Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Otevřeně se mu vzepřít si od jeho návratu do Bílého domu dovolil málokdo. Většina evropských lídrů okolo amerického prezidenta Donalda Trumpa našlapuje opatrně ve snaze nepřipravit se o jeho vrtkavou přízeň. Občasné kritické poznámky vyvažují vstřícnými kroky a přímému konfliktu se vyhýbají.
Výjimku mezi nimi představuje španělský premiér Pedro Sánchez, který v uplynulých dnech opět ukázal, že nemá obavy vyvolat Trumpův hněv.
Když Spojené státy s Izraelem zahájily válku s Íránem, lídři napříč Evropou reagovali s rozvahou a balancovali své výroky. Jednoznačná kritika zazněla pouze od Sáncheze, který operaci tituloval slovy „neoprávněná“ a „nelegální“.
Ani po Trumpově výhrůžce neuhnul
Situace eskalovala poté, co španělský premiér vzkázal, že Spojeným státům nepovolí využívat k útokům na Írán základny na území jeho země.
Trump není zvyklý od evropských lídrů slýchat jasné ne a španělská reakce ho zjevně pobouřila. „Španělsko se chová strašně,“ řekl v úterý během schůzky s německým kancléřem Friedrichem Merzem.
„Nechceme mít se Španělskem nic společného,“ oznámil pak nekompromisně a pohrozil, že se zemí přeruší veškerý obchod.
O zmírnění vášní se Sánchez přesto nepokusil. „Je nepřijatelné, aby se vůdci, kteří nejsou schopni plnit své povinnosti, snažili zakrýt své selhání kouřem války,“ pustil se do Trumpa a vyzýval ho, aby nehrál „ruskou ruletu s osudem milionů lidí“.
„Před třiadvaceti lety nás jiná americká administrativa vtáhla do války na Blízkém východě. To vyvolalo největší vlnu nejistoty, jakou náš kontinent zažil od pádu berlínské zdi,“ dodal.
Postoj své vlády pak premiér, který se hlásí k pacifismu, shrnul do dvou slov: Ne válce.
Podle listu Financial Times se ze španělského socialistického premiéra stal Trumpův úhlavní nepřítel na evropské půdě, který je schopný mu říci to, co si další lídři netroufnou vyslovit.
Výdaje na obranu, Gaza, přistěhovalci
Do sporu s Trumpem se Sánchez od jeho návratu do Bílého domu dostal už několikrát. Amerického prezidenta v minulosti značně pobouřila nechuť Španělska navýšit výdaje na obranu na úroveň pěti procent HDP, jak se shodli ostatní spojenci NATO.
„Nejsem ze Španělska vůbec nadšený,“ reagoval na Sánchezova slova o tom, že idea prosazovaná Trumpem „není slučitelná s jejich světonázorem“. „Chtějí to mít zadarmo… ale to nedopustím,“ vymezil se pak americký lídr.
Španělsko dlouhodobě neplní ani cíl dvou procent výdajů na obranu, který v NATO platil až do poloviny loňského roku. I to Trump tento týden kritizoval.
Kdo je Pedro Sánchez?
- Pedro Sánchez se v roce 1972 narodil do zámožné rodiny na předměstí Madridu, jeho otec byl podnikatel. Do socialistické strany vstoupil v roce 1993, tedy v 21 letech. O dva roky později vystudoval ekonomii a obchod na Univerzitě Complutense v Madridu.
- S politikou začínal na regionální úrovni, napsala španělská odnož webu Vanity Fair. V letech 2004 až 2009 byl radním v Madridu, poté poprvé usedl do parlamentu, když vystřídal kolegu, který odešel do důchodu.
- Po neúspěšných volbách v roce 2011 pracoval také jako ekonomický konzultant a přednášel na vysokých školách. Do parlamentu se vrátil jako řadový poslanec v lednu 2013, o rok a půl později stanul v čele PSOE.
- Vrchol jeho politické kariéry přišel v polovině roku 2018, kdy po více než šestiletém vládnutí lidovců usedl do křesla premiéra opět zástupce PSOE - tedy Sánchez.
- V čele vlády Sánchez prosazuje progresivně levicovou politiku - je vstřícný vůči migraci (ve španělském případě jde zejména o lidi z Latinské Ameriky), prosazuje zelenou politiku, jeho vláda zvýšila ochranu zaměstnanců nebo legalizovala eutanazii.

Pedro Sánchez v roce 2018, kdy poprvé usedl do křesla španělského premiéra.
Španělský premiér také dlouhodobě patří k nejhlasitějším evropským kritikům počínání Izraele v Pásmu Gazy, které naopak Trumpova vláda až na výjimky podporuje. Odmítl se také zapojit do Trumpovy Rady míru, organizace, jež by podle amerických představ měla nahradit OSN.
Námitky měl i ke způsobu, jakým Spojené státy zasahovaly zkraje roku ve Venezuele. Zatímco unijní země zvažovaly, jak se k věci postavit, Sánchez nečekal a akci rázně odsoudil. Zadržení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura označil za „příšerný precedent“, který podporuje „zákon džungle“.
Nepřímo se vymezil také proti Trumpovu přístupu k přistěhovalcům, když v eseji pro deník The New York Times vzkázal, že „někteří lídři se rozhodli je pronásledovat a deportovat prostřednictvím operací, které jsou jak nezákonné, tak kruté“.
Sám nedávno ve zjevném kontrastu k USA a řadě dalších zemí, které zpřísňují podmínky, zahájil proces legalizace pobytu zhruba půl milionu migrantů žijících ve Španělsku. Jde zejména o lidi z Latinské Ameriky.
Získá, nebo ztratí?
Nejnovější výpad proti Washingtonu by se mu ale mohl vymstít. „S Íránem se Španělsko přepočítalo,“ míní expert na zahraniční politiku Juan Luis Manfredi z Universidad de Castilla-La Mancha.
„USA si najdou jiné přístavy a základny, odkud zahájí operace. Španělsko z této rovnice nic nezíská a riskuje, že v tomto obzvláště citlivém okamžiku posílí svou pozici politického oponenta,“ uvedl pro Financial Times.
Odstřižení od Washingtonu by podle něj bylo pro Španělsko velmi problematické s ohledem na jeho závislost na dovozu plynu ze Spojených států.
Španělská média nicméně píší, že Sánchez, alespoň nyní, za svůj příkrý postoj vůči Trumpovi sbírá politické body.
Z nedávného průzkumu provedeného španělským Centrem pro sociologický výzkum vyplývá, že tři čtvrtiny tamní populace mají na Trumpa „velmi špatný“ názor. Podle 8 z 10 Španělů pak představuje hrozbu pro světový mír.
Podle politologa Pabla Simóna, se kterým mluvil server Politico, by mohl boj proti Trumpovi španělskému premiérovi pomoci posílit pozici oslabenou korupčními skandály.
„Sánchez se rozhodl pro tento donkichotský počin, který spočívá v boji s větrnými mlýny a v tom, že se v době, kdy je jeho popularita na bodu mrazu, staví do role vůdčí osobnosti multilateralismu a evropanství,“ míní akademik působící na madridské Universidad Carlos III.
Zda se za ním sešikují lídři dalších evropských zemí, zůstává otázkou. Podle francouzských a španělských zdrojů, které cituje stanice Sky News, plánoval francouzský prezident Emmanuel Macron ve středu zavolat Sánchezovi, aby mu vyjádřil loajalitu.
Později i on sám veřejně - avšak rozhodně mírnějším tónem než španělský lídr - zpochybnil legálnost americko-izraelského útoku, když vzkázal, že byly podniknuty „mimo rámec mezinárodního práva“ a že Paříž „je nemůže schválit“.
Francie se nicméně na rozdíl od Španělska aktivně zapojila do obrany zemí, na které míří odvetné údery Íránu a jeho spojenců. A ve čtvrtek oznámila, že Američanům povolila používat leteckou základnu u Marseille pod příslibem, že ji USA nevyužijí k útokům na Írán, ale jen k obraně spojenců.

















