Článek
Plastika s nápisem Moskva–Praha ve vestibulu stanice metra B Anděl budí emoce. „Já jsem ten režim zažil a tohle je hnus. Ani historicky to podle mě nemá žádný smysl,“ kritizuje kolemjdoucí Jan velký bronzový reliéf. Zůstává zde i po čtyřech letech od invaze ruských vojsk na Ukrajinu. „Jsem Ukrajinka a Moskvu nenávidím,“ zmiňuje ve spěchu další kolemjdoucí.
Výzdobě zdi se podivuje i Milena, která do Prahy přijela za dcerou a reliéf vidí poprvé. „Vracím se zpátky ke komunismu, moc se mi to nelíbí,“ říká. V jiných však nápis silné emoce nevzbuzuje, jako pouhou součást prostoru ji vnímá Judita. „Jezdila jsem tady ještě v době, kdy se stanice jmenovala Moskevská, asi mě to nijak netrápí,“ uvedla.
Podobu nápisu, který budí rozporuplné pocity, má změnit výtvarná soutěž. Tu v roce 2024 slíbil magistrát hlavního města spolu s dopravním podnikem (DPP) a Galerií hlavního města Prahy (GHMP). Soutěž doposud nebyla vyhlášena a její návrh, který jako organizátor vytvořila GHMP, zatím řeší vedení města.
Redakce však zná námět podmínek, pod kterými by nápis měl být přetvořen. „Připravovaný návrh počítá s dvoukolovou soutěží s mezinárodní účastí,“ přiblížila vedoucí oddělení komunikace GHMP Jana Smrčková.
Dopravní podnik počítá s tím, že se při úpravě nápisu bude pracovat s celou stěnou obloženou červeným kamenem. „Z hlediska obsahu nového pojetí výtvarného díla nemáme vyhraněné požadavky kromě striktního vymezení se vůči vulgárním či na svobodě omezujícím projevům,“ upřesnil mluvčí Daniel Šabík představy DPP.
Slíbená úprava se protáhne
Kontroverze se kolem plastiky rozšířily v roce 2024. Student Jakub Boháč tehdy zveřejnil petici, ve které žádá odstranění nejen nápisu, ale i dalších prvků podporujících Sovětský svaz. „Myslíme, že takový odkaz zde teď, v době ruské agrese na Ukrajině, rozhodně být nemá,“ stojí v textu petice.
V květnu roku 2024 pražští radní schválili, že ke kritizovanému dílu doplní vysvětlující tabulku. Ta uvádí, že přátelství mezi Sovětským svazem a Československem bylo vnuceným narativem okupační moci, odsuzuje také současnou válku na Ukrajině.
Tabulka doplněná k plastice Moskva–Praha vysvětlující její kontext.
Vysvětlení dobové situace je však uvedeno pouze česky, turisté hovořící jinými jazyky tak dílo vidí zcela bez kontextu. „Znění textu a podoba informační tabulky byly odsouhlaseny všemi zainteresovanými stranami. Další jazykové mutace nebyly požadovány,“ vysvětlil mluvčí DPP. Redakcí oslovení kolemjdoucí se shodli, že by malou tabulku bez upozornění určitě přehlédli.
Vysvětlivka měla být původně pouze dočasným řešením do úpravy plastiky, vyhlášení výtvarné soutěže se však ještě protáhne. Návrh galerie zatím neprošel schválením příslušných orgánů, zatím tak není možné vypsat výběrové řízení, rozhodnuto není ani o financování. Vedení Prahy navíc opustili iniciátoři změny Zdeněk Hřib (Piráti) a Jiří Pospíšil (TOP 09).
Jakmile k těmto krokům dojde, jsou podle Šabíka všechny zúčastněné strany připraveny jednat. „Doba trvání výtvarné soutěže se pohybuje v rozmezí čtyř až osmi měsíců podle jejího typu, realizace díla by měla od podpisu smlouvy s vítězem trvat maximálně jeden rok,“ přiblížil další postup. S možností úplného odstranění se podle něj nepočítá.
„Úplně sundat, nebo nechat být“
O plánu na uměleckou úpravu však panují pochybnosti, cestující v metru, které redakce oslovila, si ji většinou nedovedou představit. Odmítavě se k němu staví také Petr Blažek, historik a ředitel Muzea paměti XX. století. „Myslím, že by bylo absurdní spojovat současnou představu s tehdejší, přijde mi to trochu jako parazitování,“ řekl redakci, „je také otázka, do jaké míry opravdu vzbuzuje veřejné pohoršení.“
Blažek nápis nepovažuje za umělecké dílo, ale spíše za užitný prvek. „Řešení by podle mě bylo ho tam nechat, nebo ho úplně odstranit. Kdyby to sundali, vůbec nic by se nestalo, škoda by byla okolního kamene,“ uvedl. Doplnil, že Muzeum paměti XX. století by plastiku kvůli velikosti nevystavilo, nebránil by se ale umístění do depozitáře.
Nápis Moskva–Praha z roku 1985 není jedinou památkou minulého režimu, která se na Andělu nachází. Na zdi ve stejné hale najdou cestující také původní tabuli, podle které byla stanice, tehdy ještě pod názvem Moskevská, vybudovaná „na počest československo-sovětského přátelství“. Obě stěny podél nástupiště lemuje osm bronzových reliéfů, mezi nimiž se nachází třeba sovětská vlajka se srpem a kladivem či dvojice kosmonautů.
Historický kontext plastiky Moskva–Praha
Stanice metra B Anděl byla otevřena 2. listopadu 1985, tehdy pod názvem Moskevská. Spolu s ní vznikla v Moskvě, hlavním městě Ruska, stanice Pražská. „Sovětská i československá strana se navenek snažily o zlepšení vztahů po invazi vojsk Varšavské smlouvy a metro patřilo k výstavním projektům, kterými se komunistický režim chlubil,“ vysvětlil spolupráci Petr Blažek, historik a ředitel Muzea paměti XX. století.
Díla připomínající minulý režim se nacházejí také v dalších stanicích pražského metra. Pozdvižení vzbudil nápis „veškerá moc v ČSSR patří pracujícímu lidu“ v prostorách Hradčanské na lince A, proti němuž také vznikla petice. Většinu děl v metru DPP zakrylo. „Nápis ve stanici metra Hradčanská bude během rekonstrukce doplněn o původní reliéf na přilehlé stěně znázorňující počátek české státnosti,“ vysvětlil Šabík.
K sundávání kontroverzních děl se připojují i další města. Pomník „Čest a sláva Sovětské armádě“ odstranily v půlce minulého roku Litoměřice. Proti soše rudoarmějce se postavila nová koalice v Brně, v den čtvrtého výročí invaze na Ukrajinu začala sbírat podpisy za její odstranění. Na jejím místě by mělo vzniknout například dětské hřiště.
