Írán chce zažehnout „velký požár“. Jeho spojenci jsou stále nebezpeční

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Smrt íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího při americko-izraelském leteckém úderu také znovu uvedla do pohybu síť íránských regionálních spojenců, tzv. proxy skupin. Od Hizballáhu v Libanonu přes proíránské milice v Iráku až po Húthíje v Rudém moři.

Když Írán zahájil raketovou a dronovou odvetu a začal pálit takřka po celém Blízkém východě, připojily se i tyto skupiny, nebo přinejmenším deklarovaly připravenost zasáhnout.

Hizballáh odpálil rakety a drony na severní Izrael, irácké milice provedly útoky na americké základny v Bagdádu a Irbílu a jemenští povstalci Húthíové oznámili obnovení útoků na lodní dopravu v Rudém moři, klíčové námořní tepně vedoucí k Suezskému průplavu.

„Každá z těchto skupin má své schopnosti a svůj vliv, a i když jsou omezené, mohou eskalovat konflikt na různé úrovni. Konflikt už není jen mezi státy, ale vede se prostřednictvím těchto proxy sil. Írán prakticky aktivoval více front najednou,“ podotkla pro Seznam Zprávy americká bezpečnostní expertka Negah Angha, která léta působila jako poradkyně Pentagonu a působí například na londýnské King's College.

Podle zdrojů britského listu Financial Times (FT) íránské síly po zabití Chameneího spustily plán vytvořený samotným nejvyšším vůdcem a vrcholnými veliteli. Cílem je zasít chaos v celém regionu, destabilizovat globální trhy a zvýšit tlak na Spojené státy a Izrael, aby zastavily své útoky.

Zdroj zevnitř režimu uvedl, že plán připravený po loňské dvanáctidenní válce Izraele proti Íránu zahrnoval útoky na energetické cíle i zásahy narušující leteckou dopravu. Přesně to se teď na Blízkém východě děje - íránská munice mířila na letiště ve Spojených arabských emirátech i průmyslové budovy.

„Neměli jsme jinou možnost než eskalovat a založit velký požár, aby to všichni viděli. Když byly překročeny naše červené linie v rozporu s celým mezinárodním právem, už jsme nemohli dodržovat pravidla hry,“ řekl zdroj FT.

Plán se realizuje i po Chameneího smrti a zabití několika vrcholných íránských vojenských a zpravodajských představitelů, včetně ministra obrany a velitele elitních Revolučních gard.

Podle ajatolláha Alírezy Arafího, člena tříčlenné dočasné vůdcovské rady, „tato válka pokračuje hladce podle Chameneího návrhu“.

Tato koordinace vysvětluje, proč se zástupné síly v Libanonu, Iráku a Jemenu aktivují téměř současně a proč jsou jejich útoky cílené na strategicky významné cíle.

Většina těchto skupin se prezentuje jako „odpor proti okupaci“ a vyjadřují Íránu solidaritu, přičemž zároveň tvrdí, že nejednají na přímý rozkaz Teheránu. To umožňuje Íránu do určité míry se od jejich aktivit distancovat.

Působení těchto organizací pak ale vyvolává potíže, které musí řešit vlády zemí, ve kterých operují.

„Hizballáh ani jiné skupiny v Iráku či Libanonu nepožádaly o svolení (centrální vládu, pozn. red.). Nakonec to jsou oficiální vlády, které musí sbírat střepy a doufat, že odpověď zasáhne jen milice,“ podotkl v rozhovoru pro server Arab News britsko-libanonský analytik Mohamed Chebaro.

Libanonská vláda rozhodnutí Hizballáhu zaútočit na Izrael odsoudila.

Skupiny se od sebe liší svými možnostmi a strategickými cíli. Hizballáh v Libanonu zůstává nejnebezpečnějším aktérem u izraelských hranic, přestože jeho kapacity byly po letech izraelských útoků oslabené. Izrael teď proti němu v odvetě za odpálené rakety zahájil další intenzivní údery.

Irácké milice mohou dlouhodobě obtěžovat americké cíle pomocí dronů a raket, přičemž si zachovávají určitou míru anonymity. Húthíové v Jemenu využívají strategickou kontrolu nad Rudým mořem k narušení mezinárodní lodní dopravy, což má přímý dopad na globální trhy s ropou.

„Je proto těžké tyto skupiny srovnávat přímo mezi sebou, protože vzhledem ke své geografii plní odlišné role a mají odlišné kapacity. Každopádně platí, že proxy sítě jsou sice v některých oblastech oslabené, ale každá z nich je stále dostatečně nebezpečná a má motivaci uspět,“ vysvětluje Negha.

Kromě Hizballáhu Izrael a také Spojené státy v posledních letech mířily i na kapacity Húthíů, kteří vojenskými údery podporovali boj palestinské teroristické organizace Hamás proti židovskému státu.

Během svých 37 let u moci prosazoval Chameneí zahraniční politiku založenou na ideologicky motivované konfrontaci s většinou sousedů.

Klíčovou součástí této strategie bylo vytváření, financování a zbrojení proxy sítí v Libanonu, Iráku, Jemenu, Bahrajnu, Sýrii a Gaze. Tyto sítě nejenže podporovaly ideologickou polarizaci regionu a oslabovaly státní instituce, ale podílely se také na teroristických útocích proti domácím i regionálním protivníkům Íránu.

„Už jen z toho důvodu existuje mnoho místních sporů. Nejde jen o Írán proti Izraeli a Spojeným státům. Do konfliktu je postupně vtahováno stále více aktérů, jako by je pohlcoval vír,“ říká pro Seznam Zprávy Negha.

Mezi nejnebezpečnější scénáře podle ní patří útok s vysokým počtem obětí na americké síly nebo na civilní cíle v oblasti Perského zálivu.

„K takovým útokům už došlo, ale zatím ne v rozsahu, jaký je možný. Může také dojít k vážnému incidentu na moři s oběťmi na životech nebo k havárii tankeru, ať už v Hormuzském průlivu nebo u Báb al-Mandabu. Hizballáh by mohl plně otevřít frontu a donutit Izrael vést mnohem širší kampaň na více bojištích současně,“ dodává Negha.

Hormuzský průliv leží hned u Íránu a spojuje Perský záliv s Indickým oceánem. Přes Báb al-Mandab zase plují lodě do Rudého moře a Suezského průplavu.

Snahy tyto proxy skupiny omezit jsou obtížné z několika důvodů. Zaprvé, skupiny jako Hizballáh, irácké milice nebo Húthíové fungují částečně autonomně a často jednají podle vlastních zájmů, i když se můžou spolehnout na podporu Teheránu.

„Oni si mohou vlastně říci: využijme této příležitosti k útoku nebo k prosazení vlastních cílů pod záminkou pomoci Íránu a dalším šíitským aktérům. To je jeden z nejnebezpečnějších aspektů proxy války – možnost věrohodně popírat odpovědnost,“ podotýká Negha.

Zadruhé, tyto skupiny jsou hluboce zakořeněné ve svých domovských zemích. Hizballáh má silnou politickou i vojenskou roli v Libanonu, irácké milice mají silné vazby na další skupiny a politické strany a Húthíové v důsledku občanské války kontrolují strategické oblasti v Jemenu.

Podle expertů by tak přímý zásah proti nim mohl vedle Íránu destabilizovat vnitřní politickou situaci v dalších zemích nebo vyvolat masivní reakci místních obyvatel.