Článek
Čínští akademici představili návrhy reformy vojenského výcviku s cílem vytvořit „nový typ vojáků“ - s lepšími jazykovými znalostmi, schopností analyzovat data a odolávat zahraničním psychologickým operacím „digitalizovaných bojišť 21. století“.
Detaily o návrzích i „hendikepu“ čínských vojáků popsala v článku zveřejněném v oficiálních novinách Čínské lidové osvobozenecké armády (ČLOA) profesorka vojenské Národní univerzity obranných technologií a poslankyně Lü Tan-jün. Návrh na reformu chce předložit na tzv. „dvou zasedáních“.
V Pekingu tento týden začalo každoroční zasedání, na němž centrální vláda tradičně představuje hlavní politické priority a hospodářské cíle. Očekává se, že mezi diskutovanými tématy bude i stav čínské armády, kterou v posledních letech provází výrazné personální otřesy (jak jsme popsali například v tomto článku).
Personálie však nejsou jediným problémem, který čínskou armádu sužuje.
Jazyk jako zbraň moderní války
Lü Tan-jün působí jako instruktorka na vojenské akademii již více než tři desetiletí. V rámci svého dlouholetého výzkumu navštěvovala vojenské jednotky po celé zemi, přičemž narazila na problém - nejednotné certifikační standardy pro jazykovou způsobilost v oblasti obrany.
Spolu se svými kolegy tak vyvinula standardizované hodnotící kritérium přizpůsobené skutečným bojovým potřebám armády.
„Neustále školíme jazykové talenty pro národní obranu tím, že pořádáme vojenskou překladatelskou soutěž pro celou armádu a provádíme jazykové podpůrné mise, abychom pomohli bojové připravenosti,“ uvedla Lü v článku citovaném hongkongským deníkem South China Morning Post.
Za vzor dokazující zásadní význam jazykových dovedností čínští odborníci označují válku na Ukrajině.
Z jejich pozorování vyplývá, že voják musí jazyk nejen plynule ovládat, ale také vykazovat „vysokou míru loajality“, aby mohl přesně interpretovat informace a odolávat zahraničním psychologickým operacím. Cílem je tak vychovat „komplexní talenty“ - politicky spolehlivé a zdatné nejen bojově, ale i jazykově.
Podle článku v časopise China Defence Conversion moderní válčení proměnilo jazyk z pouhého komunikačního nástroje na kritický nástroj pro shromažďování zpravodajských informací a formování globálního názoru. Taková příprava má být nezbytná pro „udržení národní bezpečnosti a reakci na budoucí konflikty“.
Na to přistoupila i ruská armáda, která v letech 2022 až 2024 uspořádala několik konferencí na téma „jazykové podpory vojenských aktivit“.
Analýzy čínských vědců označují válečné informace a komunikaci za klíčové zbraně a zároveň za slabé místo čínské armády.
Učitel mluví, student poslouchá
Na zlepšení jazykové způsobilosti v souladu s aliančními standardy, tedy nejen gramotností v technických textech, ale reálnou komunikací mezi jednotkami, sílí tlaky také na Ukrajině a v NATO.
NATO již desítky let využívá standardizovaný jazykový rámec STANAG 6001 a Spojené státy mají vlastní jazykovou akademii při ministerstvu obrany. Čínští akademici nyní otevřeně přiznávají, že systém jazykové přípravy ČLOA zůstává roztříštěný.
Současný čínský vzdělávací model se tradičně zaměřuje na čtení a gramatiku a kurzy angličtiny v čínské armádě se řídí modelem, kde „učitelé mluví a studenti naslouchají“ - vojáci tak jsou schopni rozumět anglické vojenské terminologii, ale nedokáží mluvit přirozeně, psát standardizované taktické zprávy ani diskutovat o technických záležitostech.
Čínská armáda během rostoucí rivality se Západem rozšiřuje svou působnost, eskortuje plavidla ohrožená útoky v Adenském zálivu u Somálska, ale účastní se i mnohonárodních společných cvičení. Podle autorů studií je schopnost dobré komunikace v angličtině nezbytná.
