Článek
Zdražování benzinu a nafty po amerických a izraelských úderech na Írán už je patrné na evropském velkoobchodním trhu. Na burze v Rotterdamu vzrostla cena nafty o více než dvě koruny na litr, benzin zdražil přibližně o 70 haléřů. „Nafta vyskočila víc, je to strategická surovina,“ říká předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR Ivan Indráček s tím, že na naftě závisí doprava, veřejná doprava a v západní Evropě se využívá i k topení.
Podle něj se vyšší ceny projeví u stojanů postupně, jak budou čerpací stanice nakupovat dražší paliva. K růstu poptávky navíc přispívá i nervozita motoristů, kteří se obávají opakování situace z roku 2022 po ruské invazi na Ukrajinu.
Cena severomořské ropy Brent se po vypuknutí konfliktu krátce dostala z pátečních zhruba 73 dolarů až k 82 dolarům za barel, následně klesla přibližně k 78 dolarům. Analytici se shodují, že další vývoj může být velmi rychlý, zejména pokud by došlo k omezení dodávek z oblasti Perského zálivu, která podle Mezinárodní energetické agentury zajišťuje zhruba 27 procent světové produkce ropy. Pokud by se ropa udržela kolem 80 dolarů alespoň dva týdny, lze podle odborníků čekat zdražení pohonných hmot v Česku přibližně o dvě koruny na litr. Při hlubší a dlouhodobější eskalaci by ale růst mohl být výraznější, píše ČTK.
Nejčernější scénář počítá s omezením dopravy ropy přes Hormuzský průliv. V takovém případě by cena ropy mohla rychle atakovat hranici 100 dolarů za barel. Pro české řidiče by to znamenalo zdražení benzinu a nafty o čtyři až pět a půl koruny na litr během několika dnů až dvou týdnů. Vyšší ceny paliv by se navíc postupně promítly i do nákladů dopravy a logistiky, což by mohlo zrychlit inflaci. Podle analytiků by se v extrémním scénáři mohl celkový dopad na inflaci přiblížit až k jednomu procentnímu bodu, a to nejen kvůli dražšímu benzinu a naftě, ale i kvůli zdražování části zboží a služeb.
