Článek
Černá Hora je ze všech uchazečských států momentálně nejblíže k tomu, aby se stala 28. členem Evropské unie. Alespoň z hlediska uzavřených kapitol přístupového procesu, kterých má balkánský stát za sebou 13 z celkových 33. Samotná vláda v Podgorici si klade za cíl stát se unijním státem do roku 2028, přičemž Evropská komise vnímá tento cíl jako reálný.
Jak však upozorňuje zpravodajský server Politico, v unijních strukturách v posledních letech panují ohledně dalšího rozšiřování bloku obavy. Poháněné jsou hlavně tím, jak v otázkách zahraniční politiky státy Unie v posledních letech „vydírá“ Maďarsko v čele s premiérem Viktorem Orbánem.
Konkrétně například naposledy na konci února letošního roku, kdy Maďarsko společně se Slovenskem zablokovalo dvacátý balíček unijních sankcí proti Rusku. Orbánova vláda byla i proti schválení půjčky v hodnotě 90 miliard eur, která měla pomoci napadené Ukrajině.
Podobná situace není výjimkou, což podle jednoho z představitelů Evropské komise, kterého server pod podmínkou anonymity cituje, vyvolává v nejvyšších orgánech EU diskuze o „lekcích, které přineslo rozšíření v roce 2004“. Právě v tomto roce vstoupilo do Unie osm států z bývalého sovětského bloku. Včetně Maďarska, Slovenska nebo Česka.
Přístupová smlouva s Černou Horou by tak tyto „lekce“ měla reflektovat. Jak zmíněný komisní představitel doplnil, EU plánuje do smlouvy zahrnout „dlouhodobé záruky“. Ty by měly zajistit možnost reagovat v případě, kdyby balkánský stát ustoupil od principů demokracie a právního státu, na kterých EU stojí.
Omezení práva veta
Na konkrétních bodech přístupové smlouvy pro Černou Horu má začít pracovat již současné kyperské předsednictví Rady EU. To má během několika týdnů sestavit pracovní skupinu, která smlouvu zhotoví.
Jakou podobu však smlouva bude mít, není zcela jasné. „Existují nějaké nápady, nikdo ale nepředložil konkrétní body,“ uvedl pro Politico jeden z evropských diplomatů, který si rovněž přál zůstat v anonymitě.
Debaty mají však například probíhat o omezení práva veta. Konkrétně o jeho pozastavení v případě, že by Černá Hora či jiné nově příchozí státy porušily základní hodnoty EU. Například zásadu právního státu.
Ve většině případů rozhodují členské státy dle momentálních pravidel kvalifikovanou většinou. V otázkách zahraniční a bezpečnostní politiky však musí nastat jednomyslná shoda – proto právě schvalování sankčních balíčků bývá tak složité.
Otázka zrušení práva veta je však citlivá, a to i pro Černou Horu. Jak uvedl pro server jeden ze státních úředníků země, omezení hlasovacích práv by pro Černou Horu prý bylo červenou čarou.
Další potenciální překážkou při případném rozšíření je podmínka souhlasu všech stávajících členů Unie. Například Francie se však v momentální situaci k rozšíření staví zdrženlivě a brzdí i vypracování smlouvy s Černou Horou. Důvodem mají být prezidentské volby, které západoevropskou zemi čekají příští rok.
