Lány, ale také rodná vesnice a zámky, kde rád pobýval. Vydejte se po stopách TGM

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

První československý prezident se narodil v Hodoníně a svou stopu zanechal hned v několika obcích jižní Moravy. Velkou část svého života strávil v zahraničí, ale v Česku i na Slovensku lze nalézt spoustu míst, do kterých svou přítomností vtiskl svého ducha. Ať už se jedná o místa, kde vyrůstal, nebo zámečky, kde rád odpočíval v době svého prezidentování.

Rodný dům prvního československého prezidenta už bohužel nestojí. V Hodoníně ho připomíná pouze pamětní deska. Poslední dochovanou budovou, v níž Masaryk žil v době svého dětství na jižní Moravě, je venkovské stavení v obci Čejkovice. V něm žil od svých šesti do dvanácti let. Uvnitř domku se nachází malé muzeum, které je možné navštívit o sobotách od května do září. Nutná je telefonická domluva předem.

Čejkovice ale platí za místo, ke kterému během svého dětství Masaryk nejvíce přilnul. Často jej zmiňuje v Čapkových Hovorech s T. G. Masarykem. Chodil zde do obecné školy, v níž později pracoval jako učitelský pomocník, a byl také ministrantem v místním kostele. Pozdější prezident se přátelil s kaplanem Františkem Satorou, který na něj měl značný vliv. I díky němu se rozhodl, že půjde cestou vyššího vzdělání.

Do rodného kraje se Masaryk vracel i jako prezident. Konkrétně do Židlochovic na zdejší lovecký zámek. První písemná zmínka o něm, ačkoli tehdy to zámek ještě nebyl, pochází z roku 1349. Stála zde vodní tvrz, kterou Žerotínové v 16. století přestavěli na renesanční zámek. Ten byl později barokně i empírově upravován a vystřídal řadu významných majitelů, mimo jiné rod Sinzendorfů, Dietrichštejnů či habsbursko-lotrinský rod.

Masaryk zde pobýval celkem šestkrát mezi lety 1924–1933. Nevyužíval jej pouze k odpočinku, ale také jako pracovní základnu pro své cesty po vzdálenější částech Moravy a Slezska. Ve druhé polovině 30. let zde pobýval také Edvard Beneš.

Dnes se zámkem hospodaří státní podnik Lesy České republiky a je využíván zejména pro pořádání konferencí, funguje také jako hotel. Přilehlý zámecký park je však zpřístupněn veřejnosti celoročně. Zdobí jej i pamětní lípa, která zde byla v roce 1930 vysazena na Masarykovu počest.

Vůbec prvním letním sídlem, které Masaryk jako prezident využíval mimo Prahu, byl ale zámek Hluboš na Příbramsku. Pozdně barokní zámek z 18. století, který byl v 70. letech 19. století přestavěn v novorenesančním stylu, patřil knížecímu rodu Oettingen-Wallersteinů. Ten jej prezidentské kanceláři pronajímal.

Masaryk zde s rodinou pobýval na podzim 1920 a znovu během vánočních svátků téhož roku. Zámek se ale stal i místem důležitých politických jednání. Z pobytu na Hluboši pochází také první Masarykův jezdecký portrét, vytvořený před zámeckým skleníkem malířem Ludvíkem Vacátkem.

Bohužel ani tento zámek v současné době není přístupný veřejnosti. V minulosti sice na Hluboši fungovala expozice o prvním prezidentovi, historický koncertní sál či lovecký salonek s expozicí o myslivosti, ta ale byla uzavřena v roce 2010. Nyní prochází rekonstrukcí a měl by zde vzniknout hotelový resort.

Více zblízka si lze prohlédnout alespoň místo, kde Tomáš Garrigue Masaryk rád odpočíval na Slovensku. Topoľčianky v Nitranském kraji jsou obec historicky spjatá s vinařstvím a slovenským národním hřebčínem. Zdejší zámek z konce 16. století byl vybrán jako letní sídlo československých prezidentů díky svému dobrému technickému stavu, rozsáhlému anglickému parku i dobrému železničnímu spojení s Prahou.

Masaryk zde pravidelně pobýval v letech 1923–1933. Jeho pobyty sloužily nejen k odpočinku, ale manifestovaly jeho blízký vztah ke Slovensku. V Topoľčiankách se potkával s představiteli slovenského politického, kulturního a náboženského života a přijímal zde i státní návštěvy. Častým hostem na zámku býval i ministr zahraničí Edvard Beneš či spisovatel Karel Čapek, který zde vedl část rozhovorů pro knihu Hovory s T. G. Masarykem. Další promluvy mezi muži probíhaly na zámku v Lánech.

Dnes se uvnitř nachází hotel a muzeum s expozicí dobového nábytku, obrazů, sbírkou porcelánu a připomíná i Masarykův pobyt. Otevřené je celoročně.

Lánský zámeček na okraji křivoklátských lesů dal roku 1589 vybudovat císař Rudolf II., zdejší panství později vlastnili Valdštejnové, následně Fürstenberkové. Po vzniku Československa se stal zámek majetkem státu a byl vybrán jako nejvhodnější venkovské sídlo prezidentů - a je jím dodnes.

Poprvé sem Tomáš Garrigue Masaryk přijel v srpnu 1921 a postupně zde trávil více času než na Pražském hradě. Z Lán si vytvořil svou druhou rezidenci, kde pravidelně úřadoval. K politicky významným událostem patřila například návštěva rakouského prezidenta Michaela Hainische v roce 1921, spojená s podpisem takzvané lánské smlouvy o vzájemné garanci hranic.

Natrvalo se do lánského zámku Masaryk přesunul v roce 1934, kdy těžce onemocněl. O rok později zde abdikoval a jelikož byl poté zámek oficiálně prohlášen za jeho doživotní sídlo, bydlel tu dál až do 14. září 1937, kdy zemřel. Pohřben je na místním hřbitově po boku své manželky, syna Jana a dcery Alice. Lány jsou tak symbolickým místem masarykovské tradice a pietních setkání. Masarykovu památku v obci dnes připomíná také Muzeum T. G. Masaryka a jezdecká socha.