Článek
Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.
Blížící se Velikonoce bývají pro trh s vejci každoroční zkouškou. Letos se přitom krátce před svátky sešlo hned několik negativních vlivů, od ptačí chřipky přes povinné přestavby chovů až po změny v obchodních pravidlech. To vše může mít dopad na dostupnost vajec i jejich cenu.
Podle předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se do nabídky v první řadě promítá pokles stavů tuzemských nosnic. Kvůli ptačí chřipce bylo jen například v Královéhradeckém kraji utraceno zhruba 240 tisíc mladých slepic, obnova těchto chovů potrvá měsíce.
V součtu s odstávkami chovů kvůli přestavbám technologií před zákazem klecových chovů může dosáhnout letošní pokles stavů nosnic před Velikonocemi kolem deseti procent. „Opravdu každé procento je na tom obchodu vidět,“ říká Dlouhá.
Konkrétní částku, o kterou vejce zdraží, Dlouhá odhadovat nechce. Jedno je ale podle ní zřejmé. Prostor pro návrat k velmi levným vejcím se vyčerpal. „Na to, že jsme byli 20 let zvyklí kupovat vejce za dvě, za tři koruny, musí zákazník zapomenout,“ říká.
Konec klecí a miliardové investice
Zákaz klecových chovů slepic začne v Česku platit od příštího roku. Už nyní je podle unie přestavěno zhruba 60 procent chovů, tedy asi 3,5 milionu ustájovacích míst. Další přibližně milion má být hotový letos, část chovů se ale přestaví až v letech 2027 a 2028. Zhruba půl milionu míst zanikne. Přestavba chovů totiž vychází chovatele zhruba na tisíc korun na jedno ustájovací místo.
Na první pohled to znamená, že část produkce z trhu zmizí. Podle Dlouhé ale nemusí být propad trvalý. Pokud zůstanou ceny na úrovni, která dá smysl dalším investicím, mohou větší producenti kapacity postupně navýšit a výpadek vyrovnat. „Ten výpadek produkce a soběstačnosti by mohl být pouze krátkodobý,“ uvádí.
Český trh s vejci v číslech
- Celková roční spotřeba: cca 3,2 miliardy vajec
- Roční dovoz: 1 miliarda vajec
- Největší dodavatel: Polsko (téměř polovina dovozu)
- Letošní odhad poklesu stavů nosnic: až 10 %
- Ustájovací místa v komerčních chovech: cca 5,5 milionu
Českomoravská drůbežářská unie sdružuje především chovatele drůbeže, ale také firmy navázané na prvovýrobu, například dodavatele technologií, výrobce obalů nebo producenty krmných doplňků.
Ve chvíli, kdy se domácí produkce snižuje a náklady rostou, vstupuje do hry dovoz. Česko musí každoročně dovézt zhruba miliardu vajec, aby pokrylo domácí spotřebu. Jen letos v únoru se podle informací Českomoravské drůbežářské unie do země přivezlo 40 milionů kusů.
„V období Velikonoc se doveze třeba 80 milionů vajec,“ doplňuje Dlouhá. Letos ale podobným tlakům jako Česko čelí i další evropské státy. „Poptávka po vejcích nebude jenom u nás, ale bude i v okolních státech,“ upozorňuje.
Síla dovozu roste
Nejvíce vajec se na tuzemský trh dováží z Polska. „Z těch 40 milionů kusů měsíčně je necelá polovina z Polska,“ uvádí Dlouhá. S rostoucím rozdílem mezi domácí nabídkou a poptávkou se na českém trhu ve větší míře objevují vejce i ze severských zemí, z Pobaltí nebo z Rumunska.
S rostoucím tlakem na cenu podle Dlouhé posilují zejména dovozy ze zemí, které dokážou nabídnout levnější produkci. To se týká také například Ukrajiny, odkud podle ní meziročně vzrostl dovoz vajec pro lidskou spotřebu o 410 procent.
„V běžných supermarketech se s nimi zákazník většinou nesetká, spíše se mohou objevit v menších prodejnách. Zákazník na ně může narazit třeba ve večerkách,“ dodává Gabriela Dlouhá s tím, že jde často o zboží distribuované přes velkoobchod a balené pod méně známými značkami.
S nižší cenou dovážených vajec se ale podle ní pojí i nejistota ohledně skutečného způsobu chovu. U části zemí, kde stále převažují klecové systémy, není vždy možné jednoznačně ověřit, zda deklarované označení odpovídá realitě. „My musíme věřit dozorovým orgánům,“ říká předsedkyně Českomoravské drůbežářské unie.
A dodává, že v praxi neexistuje spolehlivá metoda, jak zpětně určit, z jakého typu chovu vejce skutečně pochází.
