Další třecí plocha ve vládě. SPD tlačí na Vojtěcha kvůli očkování

Téma, které štěpí českou společnost, se vrací na půdu Parlamentu. Hnutí SPD, které se dlouhodobě vymezuje vůči některým vakcínám, nyní usiluje o změny v očkování.

Požaduje mimo jiné „zásadní revizi“ Národní očkovací strategie (NOS). Dokument, který na konci loňského roku schválila vláda Spolu a STAN, si klade za cíl zajistit koordinovaný přístup k prevenci infekčních nemocí a zvýšit využívání očkování v populaci.

Hlavním kritikem očkovací strategie je poslanec Jan Síla, momentálně jediný lékař za SPD ve Sněmovně. Očkování se nicméně nevěnuje, zaměřením je neurochirurg. „Jako SPD jsme zásadně proti současnému znění NOS,“ říká. Vadí mu například doporučování vakcín proti chřipce nebo covidu-19, které označuje za nefunkční a zbytečné.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) uvedl, že žádné zásadní problémy ve strategii nevidí. „Cílem strategie je mít dostatečnou proočkovanost na infekční choroby, což je legitimní. Pokud jsou tam nějaké nejasnosti, jsme schopni je vysvětlit a případně strategii upravit,“ okomentoval. Jeho resort proto momentálně žádné zásadní změny systému očkování neplánuje.

Očkování se tak stalo další třecí plochou mezi koaličními stranami. Někteří poslanci hnutí ANO pro Seznam Zprávy popsali, že právě spojování s „antivax“ nebo proruskými postoji SPD se jim nelíbí. Rozpory panují také v zahraniční politice, například v pohledu na útok USA a Izraele na Írán. Zatímco ANO a Motoristé se veřejně postavili za americké spojence, šéf SPD Tomio Okamura jejich údery označil za porušení mezinárodního práva.

Strategii hájí také přední čeští odborníci z řad vakcinologie a epidemiologie. „Je výsledkem několikaleté práce řady odborníků ve svých oborech. Schvalovalo ji několik odborných společností, vyjadřovala se k ní i Národní imunizační komise (poradní orgán Ministerstva zdravotnictví, pozn. red.),“ zdůrazňuje profesor epidemiologie Petr Pazdiora.

„Politici by si měli sáhnout do svědomí, jestli svými neodbornými prohlášeními nepoškozují prevenci v České republice,“ doplňuje předseda České vakcinologické společnosti (ČVS), profesor Roman Chlíbek. „Je to velmi nebezpečný trend.“

Jedním z cílů strategie je výrazně zvýšit proočkovanost proti chřipce. Dnes se nechává očkovat jen asi osm procent lidí, což je podle dokumentu v mezinárodním kontextu hluboko pod průměrem vyspělých států. Proočkovanost by se podle autorů měla zvýšit, především u osob starších 65 let.

Právě s tím ale zástupci SPD nesouhlasí. Podle Jana Síly vakcíny proti chřipce nejsou funkční a neexistují studie potvrzující jejich přínos. „Já sám jsem se snažil dohledat srovnávací studie mezi proočkovaností populace a incidencí chřipky. Tři dny jsem to googloval. Nedohledatelné,“ uvedl. Očkování pak označil za „kšeft pro vakcinační firmy“. S ministrem Vojtěchem proto plánuje další jednání.

Jeho tvrzení ale přední čeští odborníci na očkování důrazně odmítají. „Z hlediska účinnosti vakcín najde řadu užitečných údajů v každém SPC (souhrn údajů o přípravku, pozn. red.) jednotlivých vakcín, zde pod objektivní kontrolou jsou vždy výsledky účinnosti,“ namítá Petr Pazdiora. Účinnost vakcín pravidelně hodnotí také Světová zdravotnická organizace (WHO).

„Dopady ve snížení hospitalizací, komplikací a úmrtí na chřipku u očkovaných jedinců jsou vědecky podložené,“ reaguje Roman Chlíbek.

Stejný pohled má místopředsedkyně ČVS a dětská lékařka Hana Cabrnochová. „Doporučení pro očkování proti chřipce má odkaz na celou řadu mezinárodních doporučení a klinických studií, týkajících se účinnosti jednotlivých typů vakcín,“ zdůrazňuje.

U pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách by pak podle očkovací strategie měla být proočkovanost alespoň padesátiprocentní. I to zástupci hnutí SPD v čele s Janem Sílou kritizují. Podle odborníků to však má jednoznačný smysl.

„Když máte například hematologicko-onkologickou jednotku, lidé potřebují mít naprosto čisté prostředí. Jejich imunitní systém nefunguje a může je zahubit jakýkoliv virus,“ vysvětluje místopředseda ČVS Roman Prymula.

V některých zemích je běžné, že pacient ví, zda je jeho lékař očkovaný. „Lékaři tam dokonce nosí označení, že jsou očkovaní proti chřipce, takže například onkologický pacient hned ví, že je pro něj lékař bezpečný,“ doplňuje Chlíbek.

Odborníci odhadují, že v Česku může být ročně mezi 1500 a 2500 úmrtí na chřipku a její komplikace. Jen letos do 6. března bylo podle Státního zdravotního ústavu 395 osob hospitalizovaných, z nichž 137 zemřelo.

Jan Síla si ale stojí za svým. Upozorňuje, že virus je mutagenní, takže není jasné, který kmen se bude v sezoně vyskytovat. „Nejsem žádný antivaxer. Já si osobně myslím, že třeba pro lidi, kteří jsou polymorbidní, to znamená mají těžké ischemické choroby srdeční nebo zhoubná onemocnění, poruchy imunity a tak dál, je jednoznačně asi dobré aspoň něco vykonat,“ dodal.

Virus se skutečně každý rok mění, různá je proto také účinnost jednotlivých vakcín. Zpravidla se pohybuje mezi 60 a 70 procenty. Vůči závažnějším formám je účinná až v 90 procentech.

„Žádný stát kvůli tomu nezrušil doporučení očkovat. I přesto, že účinnost je variabilní mezi sezónami, je vždy dostatečně vysoká k prevenci komplikací, těžkých průběhů a hospitalizací,“ zdůrazňuje Chlíbek.

Chřipková epidemie navíc každoročně způsobuje značné ekonomické ztráty. Studie Institutu pro zdravotní ekonomii, politiku a inovace při Ekonomicko-správní fakultě Masarykovy univerzity ukazuje, že náklady nemocí nezahrnují jen léčbu či nemocenskou, ale i ztrátu produktivity.

Podle dat o pracovních neschopnostech připravují nemoci ekonomiku ročně o nižší stovky miliard korun hrubé přidané hodnoty. Nemoci dýchací soustavy způsobily v roce 2024 ztrátu 41 miliard korun, z toho asi 4,8 miliardy připadalo na chřipku a zápal plic. Podle autorů studie tyto ztráty výrazně převyšují náklady na plošné očkování ekonomicky aktivních lidí.

V Česku se lidé povinně očkují proti devíti nemocem, jako jsou spalničky, černý kašel nebo záškrt. V očkování dětí nebo dlouhodobě využívaných vakcínách, jako je látka proti tetanu nebo žloutence, podle předsedy SPD Tomia Okamury hnutí problém nevidí. Naopak odmítá tlak na očkování proti chřipce či covidu-19. „Nechceme žádný nátlak na očkování těmito novými typy vakcín,“ řekl.

Jenže veškeré očkování v dospělosti je v Česku dobrovolné, Národní očkovací strategie žádnou novou povinnost nezavádí. „Pokud je něco v doporučení, je to vždy podloženo odbornými argumenty. A pokud někdo nechce, je to jeho svobodná vůle,“ zdůrazňuje Hana Cabrnochová.

„Každý by měl zvažovat své vlastní riziko. Pokud někdo například nechodí do přírody, nemusí nutně řešit očkování proti klíšťové encefalitidě,“ doplňuje Prymula.

Systém přijímání doporučení ze strany odborných společností je navíc přísný. Vždy je třeba zhodnotit, kolik případů dané nemoci je, jak se přenáší, kolik je komplikovaných či hospitalizovaných pacientů. Součástí odborné diskuze je také posouzení, zda je látka účinná. „Navíc většinou vychází z obdobných doporučení, která jsou vydávána jinými odbornými společnostmi v Evropě nebo zámoří,“ dodává Pazdiora.

Všechny léčivé látky, tedy i vakcíny, jsou před uvedením na trh testovány. Každé klinické hodnocení má čtyři fáze se svými přísnými pravidly a je striktně kontrolováno nezávislými evropskými a světovými institucemi.

Ministerstvo zdravotnictví (MZd) v současné době nepředpokládá, že by strategii znovu předkládalo vládě. „Cíle týkající se zvyšování proočkovanosti, například u očkování proti chřipce, nadále zůstávají součástí dlouhodobého úsilí o snížení počtu závažných průběhů infekčních onemocnění a o ochranu rizikových skupin obyvatel,“ uvedla mluvčí resortu Renata Povolná.

„Případné úpravy v oblasti úhrad nebo doporučení musí vždy vycházet především z odborných podkladů, dat o účinnosti a bezpečnosti vakcín a z posouzení odborných institucí a společností,“ zdůraznila.

Národní očkovací strategie však není jediným kritizovaným dokumentem ze strany SPD. Problematické věci se podle Jana Síly objevují i v mezinárodních zdravotnických předpisech a takzvané Pandemické úmluvě. Dokument, připravovaný pod Světovou zdravotnickou organizací (WHO), si klade za cíl stanovit opatření týkající se pandemické prevence.

Zástupci SPD ale mluví o „sporném přínosu vakcín“ a „narušování suverenity státu“. „Zásadní problém je v tom, že ta pandemická úmluva je koncipovaná tak, že WHO je nadřazený orgán, který má právo mluvit do zdravotnictví ve všech státech,“ tvrdí Síla.

To odborníci i ministerstvo odmítají. Text úmluvy má podle nich explicitně stanovit, že státy mají plnou suverenitu, pokud jde o přijímání opatření na ochranu veřejného zdraví na svém území - a že WHO jim nemůže nařizovat národní politiky nebo legislativní opatření. „Každá země si zodpovídá za svůj systém. Síla (WHO) efektivně něco vymáhat je v podstatě nulová,“ myslí si Prymula.

Odborníci se shodují na tom, že nedůvěra veřejnosti k očkování je velkým problémem. Strategie proto zmiňuje také potřebu lepší komunikace, nastiňuje například plány spolupráce s médii a influencery na šíření pozitivních a srozumitelných sdělení o očkování, s cílem zvýšit dosah a efektivitu veřejné komunikace. I to ale Janu Sílovi vadí. „To je prasárna na lidi, to jsem chtěl vymazat,“ uvedl.

Jenže právě šíření srozumitelných informací je podle expertů zásadní. „V Americe už je vidět, jak se tam začínají objevovat běžné dětské nemoci, které tam desítky let nebyly, protože se podařilo vyvolat poměrně významnou pochybnost,“ varuje Prymula.

Podle Hany Cabrnochové je vždy potřeba přemýšlet nad tím, z jakého zdroje lidé získávají informace a nakolik jsou postaveny na relevantních vědeckých důkazech.

„Všichni jsou hrdiny do okamžiku, než se jich to osobně dotkne. Nedávno jedna maminka nechtěla očkovat proti pneumokokům svého kojence. Dítě už má druhou ataku velmi nepříjemného zánětu středního ucha se zánětem v tělíčku, který vyžaduje antibiotika. A ona chce teď rychle očkovat. My ale víme, že efekt vakcinace je už limitní,“ dělí se o příklad ze své ordinace.

Jaká onemocnění lidé podle odborníků nejčastěji podceňují? Kromě chřipky upozorňují zejména na pneumokokové infekce u seniorů, kde je proočkovanost navzdory úhradě pojišťovnou stále nízká. Zmiňují také prevenci virové hepatitidy A nebo klíšťové encefalitidy, která má v Česku dlouhodobě jeden z nejvyšších výskytů v Evropě.

Více pozornosti by si podle nich zasloužilo také očkování proti rotavirům u malých dětí nebo proti pásovému oparu u starších lidí. „Ten může způsobovat velmi silné a dlouhodobé neuralgie, které se špatně tlumí analgetiky. Očkování tomu přitom dokáže předejít,“ říká Roman Chlíbek.

Podle Romana Prymuly navíc některé studie naznačují i další možné přínosy této vakcíny. „Zjistilo se například, že lidé očkovaní kolem padesátého roku věku mají asi o 20 procent nižší riziko vzniku Alzheimerovy choroby,“ uvádí.

Experti se shodují na tom, že očkování je jedním z největších objevů medicíny. „Nezpochybňujme tedy to, co jsme si vybojovali, a uvědomme si, že díky očkování zmizely různé hrozby, se kterými se potýkali ještě naši rodiče nebo prarodiče,“ apeluje Petr Pazdiora.