Článek
Pořízení solárního panelu je dnes stejně snadné jako koupě židle. Jednoduché elektrárny se dají pořídit i v e-shopech běžných prodejen typu Lidl, OBI či na marketplace Kauflandu nebo na internetových tržištích typu Allegro, AliExpress či Temu.
Zařízení zakoupená na některých e-shopech však nemusí být kvalitní. Solární asociace varuje před nákupem solárních panelů na čínských e-shopech, jako je právě třeba Temu. „Důležité pro nás je, aby fotovoltaiky byly kvalitní a od ověřených dodavatelů. Lidé by neměli spoléhat na čínské e-shopy, protože tyto nekvalitní technologie přinášejí riziko požáru,“ popisuje předseda Solární asociace Jan Krčmář.
Od loňska malou domácí solární elektrárnu i s baterií, kterou stačí pouze zapojit do zásuvky, nabízí také nábytkářská prodejna IKEA v Německu. IKEA tak najela na trend balkonových fotovoltaik, které si v posledních letech Němci pořizují ve velkém.
Nábytkářský řetězec však zatím do Česka tyto soláry zařazovat neplánuje. „V IKEA dlouhodobě hledáme způsoby, jak zákazníkům nabídnout řešení pro úspornější a udržitelnější bydlení. Balkonové fotovoltaické systémy však v tuto chvíli neplánujeme zařadit do nabídky v České republice. Téma domácí výroby energie nadále sledujeme a do budoucna nevylučujeme,“ říká mluvčí IKEA Nicol Richterová.
Zatímco připojení běžných panelů na střechu profesionální firmou včetně přípravy projektu může zabrat několik týdnů až měsíců, balkonová instalace je daleko rychlejší. Jednoduchým technologiím se často říká také plug-in elektrárny, tedy stačí je jen připevnit na balkon, kde svítí, a zapojit zařízení do zásuvky.
E-shopy prodávající panely na balkon lákají také cenou. IKEA či Lidl prodávají dva panely za cenu přes 20 tisíc korun, specializované firmy však instalaci na střechu s vyšším výkonem a baterií nabízejí za desetinásobek až půl milionu korun. Naopak online tržiště, u nichž je kvalita výrobku sporná, nabízejí fotovoltaiky s cenovkou ve výši jednotek tisíc i několika set korun.
Jen v Německu bylo podle asociace SolarPower Europe do konce roku 2024 registrováno přes 700 MW instalovaného výkonu balkonových solárních instalací. Také v Česku se častěji objevují balkony pokryté solárními panely. Jejich počet však dle distributorů elektřiny není nijak dramatický. V území společnosti EG.D na jihu Čech a Moravy a na Vysočině letos zaevidovali 14 zdrojů o výkonu 800 W a nižším. Za celý loňský rok jich bylo 215 a o rok dříve 67.
„V posledních dvou až třech letech počet těchto mikrozdrojů v naší síti mírně roste, ovšem nejedná se o nic razantního,“ popisuje mluvčí EG.D Lubomír Budný.
V Praze je rovněž těchto zdrojů naprosté minimum. „Zákazníci projevují o balkonové fotovoltaiky minimální zájem, zatím na našem distribučním území máme oficiálně přihlášeny pouze dvě,“ říká mluvčí PRE Karel Hanzelka.
V popisku produktu prodávaného řetězcem Lidl stojí, že vyrobí 800 kilowatthodin (zhruba tři tisíce korun) elektřiny ročně. To je zhruba třetina roční spotřeby domácnosti žijící v bytě, která elektřinu využívá jen k vaření, svícení a další běžné spotřebě. Zákazník tak teoreticky něco ušetří, ovšem je třeba počítat s počáteční investicí.
„Jsme toho názoru, že malé balkonové fotovoltaiky jsou spíše ‚hobby‘ řešením než nějakým zásadním příspěvkem k dosažení úspor,“ říká Hanzelka.
Oproti standardní střešní fotovoltaice pro domácnosti je to jen zlomek. Výkon střešních fotovoltaik pro rodinné doby se většinou pohybuje mezi pěti až deseti kilowattpeaky, což odpovídá roční výrobě kolem pěti až deseti megawatthodin.
Distributora neobcházet
Vzhledem ke snadné instalaci a tehdejšímu nedostatku regulace bylo v Německu mnoho solárů na balkonech připojeno k síti nelegálně, aniž by to zákazníci hlásili distribuci či jinému regulačnímu orgánu. Přestože jde oproti běžným střešním fotovoltaikám o jednoduchou instalaci, neodpadá zákazníkům povinnost požádat distributora elektřiny o připojení tohoto zdroje.
„Ohlašovací povinnost vůči nám jako distributorovi stále platí. Pokud ji nesplní, vystavují se riziku sankcí za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě. I u malých zdrojů totiž může docházet k drobným přetokům, které vyhodnotíme jako nepovolené dodávky,“ říká Budný.
PREdistribuce nyní neví o tom, že by na jejím území byly nelegálně připojeny balkonové fotovoltaiky s přetokem do sítě. Tuto skutečnost ale může distributor snadno odhalit.
„Zjistili bychom to z údajů elektroměru. Ty kontrolujeme a případnou neoprávněnou dodávku z nepovolených zdrojů sankcionujeme dle legislativy. Obecně tedy lze říci, že provozovateli takového zařízení, které není instalováno s naším souhlasem, hrozí ekonomický postih a dalším rizikem je riziko úrazu elektrickým proudem,“ upozorňuje Hanzelka.
Pokuty v takových případech umožňuje uložit energetický zákon. „V krajním případě pak můžeme přistoupit i k odpojení odběrného místa od distribuční sítě do doby, než majitel situaci napraví,“ říká Budný.
Načerno připojené elektrárny mohou distributorům způsobit potíže. „Vedle toho je zde i bezpečnostní aspekt, jelikož zpětné napětí, o kterém nevíme (například z onoho nenahlášeného balkonového solárního zdroje), může ohrozit naše pracovníky, kteří mění elektroměr,“ varuje Budný.
Lidé by zároveň měli mít na paměti také servis a revize takového zařízení, neboť jde o náročnější spotřebič. „Doporučujeme, aby je zkontroloval revizní technik a potvrdil v revizní zprávě správné zapojení, funkčnost a nezávadnost – spíše je to ochrana provozovatele takového zařízení kvůli bezpečnosti a prevenci požárů, úrazů apod.,“ zdůrazňuje Hanzelka.
Po celé Evropě je podle Německé asociace pro plug-in solární elektrárny zapojeno čtyři až pět milionů balkonových solárních instalací. Kromě Německa rostl počet hlavně ve Francii, Španělsku, Nizozemsku, Polsku, Itálii a dalších trzích. Ve Francii je instalováno 34 MW balkonových systémů, v Rakousku 10 až 15 MW. Pro srovnání – počet všech nově připojených domácích fotovoltaik v Česku v loňském roce odpovídá 251 MW.
