Článek
Do střežení východní hranice NATO se během března zapojí nové vrtulníky UH-1Y Venom české armády. Spolu s nimi odcestuje do Polska stovka českých vojáků.
„Nejsou tam na standardním letišti. Musí být schopní se sami zásobovat palivem a jídlem, musí vrtulníky střežit, takže to není jen o pilotech a technicích, ale je to kompletní jednotka,“ popsal Seznam Zprávám generál Martin Janatka z armádního velitelství pro operace, které má jejich vyslání na starost.
Česko pomáhá sousední zemi už od loňského podzimu na základě bilaterální dohody. Dosud ale vysílalo na ochranu polského nebe ruské stroje Mi-171Š. Americké vrtulníky v českých barvách tak vyrazí do ostré operace vůbec poprvé.
Souběžně na východním okraji NATO běží mise Východní hlídka, kterou Aliance spustila v září 2025 poté, co jeho vzdušný prostor opakovaně narušily ruské drony.
„Ruské aktivity podél východního křídla NATO nabírají na intenzitě. Vidíme incidenty nejen v Polsku, ale také v Litvě a Lotyšsku. Nejen, že je to nebezpečné, ale také zcela neakceptovatelné,“ prohlásil tehdy generální tajemník NATO Mark Rutte.
Smyslem mise i nasazení české vrtulníkové jednotky je odstrašit Moskvu od dalších podobných incidentů či provokací. A pokud by se to nepovedlo, tak zasáhnout.
„Mají normy, v jakém časovém limitu musí vzlétnout. Jsou poměrně přísné. Předpokládaná hrozba, tedy přílet dronů, je většinou v nočním čase, takže normy pro vzlet na noc jsou kratší,“ nastínil Janatka s tím, že čeští vojáci už několikrát zažili ostrý start.
Do vzduchu Čechy i jejich kolegy z jiných armád posílá jedno ze dvou velitelství aliančního systému protivzdušné a protiraketové obrany (NATINAMDS), která neustále monitorují, co se na aliančním nebi děje. „Tento systém zabezpečuje ochranný deštník nad územím NATO,“ vysvětlil Janatka.
Do stejného systému jsou zapojené také české stíhačky gripen, které startují ze středočeské Čáslavi. „NATO má přehled, kde má na území jednotlivých členských států techniku, a zvedá do vzduchu jednotky podle toho, jaké mají schopnosti a jak jsou daleko od prostoru, kde je hrozba,“ upřesnil generál.
Vyslání nových vrtulníků v českých barvách předcházela víc než roční práce na výcviku a certifikaci. Každá jednotka totiž před výjezdem do zahraničí musí prokázat, že zvládne spolupracovat a komunikovat s ostatními aliančními armádami.
Ministerstvo obrany nakoupilo 12 vrtulníků americké firmy Bell za necelých 15 miliard v roce 2019, konkrétně jde o osm strojů UH-1Y Venom a čtyři AH-1Z Viper. Poslední kusy dorazily do Česka v létě 2024. Šlo o jeden z kroků, jak modernizovat armádu a zbavit ji závislosti na ruské technice.
Další osm stejných vrtulníků česká armáda ještě dostane od Spojených států za pomoc Ukrajině. Vojáci je očekávají v letech 2027 a 2028.
