Jak se žije, když vládnou velmi mladí, nebo staří. Český venkov zná obojí

Dvě obce, které hned na několika úrovních představují protiklady. Lubnice s 58 obyvateli se postupně vylidňuje, do Křídlůvek s 250 lidmi se naopak stěhují další.

Lubnice je zasazená do nejzápadnějšího kouta znojemského okresu, kousek to mají do Jihočeského kraje, ale i do Rakouska. Křídlůvky jsou na východním konci Znojemska na dohled od rakouského města Laa an der Thaya. Zatímco Křídlůvkám dominuje nově opravené a oplocené dětské hřiště, Lubnice se může pochlubit jen novou zámkovou dlažbu před hřbitovem.

Přestože se obě vsi nachází ve stejném okrese na hranici s Rakouskem, žije se v nich zcela odlišně. A vše podtrhává i statistická zajímavost: Křídlůvky mají podle datové analýzy Seznam Zpráv posledních komunálních voleb z roku 2022 vůbec nejmladší zastupitelstvo v celé republice – průměrný věk zastupitelů byl v době zvolení 24,2 roku. Lubnice má naopak druhé nejstarší politické vedení v Česku s průměrným věkem 69 let.

Redakce se v letošním roce komunálních voleb zaměřuje na problematiku obcí, kterých se zájem o řízení i věk politicky aktivních obyvatel úzce dotýká.

„Čau mami, ty autobusy mě jednou zabijou. Zastavil a já sebou flákl. Zase zapomněl na moji zastávku,“ stěžuje si při cestě ze školy domů syn Giny, která v Lubnici s rodinou chová koně.

„Tady jsou řidiči vtipní, někdy zapomenou, že sem někoho vezou, až sem většinou nikdo nejede,“ vysvětluje dobře naladěná Gina synovu průpovídku reportérovi.

V Lubnici nedaleko impozantní vodní nádrže Vranov podle ženy zůstávají jen skalní jedinci, kteří chtějí mít klid od civilizace.

To, že se k nim před dům idylicky vrací srnka, kterou si, jak zmiňuje, „odchovali“ od malička, nebo naprostý pocit bezpečí, v němž se místní nemají potřebu ani zamykat, si žádá řadu ústupků téměř ve všech civilizačních ohledech: Vodu čerpají ze studní a v létě se stává, že jim dochází, obec nemá kanalizaci a třeba s mobilním internetem je to v části obce také velmi špatné. V zimě zase na silnici do obce zůstává sníh a ledovka.

„Tady si nekoupíte ani blbý rohlík. Nejblíž buďto do Police, nebo do Uherčic. Bez auta jste vyřízený. A staří vymírají. Část baráků je prázdných, další jsou koupené jako chalupy. Prý je tady 60 obyvatel, ale tolik jsem jich tady v životě neviděla. Zapomenutá vesnička,“ líčí Gina s tím, že fakticky je v obci trvale obydlených jen deset domů.

Také podle dat počet obyvatel v obci postupně klesá – z 83 v roce 2005 na 58 v roce 2025.

Gina to ilustruje na hospůdce, kterou zavřeli poté, co vymřeli štamgasti. Špatně dostupná je i zdravotní péče. „V Polici zemřel obvodní lékař a není náhrada. Takže dostupnost zdravotní péče na prd,“ komentuje svérázně. Ostatně z domu vyšla jen proto, že ji zaujalo, že někdo cizí – reportér – se pohybuje po ulici. Vysvětluje, že většinou se tak stane jen proto, když se někdo ztratí.

Nejvíc kritická je k udržovacím pracím kolem koryta řeky Želetavky, podle obyvatelky je správci povodí silně zanedbávají. „Každý rok jsou tady záplavy. Povodí na to kašle, jsou tam popadané vrby a všechno. Před dvaceti lety to koryto bylo široké a hluboké,“ říká s tím, že se snaží bombardovat příslušné úředníky.

Starosta obce František Komenda, který svůj post obhájil v řadě voleb po sobě, se s reportérem sejít nechtěl. Po telefonu jen řekl, že průměrný věk zastupitelů obce pouze odráží věk lidí v obci.

Při procházce obcí lze narazit například na informaci o nově opravené střeše kostela, přímo na místě ale například není jasné ani to, kdy má obecní úřad provozní hodiny.

O 60 kilometrů dál v Křídlůvkách novopečený starosta Jakub Pacík (post převzal loni na podzim po kolegovi, který rezignoval) reportéra provází po obci, kde jsou na každém kroku vidět vánoční dekorace. Každá lavička v Křídlůvkách je originálně adventně ozdobená, před obecním úřadem je dokonce maketa saní a sobů.

Starosta chce během letošního roku dotáhnout ještě jeden projekt – kanalizaci k novým zhruba 20 stavebním parcelám. „To je největší plán. Udržet tady lidi a snažit se sem mladší nalákat a udělat jim podmínky,“ říká s tím, že lidé se o život v obci zajímají. Nové pozemky mají zaručit, že i v dalších 10 až 15 letech budou mít mladí možnost stavět, protože aktuálně už v obci není kde.

Data to dosvědčují – v roce 2005 zde žilo 207 obyvatel. Podle starosty za sebou má obec malý baby boom a ve školce, která je umístěná ve vedlejší vesnici, je aktuálně více dětí z Křídlůvek než z domovské obce.

Oslovení místní si život v obci pochvalují. „Je tady klid. Je to vesnice s 250 obyvateli, většina se zná,“ říká David, který přebíhal od domu do auta. Popisuje, že dříve obci pomáhal v takzvané rychlé rotě například sekat trávu, dnes už ale kvůli práci nestíhá.

Další nově přistěhovalý muž, kterého reportér zastihl, jak si upravuje dodávku, zmiňuje, že přišel ze Znojma zhruba před rokem. Proto spíše odkazuje na starousedlíky, ale chválí si klid a bezpečno. Chybí mu snad jen hospoda.

Starosta Pacík zmiňuje, že i jemu je líto, že vedle obchodu, který obec dotuje a díky tomu má otevřeno šest dní v týdnu, aktuálně nemají v Křídlůvkách hospodu. Podle místních se ale o nové jedná.

Vysvětlení, jak je možné, že si v obci zvolili tak mladé zastupitele, ale starosta nemá: „To je dobrá otázka. Možná chyběli na kandidátkách starší občané, možná je i nechuť kandidovat v malých obcích, přece jenom je to nevděčná práce.“

Předchozí starosta Zbyněk Sobotka, který v roce 2022 ve svých 27 letech vyhrál obecní volby už podruhé, zmiňuje souběh dvou faktorů. Prvním bylo, že podobně jako jinde se do vedení obce nikomu moc nechtělo. „Kdybych nedal dohromady tu naši skupinku, tak bychom ani neměli dost kandidátů k obsazení zastupitelstva,“ říká.

Druhým důvodem pak podle něj bylo, že se během jeho prvního funkčního období začali mladí angažovat v místních spolcích a obnovili například jednotku hasičů. „V aktuálním zastupitelstvu jsou tři hasiči, zaměstnanec obce a pan starosta, který je předsedou spolku vinařů. Vyšlo to z lidí, již se angažují,“ podotýká bývalý starosta.

Sám na konci loňského roku funkci opustil, protože se přestěhoval mimo obec. „To by mi nepřišlo etické, takže dokončuji volební období jako řadový zastupitel,“ říká.

Jeho nástupce Pacík naopak zmiňuje, že by rád v mandátu pokračoval. „Baví mě to, je pěkné, že ta práce je pestrá. Člověk dělá úředničinu za počítačem a pak sedne do traktoru,“ říká.

Radim Perlín, sociální geograf z Univerzity Karlovy, který se zaměřuje na problematiku venkova, rozporuje, že by stáří zastupitelů samo o sobě mohlo určovat styl řízení obcí. „Někdo může být ve třiceti letech starý jako Metuzalém a někdo může být v 65 velmi aktivní a trendy. Věk nehraje takovou roli. Co ale hraje roli, je délka mandátu,“ podotýká.

Obecně podle něj platí, že během prvního mandátu bývá starosta plný naděje a nápadů. „Ale když mandát opakuje počtvrté popáté, tak už nápady realizoval. Míra inovací, která na začátku byla velmi vysoká, je slabá už během třetího mandátu,“ konstatuje expert na problematiku venkova s tím, že starostové se s délkou mandátu postupně mění v udržovatele již prosazeného.

„V extrémních případech se může stát, že takový starosta obec brzdí. Častěji ale už jen není tolik aktivní. K tomu dochází velmi často u venkovských obcí do dvou tisíc obyvatel, kde není žádná politická soutěž,“ zmiňuje.

Právě absence politického klání podle Perlíka vede k tomu, že si obyvatelé postupně funkci starosty ztotožní s konkrétním člověkem a všichni jsou spokojení s „tradičním způsobem vládnutí“. Zároveň dodává, že ani několik kandidátek na úrovni malé obce ještě nezaručuje politickou soutěž – protože ve výsledku se zastupitelé většinou navzájem znají a dohodnou.

Celorepublikové politické strany se podle odborníka na venkov na obecní úrovni příliš neobjevují ze dvou důvodů – kvůli přetrvávající nedůvěře Čechů k angažování se ve stranách, které pak mají málo členů.

„Ve druhé příčině odkazuji na bývalého předsedu Senátu Jaroslava Kuberu, který říkal, že zametání chodníků nemá žádný levicový ani pravicový charakter. Činnosti, které se v obcích dělají, nemají žádné ideologické jádro. Není spor o přístup, ale o to, jestli se vyasfaltuje cesta ke hřbitovu, nebo ji necháme hliněnou,“ dodává.