Článek
Švédská armáda ve středu elektronicky vyřadila bezpilotní letoun neznámého původu, který se přiblížil k francouzské letadlové lodi Charles de Gaulle.
Incident se odehrál v průlivu Öresund u Malmö, přibližně 13 kilometrů od plavidla, jež se v té době nacházelo ve švédských teritoriálních vodách, informovaly švédská veřejnoprávní televize SVT či agentura AFP.
Mluvčí francouzského generálního štábu, plukovník Guillaume Vernet, pro agenturu AFP uvedl, že byl dron zneškodněn pomocí prostředků elektronického boje. Švédský systém podle něj fungoval bezchybně a provoz na palubě letadlové lodi nebyl nijak omezen.
Úderná skupina kolem letadlové lodi sice disponuje vlastní ochranou, při vstupu do svrchovaných vod partnerského státu ale přechází pod jeho ochranu.
Švédský ministr obrany Pål Jonson označil incident za velmi vážný a uvedl, že bezpilotní prostředek s největší pravděpodobností patřil Rusku. V době události se totiž v bezprostřední blízkosti nacházela ruská vojenská loď, odkud měl dron podle informací SVT odstartovat.
Armáda po jeho zachycení přerušila spojení mezi strojem a operátorem a následně s ním ztratila kontakt. Další výskyt bezpilotních prostředků nezaznamenala. Švédská vláda ve čtvrtek večer potvrdila, že k incidentu skutečně došlo, a jako pravděpodobného viníka označila Rusko.
Letadlová loď připlula do Malmö poprvé a po zastávce se měla zapojit do cvičení Severoatlantické aliance.
Baltské moře se v posledních letech stalo jedním z hlavních prostorů napětí mezi Ruskem a státy NATO. Čtyři roky po zahájení ruské invaze na Ukrajinu roste počet incidentů, které mohou nést znaky hybridních operací namířených proti evropským zemím podporujícím Kyjev.
Podobné případy nejsou ojedinělé. V uplynulých měsících se v Evropě objevila řada neobjasněných přeletů bezpilotních prostředků nad letišti či citlivými vojenskými a průmyslovými objekty.
Loni v prosinci francouzská armáda nasadila rušičky proti několika podezřelým dronům nad přísně střeženou základnou, kde jsou umístěny balistické ponorky s jadernými zbraněmi. Francouzské úřady tehdy zahájily vyšetřování jejich původu, shrnuje francouzský deník Le Monde.
Šéf švédské vojenské rozvědky, generálporučík Thomas Nilsson, nedávno uvedl pro agenturu AFP, že Rusko zesílilo hybridní válečné aktivity a projevilo větší ochotu riskovat na území Švédska a v jeho okolí. Rusko představuje pro Švédsko hlavní hrozbu, která se pravděpodobně do roku 2030 ještě zvýší.
„Zjistili jsme, že v některých případech Rusko zesílilo své aktivity a projevilo větší přítomnost, ba dokonce větší ochotu riskovat v našem regionu. Bohužel si myslím, že by to mohlo pokračovat,“ uvedl Nilsson ve výroční zprávě švédské vojenské zpravodajské služby MUST.
