Otázky Václava Moravce potřebují posunout, vyznívají elitářsky, říká expert

Odchod Václava Moravce z České televize přilil olej do ohně debat o tom, jakému ohrožení momentálně čelí, nebo nečelí tuzemská veřejnoprávní média. Oživil ale i diskuzi o kondici, v jaké se Česká televize nachází. Obě roviny rozebíráme s etikem médií Janem Motalem.

Otázky Václava Moravce jsou po víkendu minulostí, otázky spojené s koncem známého moderátora veřejnoprávní televize ale zůstávají. Václav Moravec vedl vlajkový debatní pořad České televize více než dvě desítky let a během nich se z pořadu stala svým způsobem instituce.

Nicméně tuto neděli se po jeho odchodu, který Moravec zdůvodnil tím, že „za současných podmínek“ nemůže dál zaručit „nezávislost redakční práce a kritickou reflexi událostí“, diváci tradiční polední relace už nedočkají. Tedy minimálně ne v dosavadní podobě.

„Žádná televize nechce a ani nemůže přijít o takovýto druh televizní diskuze,“ říká v podcastu 5:59 etik médií Jan Motal, který vede Centrum pro mediální etiku a dialog na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně (MUNI). Jeho slova potvrzuje také úterní zjištění Seznam Zpráv, že debata z obrazovek České televize úplně nemizí a provizorně ji bude pod hlavičkou pořadu Události, komentáře speciál řídit dvojice moderátorů - Lukáš Dolanský a Vanda Kofroňová.

Konečné řešení nastalé situace ale na Kavčích horách stále hledají. Expert Motal je nicméně přesvědčený o tom, že celý formát je nutné „někam posunout“, Otázky Václava Moravce jsou podle něj jako formát už dlouhou dobu vyčerpané. Změnit by se podle něj mělo především „elitářské“ vyznění pořadu.

„Moravec se tam (v OVM) setkával s lidmi z vysoké politiky, hovořil vlastně jejich jazykem. Samozřejmě, bylo to často postavené na velmi dobré rešerši a jeho velmi dobré novinářské práci, která ale ve výsledku promlouvala, zobrazovala a reprezentovala právě svět elit,“ míní etik médií z MUNI. Zároveň připomíná, že dalším debatním pořadem České televize bylo spíše konfrontační Máte slovo s Michaelou Jílkovou, a veřejnoprávní televize tak podle něj nenabízela žádnou středově usazenou politickou debatu.

Neznamená to však, že by z Motalova pohledu bylo nutné nové „Otázky“ proměnit do stavu, kdy se budou do diskuze zvát lidé považovaní za šiřitele dezinformací nebo kované populisty. Česká televize by se ale podle experta měla vydat směrem, kdy bude pořad schopný „odpovídat na životní a politické otázky lidí z nižší střední třídy a deklasovaných sociálních tříd“. To vše zároveň při zachování sofistikované úrovně vedené debaty.

Jednapadesátiletý Moravec každopádně opouští pořad, který jen s jednou několikaměsíční přestávkou vedl nepřetržitě od roku 2004. Jeho novinářská kariéra je ale mnohem bohatší, ještě před Českou televizí působil v Českém rozhlase či soukromých rádiích. Několik let byl také moderátorem české sekce rádia BBC. A působí i na akademické půdě.

Podle Motala si Václav Moravec svým působením vydobyl pozici ikony tuzemské žurnalistiky. „Českou politickou diskuzi jako formát a žánr posunul o mnoho úrovní dál,“ říká. Jenže v Moravcově velmi těsném a mnohaletém spojení s předním pořadem České televize expert vidí i negativa. „Jeho hvězda v České televizi zářila tak silně, že vlastně nikomu neumožnila mu konkurovat,“ míní akademik a dodává, že ve výsledku byl „výsostný formát politické debaty zabetonovaný“.

Nejde ale jen o Otázky Václava Moravce. „Zabetonování“ - třeba až na dekády - se totiž dle Motalových zkušeností a pozorování týká širšího okruhu významných či prestižních postů v České televizi, v důsledku čehož prý dochází nejen k ustrnutí jednotlivých pořadů, ale také ztrátě novinářských talentů, které nemají prostor pro osobní růst. „Trochu bych managementu České televize vyčetl, že se v posledních dvou dekádách nesnažili s těmi formáty experimentovat,“ podotýká etik médií.

Ke všemu zmíněnému se pak přidává ještě jedna rovina. Odchod přední moderátorské tváře z Kavčích hor přichází na pozadí obav části veřejnosti i samotných zaměstnanců veřejnoprávních médií o budoucnost jak České televize, tak Českého rozhlasu. Vládní koalice totiž avizuje, že chce nahradit systém koncesionářských poplatků financováním ze státního rozpočtu. To podle kritiků otevře politikům cestu k uplatňování svého vlivu a k omezení nezávislosti těchto institucí.

Před podléháním „politickým a lobbistickým tlakům“ ostatně varoval v prohlášení na síti X krátce po oznámení svého odchodu z Otázek i přímo Václav Moravec, který kritizoval i žurnalistiku založenou na „pseudovyváženosti“, jež se podle něj ve veřejnoprávní televizi prosazuje. Vedení České televize se každopádně ústy generálního ředitele Hynka Chudárka v pondělí vymezilo proti tvrzením, která nezávislost televize zpochybňují.

Podléhá tedy největší veřejnoprávní médium „pseudovyváženosti“? Podle Jana Motala je otázkou, co má takový pojem vlastně znamenat.

„Nicméně si myslím, že něco pravdy na tom je. Spíš bych řekl, že současný management České televize je výrazně opatrný a že zvolil strategii postavenou na nedráždění,“ říká expert. To se prý projevuje snahou vycházet vstříc kritickým hlasům, jež se vůči České televizi ozývají z politické, ale třeba i byznysové scény. Vedení televize se tím podle Motala nejspíše snaží ochránit instituci - ale i samo sebe - před velkými změnami, jako je případná úprava dosavadní podoby financování.

Jinou rovinou je pak ještě samotné víkendové dění, tedy Moravcovo náhlé oznámení o svém konci v pořadu, a na druhé straně poměrně ostrá reakce ze strany generálního ředitele a také vedoucího zpravodajství Petra Mrzeny. „Na nezúčastněného pozorovatele, stojícího mimo tu instituci, to nemůže působit jinak, než že na sebe křičí lidé, kteří se pohádali - jako takový oboustranný trucpodnik. (…) Z obou stran to není korektní, ale ani produktivní,“ zdůrazňuje etik médií Jan Motal.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, co pro situaci kolem České televize znamená fakt, že se Václav Moravec stal pro část veřejnosti v podstatě nositelem její nezávislosti. Nebo jakými tlaky je podle Jana Motala ohrožena celá tuzemská žurnalistika. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.