Článek
Vážený pane předsedo, vážené poslankyně, vážení poslanci,
cením si možnosti k vám dnes promluvit. Předstupuji před vás ve chvíli, kdy se již vláda opírá o důvěru sněmovní většiny, kdy téměř ustal ruch spojený s ustavováním Sněmovny a vlády a kdy vy sami už jste naplno ponořeni do své poslanecké práce.
Volby proběhly svobodně, demokraticky a složení této Sněmovny je výsledkem vůle voličů. Díky důvěře českých občanů dnes zastáváte jednu z nejprivilegovanějších veřejných rolí. Píšete historii této země, ovlivňujete její budoucnost a spolu s tím nesete mimořádnou odpovědnost. Přeji vám, abyste svoji funkci dokázali vykonávat v zájmu všech lidí a podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, tedy tak, jak to každý z vás před čtyřmi měsíci slavnostně slíbil.
U tohoto řečnického pultu, ve výborech i televizních studiích se setkáváte se vzájemně protichůdnými postoji. Názorové rozdílnosti jsou hnacím principem demokracie. Smyslem demokratické soutěže je nabízet alternativy. Neměli byste se však setkávat s neochotou se vzájemně poslouchat. Zkuste jít vzorem a ukazujte, že uzavírat se do bublin, které své členy jen ujišťují ve vlastní pravdě proti všem, není cesta. Ukazujte, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale že je nutné spolu mluvit a hlavně se poslouchat.
Vím, že hledat shodu je těžké. Hledat ji v politice je někdy téměř nemožné. Ale pokud na to vy, vás 200 osobností, rezignujete, seberete České republice naději obstát ve velkých výzvách, které před ní stojí. Státy, které uspějí ve 21. století, a některé už tak úspěšně činí, budou totiž ty, které se naučí jednat na půdorysu široké dohody a s výhledem na dlouhodobý horizont alespoň v těch nejpodstatnějších strategických prioritách. V otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Pokuste se proto vytvořit mezi vládou a opozicí základní konsenzus alespoň v těchto několika klíčových oblastech.
Ve svém poslaneckém slibu jste se také zavázali k zachovávání české ústavy, která chrání trvalé hodnoty naší svobodné společnosti. Proto je nyní stejně tak rolí vaší jako i mou sledovat, že nedochází k erozi, nebo dokonce přímému ohrožení našich demokratických základů. A to zejména v těch klíčových principech, o kterých mluvím opakovaně a o kterých budu mluvit neustále až do konce svého působení na Pražském hradě.
Mám na mysli naše pevné zakotvení v Evropské unii, ve společenství suverénních států, které se těší dlouhodobé svobodě a prosperitě.
Mám na mysli naše členství v NATO, které je nejsilnější zárukou toho, že jsou naši občané v bezpečí, a je jedinou realistickou garancí naší suverenity. A to i při vědomí, že obě tyto instituce procházejí zkouškami, z nichž je patrné, že potřebují změny. Bude ale zásadní, abychom byli spoluaktéry těchto změn.
Mám na mysli takovou zahraniční politiku, která hrdě prosazuje naše dlouhodobé zájmy a hodnoty a je v nejvyšší možné míře jednotná, čitelná, předvídatelná a není v žádném ohledu znehodnocována vnitropolitickými půtkami.
A mám na mysli také ochranu těch institucí, které podpírají důvěru veřejnosti ve stát, jeho fungování a jeho službu. Nezávislých veřejnoprávních médií, autonomii veřejných vysokých škol, nezávislé justice i státního zastupitelství, policie, bezpečnostních složek a dalších kontrolních orgánů.
Věřím, že naprostá většina z vás má k těmto principům stejný respekt jako já a že i díky tomu nebude v následujících letech docházet ke změnám tak zásadním, aby kořeny naší občanské společnosti a demokratické kultury oslabovaly.
Na druhou stranu už nyní některé kroky, jako je například narychlo připravovaná změna zákona o státní službě, nutí k ostražitosti. I proto, že se vyhýbají standardnímu připomínkovému řízení, a tedy i odborné diskuzi, která vždy prospívá kvalitě naší legislativy.
Jsou to i paušální škrty od stolu snižující podporu nevládním organizacím, které často pomáhají tam, kde je nikdo, ani stát, nedokáže nahradit. Neziskový sektor se dostává pod tlak státu a jsem přesvědčen, že nezaslouženě. Zajišťuje péči o potřebné a zranitelné, podílí se na ochraně přírodního i kulturního dědictví, odvádí důležitou práci ve vzdělávání a osvětě. Takové organizace kondici naší země neoslabují, činí přesný opak.
Nejzávažnější je však stagnace výdajů na armádu a na celkovou bezpečnost Česka v rozpočtu na příští rok. V Evropě zuří největší válečný konflikt za posledních 80 let. Na první pohled se odehrává zdánlivě daleko od našich hranic. Ve skutečnosti se nás ale bezprostředně dotýká. Nepředvídatelná geopolitická situace – aktuálně zesílená vojenským konfliktem na Blízkém východě – a stupňující se hrozby nás nutí více myslet na to, jak zajistit a posílit naši odolnost a obranyschopnost. Dnes není jediný důvod pro to, aby výdaje na obranu a bezpečnost stagnovaly. Naopak, je dostatek zásadních důvodů, aby adekvátně rostly. V tomto ohledu – jako vrchní velitel ozbrojených sil a jako český prezident, kterému leží na srdci především bezpečnost našich občanů a suverenita naší země – apeluji na vaši odpovědnost. Posilování naší obrany není příprava na válku, ale naopak cesta pro zajištění míru. Nestačí si ho jen přát a čekat, že sám od sebe nastane, ale je nutné se o něj dlouhodobě zasazovat.
K bezpečnosti patří i připravenost na krizové situace. Chybí nám potřebná moderní krizová legislativa. Mockrát už se o ní mluvilo. Vychází ze závěrů z mnoha minulých krizí, od povodní a blackoutu, po zkušenosti z řady cvičení. Když se zase nové zákony odloží, můžeme být paralyzováni s každou větší krizí.
Vážené poslankyně, vážení poslanci,
i přesto, že můžu mít v ledasčem odlišný názor od toho, jaký zastává vláda nebo většina v Poslanecké sněmovně, není to pro mě důvod být méně ochotný jednat. Není to pro mě důvod vytvářet zbytečné konflikty. Ostatně i ze svých prvních setkání s novými ministry si odnáším, že na mnohá témata se díváme velmi podobně. Jsem připravený v rámci svých pravomocí podporovat všechna rozumná opatření, která povedou ke zvýšení kvality života v Česku. A rád o nich povedu diskuze s představiteli vlády i opozice.
Budu hledat prostor pro spolupráci na legislativě, která podpoří prosperitu a bezpečnost České republiky, ocení iniciativu, podnikavost, nápady a soběstačnost a zároveň bude tlumit rostoucí rozdíly mezi lidmi i mezi regiony.
Proto bych se rád přimluvil za to, abyste více pozornosti věnovali změnám zákonů, které jsou důležité třeba jen pro některé regiony a z podstaty tak ve Sněmovně nemají většinovou prioritu. Odlehlá a ekonomicky slabší místa mají jiné problémy než velká města. Buďte prosím solidární a podpořte vzájemně změny, které v některých regionech usnadní lidem život.
Věřím, že se dokážete shodnout na takovém znění jednacího řádu, aby vaši práci uměle neparalyzovaly obstrukce, tak jako v období předchozím. Stojíte v čele země v období, které nebude vůbec jednoduché. Občané od vás očekávají řešení a jistotu vedení. K tomu budete potřebovat hodně dobré vůle, spolupráce a odvahy. Přeji vám, abyste ji našli a za čtyři roky mohli být hrdí na práci, kterou jste zde pro naši společnost vykonali.
Děkuji za pozornost.
