Získat pro Čechy britskou národní loterii? Jako dostal olympiádu do Londýna

Rozhovor si také můžete poslechnout v audioverzi.

30, 3, 5, 44, 14, 22 a 10 - historicky první čísla, která byla v roce 1994 vylosována v britské Národní loterii. Ta má dnes tržby sedm miliard liber (196 miliard korun), 43 tisíc prodejních míst po celé Británii a od roku 2024 ji provozuje společnost Allwyn Entertainment, vlastněná českým miliardářem Karlem Komárkem. A právě při britské nabídce na provozování Národní loterie se poprvé objevil i název Allwyn, který dal jméno celé mezinárodní skupině a po sedmdesáti letech nahradil i v Česku slavnou Sazku.

Licence ve Velké Británii je platná do roku 2034 a Allwyn se při jejím získání zavázal k výraznému navýšení částek pro dobročinné projekty a investicím do nových technologií. Loni na dobročinné účely směřovalo 1,7 miliardy liber (47,6 miliardy korun) a další třičtvrtě miliardy (21 miliard korun) šlo do státní pokladny.

Každá vsazená libra je podle pravidel licence rozdělena následovně: 3 pence odcházejí jako provize prodejci, 5 pencí jsou prodejní náklady, 12 pencí loterijní daň, 1 pence zisk provozovatele, 23 pencí jde na dobročinné účely a veřejně prospěšné projekty a zhruba 56 pencí připadá na výhry hráčů.

Další peníze, tedy více než 450 milionů liber (12,6 miliardy korun), šly na modernizaci samotné loterie, která však probíhá pomaleji, než si Allwyn představoval, a dostal se tak do hledáčku Komise pro hazardní hry. Ta zahájila právě kvůli pomalému plnění závazků v modernizaci vůči společnosti Allwyn sankční řízení.

Teď je ale vše hotové a více než 43 tisíc prodejních míst je modernizovaných. „Trvalo to déle, protože běžely soudní spory, takže došlo ke zpoždění. V zadání se předpokládalo, že všichni prodejci jednoho dne skončí a druhý den začnou a vše bude bezproblémové. Ti neúspěšní se ale soudili, a to nás zdrželo. Přirovnal bych to k domu - předělali jsme rozvody a elektřinu, všechno, co není vidět. A právě to někdy trvá déle a je to dražší, než si na začátku myslíte – a přesně tam teď jsme. Nyní máme dům, který je připravený sloužit,“ říká Alastair Ruxton, ředitel pro strategii a korporátní záležitosti, který byl jedním z klíčových mužů celého procesu, při kterém se Allwyn ucházel o provozování takzvané čtvrté Národní loterie.

Ruxton se mimo jiné podílel i na tom, že Londýn získal pořadatelství Olympijských her v roce 2012. Pro Seznam Zprávy zavzpomínal na začátky spolupráce s českou firmou a boj o licenci pro Karla Komárka přirovnal právě k boji o pořádání olympijských her.

Když se ohlédnete zpět, co bylo nejtěžší na vedení úspěšného tendru na licenci britské National Lottery?

Upřímně si myslím, že nejtěžší byl covid. Všechno totiž probíhalo během covidu. Bylo tak nezvyklé skládat tým a bavit se o transformačních plánech, když s vámi nikdo nesedí ve stejné místnosti. To bylo asi nejhorší. Když jsme ke konci museli dělat prezentaci, na které jsme se vlastně jeden druhému představili, zjišťovali jsme, že někdo je třeba mnohem vyšší, než jsme čekali.

A byznysově? Kdy jste si řekl: ano, tohle je ten „game changer“, teď to vyhrajeme?

Já jsem měl už od hodně brzké fáze pocit, že tohle je skvělá příležitost. Když si vezmu svůj background, což je olympiáda, tak tady to bylo podobné. Kandidaturu na pořádání olympijských her Spojené království třikrát prohrálo, než jsme byli úspěšní. I tady byl náš předchůdce, společnost Camelot, při tendru na provozování britské Národní loterie třikrát úspěšný. Když jsem se ale setkal s týmem Allwynu - Sazky, tak byli neuvěřitelně hladoví, motivovaní a inovativní. Připadalo mi, že je možné dát dohromady skvělou nabídku, a to jsme udělali.

Jak jste mezi jednotlivými koly a návrhy této nabídky měnili strategii? V původní nabídce byl podíl držitele licence na přebytku 10 procent, pak klesl.

Celý proces byl nastavený tak, že nejdřív podáte první nabídku, dostanete odezvu a na ní potom stavíte. Jak se říká, zpětná vazba je dar. My jsme se tak dozvěděli, co regulátor hledá, a nabídku tedy upravili podle toho. Ne nějak dramaticky, ale přizpůsobili jsme ji.

Teď je tu ale soud, kde si vaši konkurenti stěžují, že jste předložili zavádějící informace, které je měly zmást. (Podle žaloby předložil Allwyn úmyslně Gambling Commission zavádějící informace o nabídce v rámci „promyšleného plánu“, aby zmátl konkurenty, pozn. red.)

Soudní spory stále probíhají, takže je nemohu komentovat. Ale rozhodně nikdy nešlo o zavádějící informace. Pracovali jsme s informacemi, které jsme jako uchazeči měli během soutěže k dispozici, a na jejich základě připravili naši nabídku.

Takže za vás bylo vše férové?

Ano, pracovali jsme s informacemi, které jsme v danou chvíli měli. Camelot loterii provozoval třicet let, my a dva další uchazeči o licenci také ne. Dostali jsme informace, ty jsme použili a odevzdali tu nejlepší možnou nabídku.

Jak se britská Národní loterie pod vedením Allwynu proměnila?

Myslím, že má obrovskou šanci znovu zažehnout v zemi nadšení pro loterii. Přináší obrovskou dávku naděje, šanci vyhrát, ale zároveň má smysl. Díky hráčům se totiž dají dělat skvělé věci. Vidím v tom skvělou příležitost, hlavně přes digitální prostředí, znovu propojit hráče s výsledkem a právě s těmito kladnými dopady. Dřív jsme to nedokázali, protože technologie neumožňovaly tak snadno propojit člověka s dobrou věcí a samotnou hrou. Hra byla spíš čistě transakční moment a my jsme pak vyprávěli příběhy o tom, kam peníze šly. Teď je díky personalizaci, datům a lepšímu storytellingu obrovská šance tyto dvě věci spojit. Každého spojit s takovou podporou dobré věci, na které mu záleží. To dřív nešlo.

Takže tady vidíte potenciál růstu na další roky?

Potenciál růstu je v tom, že naše publikum nadchneme a pobavíme. Takže chceme přinést nové produkty, nové hry, o kterých doufáme, že to dokážou.