Republika v pohybu. Každý čtvrtý Čech zvažuje stěhování

Až čtyřicet procent mladých lidí do 35 let uvádí, že už přímo řeší nebo aspoň zvažují stěhování mimo svoje město či obec. Zároveň stěhování zvažuje i každý třetí Pražák a stejně tak i třetina obyvatel měst nad 20 tisíc obyvatel.

Právě ve větších městech do 100 tisíc obyvatel jsou lidé také obecně méně spokojeni.

Vyplývá to z exkluzivního průzkumu od společnosti Ipsos pro projekt Seznam Zpráv Tady žijeme. Začátkem letošního roku se ho zúčastnilo 1023 respondentů a cílil na spokojenost s bydlištěm i na problémy, které lidi nejvíce trápí.

„Je vidět, že Češi mají vztah k místu, kde žijí. Stěhování není dáno tím, že by neměli rádi své bydliště, ale tím, že se potřebují přesunout za prací nebo získat levnější bydlení. Často je to pod tlakem okolností,“ popisuje analytik agentury Ipsos Michal Kormaňák.

Průzkum zachytil, že v roce komunálních voleb je část české společnosti v pohybu. Z dat vyplývá, že celkově každý čtvrtý minimálně zvažuje stěhování mimo město či obec, kde právě žije.

Motivací přitom není nespokojenost se stávající lokalitou. „Šest z deseti Čechů říká, že se jim žije velmi dobře. Vztah k jejich obci nebo městu je velmi pozitivní,“ říká Michal Kormáňák s dovětkem, že jen zlomek lidí hodnotí své bydliště negativně.

Respondenti dostali možnost ohodnotit život ve svém městě či v obci na škále od jedničky do desítky, kdy jedna je nejhorší hodnocení a deset nejlepší. Osm a více bodů dávalo téměř 60 procent lidí. Naopak jen zhruba pět procent udávalo nejnižší hodnocení, jeden až tři body.

Podle analytika Michala Kormaňáka je tak patrné, že Češi jsou hrdí na lokalitu, kde žijí.

Průzkum zachytil jednu odchylku od velmi vysokého hodnocení spokojenosti. Jde o města s 20 až 100 tisíci obyvateli. Typicky tedy okresní centra.

Respondenti udávali v takovém případě častěji horší hodnocení spokojenosti a stejně tak v součtu třetina připouštěla, že plánuje nebo aspoň zvažuje odstěhování.

Podle sociálního geografa Radima Perlína z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy zažívají tato města dvojí odliv.

Prvním je stěhování za město. „Říká se tomu suburbanizace. Část lidí z paneláků si staví rodinný domek mimo město. A u měst, která mají 20 až 100 tisíc obyvatel, velmi rychle klesá počet obyvatel,“ popisuje sociální geograf.

To je mimochodem i případ Prahy, kde podle průzkumu Ipsos pro Seznam Zprávy sice lidé udávají vysokou míru spokojenosti, ovšem zároveň téměř každý třetí zvažuje stěhování pryč.

„To je metropolitní proces, nepřestávají být Pražákem, ale jsou v domečku někde za Prahou. Metropolitní prostor Prahy je vymezený zhruba od Rakovníka a Slaného přes Mělník a Mladou Boleslav k Nymburku a Kutné Hoře až po Benešov, Příbram či Beroun. Za nimi je středočeská periferie,“ říká Radim Perlín.

Michal Kormaňák z Ipsosu pak vysvětluje, že jde o efekt drahého bydlení. „I pro střední, už zaopatřenou třídu je extrémně těžké získat v hlavním městě vlastní bydlení. Ceny nemovitostí jsou pro spoustu lidí nedostupné,“ říká analytik.

Průzkum také ukazuje, že právě mladí lidé do 35 let výrazněji zvažují nebo i řeší stěhování. Stejně tak udávají i nižší míru spokojenosti.

„Nejsou vyloženě nespokojení, ale jsou o něco méně nadšení,“ zmiňuje Kormaňák a vysvětluje, že v daném věku lidé řeší první zásadní problémy: „Řeší zvýšené finanční náklady, první bydlení, kam dát dítě do školy a zároveň i třeba nedostatek sportovišť a volnočasových aktivit, které jsou pro děti.“

Druhý odliv z okresních měst je pak podle sociálního geografa zapříčiněný tím, že část obyvatel požaduje širší nabídku služeb, zábavy či volnočasových aktivit a míří do ještě větších měst.

„Nestěhují se jen do zázemí, ale velmi často se stěhují z Karlovarska do Prahy, ale překvapivě i ze Zlínska. A to i přesto, že ve Zlíně je vlastně všechno, je tam stabilní prostředí, kulturní a společenský život, ale mladí lidé odcházejí do Brna, do Olomouce, do Prahy nebo třeba do New Yorku,“ poznamenává Perlín.

Právě zmíněné Zlínsko se ovšem fenomén rozhodlo aktivně řešit. Iniciativa nazvaná Region47 se pokouší na Uherskohradišťsku a Uherskobrodsku situaci zvrátit.

Situace je následovná: v září 2025 bylo ve Zlínském kraji 577 572 obyvatel, v roce 2015 jich bylo 584 676, tedy o více jak sedm tisíc obyvatel více.

„Reagujeme na demografickou křivku, ze které plyne nedostatek zaměstnanců. Společnosti místo toho, aby si přetahovaly zaměstnance, tak pracují na tom, aby se změnily podmínky v regionu a přitahovaly lidi. To nejde bez spolupráce s veřejnou správou,“ říká Peter Hunák za iniciativu. Cílí právě k roku 2047.

„Máme zájem vytvořit takové podmínky, aby region byl konkurenceschopný. Řekli jsme si, že do roku 2047 míříme na 200 tisíc obyvatel, teď jich tady máme řádově 150 tisíc,“ konstatuje Hunák, i když sám mluví o tom, že cíl zní utopisticky a nadhodnoceně.

V rámci iniciativy se snaží spojit síly a nabízet zaměstnání, bydlení i volnočasové vyžití. Zároveň se chtějí zaměřit na mládež a zkoumají motivaci pro rozhodnutí zůstat, nebo odejít z regionu.

Průzkum se snažil zachytit i hlavní problémy, které lidi v jejich bydlištích trápí. Obecně s odskokem jako největší problém lidé uváděli nedostatek parkovacích míst. Za největší trápení v lokalitě to uvedlo téměř 30 procent lidí.

„Je to reálná zkušenost. Parkování řeší skoro každý, kdo má auto. Aut je stále více a města nejsou nafukovací,“ podotýká Michal Kormaňák.

Problémy označované respondenty se ovšem proměňují podle toho, zda jsou lidé ve městech, nebo na menších obcích.

V Praze to jsou zácpy, zmíněné parkování, drahé bydlení, ale i problémy spojené s bezdomovectvím. Ve větších městech lidé zdůrazňují i nedostatek vhodného bydlení. Na menších obcích pak lidé upozorňují na nedostatečnou či nekvalitní veřejnou dopravu a chybějící obchody a základní služby.

Analytik Kormaňák si ale všímá i toho, že významná část obyvatel nejmenších obcí uvádí, že nevnímá žádný problém.

„Takže se jim žije dobře. Ve větších městech lidé uvádějí více problémů,“ vypichuje analytik ze společnosti Ipsos.

Tomáš Dubský, starosta Vysočiny, bývalý poslanec za STAN a nově zvolený místopředseda Sdružení místních samospráv, kde vede pracovní skupinu pro služby na venkově, popisuje, že se vedle autobusových spojení a zajištění obchodů nově soustředí i na vysokorychlostní internet. Ten je podle něj zásadní věcí.

„Čím dál více pracovních pozic můžete dělat, aniž byste seděl v kanceláři, ale můžete to dělat online odkudkoliv, měl by to být základní standard,“ tvrdí Dubský.

„Lidé by se neměli stěhovat na venkov, protože nezvládají náklady ve velkém městě, ale protože je tam lepší životní prostředí, protože tam jsou lepší podmínky pro děti a jejich volný čas,“ říká starosta obce Vysočina.