Článek
Zatímco ještě minulý týden byla reakce na válku v Íránu na řadě světových burz překvapivě klidná, v pondělí se již karta obrátila. Propadají se akcie na asijských, evropských i amerických burzách, ztrácí rovněž dluhopisy či zlato.
Ze světových burz se od začátku války s Íránem podle agentury Bloomberg „vypařila“ hodnota ve výši šesti bilionů dolarů, což v korunách představuje astronomickou sumu téměř 127 bilionů. O tuto částku se snížila hodnota společností obchodovaných na kapitálových trzích. Jen pro zajímavost: Částka by stačila na financování potřeb českého státu na více než 50 let.
Ropná černá labuť
„Když se na trzích objeví černá labuť, může dojít k poklesu všeho v jeden okamžik. To je přesně to, co dnes pozorujeme – výprodej všeho od akcií přes dluhopisy až po měny, s výjimkou ropy a dolaru,“ komentovala situaci pro agenturu Bloomberg Anna Wuová, stratéžka společnosti Van Eck Associates v Sydney.
Spouštěčem pro výprodej akcií i dluhopisů byl prudký nárůst cen ropy, když se v jeden okamžik barel ropy Brent prodával za cenu okolo 120 dolarů. Před válkou stál přitom okolo 70 dolarů. Během pondělního dne část zisků ropa smazala, když se odpoledne cena za barel pohybovala přes sto dolarů.
Trhy se tak začaly obávat nepříznivých dopadů na celou světovou ekonomiku. „Pokud cena ropy bude takto vysoko, tak přijde do vyspělých zemí recese nebo stagnace spojená s inflací,“ upozorňuje Boris Tomčiak, analytik společnosti Finlord. Výsledkem by byl pokles tržeb a zisků firem. „Trhy tak mohou ještě klesnout,“ dodává Tomčiak.
Podobně se vyjadřují i další odborníci. „Může přijít výraznější korekce, když bude situace na trhu nervóznější delší dobu,“ uvádí hlavní makléř J&T Banky Jan Pavlík a pokračuje: „Zůstávám ale optimistou, že nedojde ke covidovým propadům.“ Během koronavirové pandemie se trhy v jednu chvíli zřítily o více než 30 procent.
Příčinou k hlubším propadům může být i chování drobných investorů. „Kdyby došlo na masivnější výběry z fondů, tak budou fondy prodávat bez ohledu na skutečný vývoj na trhu a situaci v konfliktu,“ říká Pavlík s tím, že k tomu zatím nedošlo. „Je to riziko, které bude hrozit v následujících dnech a týdnech,“ dodává Pavlík.
Investiční veterán Ed Yardeni pak zvýšil pravděpodobnost, že americkým akciím letos hrozí prudký propad kvůli eskalujícímu konfliktu v Íránu. Z 20 procent zvýšil pravděpodobnost tohoto scénáře na 35 procent.
Za růstem cen ropy stojí i zastavení dopravy přes Hormuzský průliv, na což zareagovaly producentské země Irák, Kuvajt a Spojené arabské emiráty snížením těžby ropy a Saúdská Arábie se k nim přidává. Zároveň byly poškozeny rafinerie v Bahrajnu.
Překvapivý klid na Wall Street
A co to bude znamenat pro další cenový vývoj strategické suroviny? „Je mi líto, ale tady se dostáváme do oblasti fundovaných odhadů. Nemáme totiž žádný precedens. Všechno je možné,“ zareagoval pro CNBC Neil Atkinson, bývalý šéf oddělení ropy v Mezinárodní energetické agentuře.
Nálada na trzích se nicméně mění. Například výkonný ředitel mocné banky Goldman Sachs David Solomon minulý týden uvedl, že je překvapený. „Myslím si, že vzhledem k rozsahu této události byla reakce trhu vlažnější, než byste si mohli myslet.“
Americké akcie podle klíčového ukazatele newyorské burzy – indexu S&P 500 – klesly minulý týden o dvě procenta, zatímco světové akcie přišly o 3,7 procenta ze své hodnoty. „Trhy budou potřebovat několik týdnů, aby skutečně vstřebaly důsledky toho, co se stalo, a to jak v krátkodobém, tak ve střednědobém horizontu,“ prohlásil Solomon.
Válka v Íránu se tak podobá situaci během koronaviru, kdy první tři týdny nebraly trhy tuto hrozbu příliš vážně. Následně se ale zhroutily. Nyní podle Tomčiaka zabránila větším propadům strategie investorů, kteří přikupují akcie při propadech. „Většina investorů věřila, že se bude jednat o rychlou akci v řádu dní, nejvýše dvoutýdenní válku bez odvetných kroků Íránu, které ovlivňují trh s ropou,“ doplňuje Pavlík.
