak z toho filmu, ale spolupráce dává smysl. Je jedno, jak se tomu bude říkat,“ míní ministr Karel Havlíček.

Babišova vláda přemýšlí, jak motivovat a přesvědčit malé obce ke spojování a spolupráci.

Článek

Důvod nijak zvlášť ideologický, ale ryze praktický. Kabinet, jenž spoléhá na hospodářský růst, aby tím mohl zaplatit všechny své sliby, vidí roztříštěné obce jako brzdu. Jednoduše řečeno: aby vláda mohla v nějakém území či regionu něco rychle prosadit či postavit, tak tam chce mít pouze jednoho partnera, nikoliv desítky či stovky obcí s různými zájmy.

„Samozřejmě by to celku pomohlo. Příkladem je náš nový stavební zákon, kterým snižujeme počet míst pro stavební povolení. Z více jak 600 úřadů to koncentruje do 220 míst. Očekáváme vyšší kvalitu a ve finále díky nastavení celého systému i rychlejší vyřizování žádostí,“ říká vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček z ANO, jenž má na starosti hospodářskou strategii.

Kabinet zároveň dobře ví, že nutit obce do slučování je nereálné - jakýkoliv plán nařízený shora neprojde. Venkov si dodnes pamatuje komunistické násilné slučování do „střediskových“ vesniček. Po roce 1989 se všechny zase rychle osamostatnily.

V hospodářské strategii vláda nejprve konstatuje, že „vysoká fragmentace veřejné správy zůstává klíčovou bariérou efektivity“. A po vzoru Francie, jež má také mnoho malých vesniček, pak navrhuje posílit takzvaná Společenství obcí, do nichž se mají vesnice sdružovat a spolupracovat.

„Za mě je rozumná cesta slučování agend při zachování autonomie obcí. Středisková obec zní jak z toho filmu, ale spolupráce dává smysl. Je jedno, jak se tomu bude říkat,“ míní ministr Havlíček.

Babišova vláda tudíž přichází s ambicí vylepšit formát Společenství obcí, což jsou dobrovolné svazky meziobecní spolupráce, které v roce 2024 zavedl předchozí Fialův kabinet. Jenže novinka se moc nechytla.

„Tato forma spolupráce totiž zatím mnoho výhod nenabízí. Snad jedinou je možnost zaměstnávat sdíleného, takzvaného létajícího úředníka, který může vykonávat povinnosti za více obcí,“ říká Jakub Stuchlík z výzkumné společnosti PAQ Research, kde se věnuje analýzám regionální samosprávy. „Společenství má potenciál, ale pokud nebude naplněno obsahem, je to jen další slepá cesta.“

Soft verze už existuje

Důvodem chybějícího obsahu je složení minulé vlády - především hnutí STAN, ale i ODS a lidovci mají spoustu komunálních politiků a starostů v malých obcích. A ti jsou na jakékoliv plány o spojování či slučování alergičtí, odmítají je.

Nynější vládní sestava ANO, SPD a Motoristé nemá tak silné zastoupení v zastupitelstvech malých vesnic, takže může snáz tlačit na jejich spolupráci.

Zmíněná společnost PAQ Research už vypracovala analýzu s konkrétními nápady, jak a čím konkrétně Společenství obcí posílit, aby se stala pro starosty atraktivními. Šéf agentury Daniel Prokop se kvůli tomu sešel s ministrem Havlíčkem, aby mu nápady představil.

„My už jsme vlastně něco podobného doporučovali v NERVu předchozí vládě, ale ta přijala jen soft verzi s tím, že si na novinku musejí starostové nejprve zvyknout,“ řekl Prokop.

Podle něj ideální svazek obcí musí povinně sdílet určené agendy: například sociální služby, územní plánování, odpadové hospodářství a především školství. Navrhuje také finančně motivovat obce. Třeba tím, že ty, co budou ve společenstvích, dostanou každý rok navíc 1000 korun na každého obyvatele.

Praxe ukazuje, že tam, kde se obce už dnes spojily, mohou obyvatelům poskytovat kvalitnější služby. „Stabilní spolupráce logicky umožní profesionalizaci a specializaci obecních zaměstnanců místo jednoho přetíženého starosty, který musí umět všechno,“ říká analytik Matyáš Levínský z PAQ Research.

Například na Rožnovsku díky tomu mají obce společného opatrovníka, který zastupuje lidi s omezením ve svéprávnosti. A třeba na Mohelnicku zase pořídili seniorům společnou dotovanou dopravu v taxících.

Už teď je ale jasné, že pokud se vláda do operace spojování venkova pustí, narazí na odpor. „Kdo chce spolupracovat, může už dnes - existují dobrovolné svazky i společenství obcí. To je zcela dostatečné, nic navíc není třeba. Nejde o nás, politiky, ale tlak na spojování se nelíbí obyvatelům , kteří prostě chtějí žít na tom fragmentizovaném venkově,“ argumentuje Petr Halada, starosta obce Kamýk na Vltavou a předseda Sdružení místních samospráv, jež bojuje za malé vesničky.

Doporučované