Článek
Rusko se údajně může snažit zasahovat do maďarských parlamentních voleb plánovaných na duben 2026 ve prospěch strany Fidesz premiéra Viktora Orbána. Informaci přinesl bezpečnostní newsletter maďarského investigativního novináře Szabolcse Pányiho. Odkazuje se na zdroje z evropských zpravodajských služeb.
Informace o možných aktivitách v Maďarsku podle Pányiho sdílejí bezpečnostní služby několika evropských zemí. Situaci sledují také instituce EU a NATO.
Údajnou operaci má podle těchto zdrojů koordinovat Sergej Kirijenko, vlivný první zástupce šéfa prezidentské administrativy Vladimira Putina, který v posledních letech rozšiřuje ruské politické vlivové operace i do zahraničí. Kirijenko patří mezi nejvlivnější osoby ruského mocenského systému.
Na konci loňského roku navíc Putin vytvořil nové prezidentské ředitelství pro strategická partnerství a spolupráci, které má tyto operace zastřešovat. Do jeho čela byl podle Pányiho dosazen Vadim Titov, Kirijenkův dlouholetý spolupracovník z doby, kdy oba působili ve státní jaderné společnosti Rosatom.
Poučení z Moldavska?
Součástí operace má být i nasazení expertů na manipulaci sociálních sítí, kteří by působili z ruské ambasády v Budapešti pod diplomatickým krytím. Trojice operativců má být napojena na ruskou vojenskou rozvědku GRU, není však jasné, zda už v Maďarsku působí.
Kreml chápe zahraniční volby jako nástroj politického vlivu. Tento přístup se projevil například při pokusech Moskvy ovlivnit volby v Moldavsku. Kišiněv uvedl, že odhalil dezinformační kampaně, trollovací sítě a kupování hlasů.
Na informace o možné ruské operaci upozornil také maďarský bezpečnostní analytik a bývalý důstojník tajných služeb Péter Buda. Podle jeho vlastních zdrojů mají být tři ruští operativci už několik týdnů v Budapešti a jejich identita je známá západním službám.
Podle Budy budou ruské operace v maďarské volební kampani pravděpodobně zahrnovat finanční podporu, kupování hlasů, skryté financování kampaně nebo propagandu a dezinformace šířené na sociálních sítích s využitím umělé inteligence.
Významnou roli podle něj mohou hrát také operace zaměřené na diskreditaci opozice, založené na falešných dokumentech či důkazech.
Připomeňme, že nedávno v maďarské kampani rezonovala údajná intimní nahrávka lídra opoziční strany Tisza Pétera Magyara. Na webové stránce se objevil statický snímek ložnice pořízený z horního rohu místnosti. Byla na něm rozestlaná postel a nápis „Již brzy“. Snímek se rychle rozšířil po sociálních sítích a vznikla i záplava memů. Samotné video se dosud neobjevilo.
Záběr na ložnici.
Magyar tehdy rychle reagoval a uvedl, že má podezření, že jeho oponenti chystají zveřejnění sexuální nahrávky „pořízené pomocí zařízení tajných služeb“. Varoval, že může jít o zfalšované nebo zmanipulované video. Později upřesnil, že ve zobrazené ložnici měl intimní styk s bývalou přítelkyní.
Právě v sobotu v Maďarsku vyprší lhůta pro podávání kandidátních nominací pro parlamentní volby. Ty se konají 12. dubna. Server Politico napsal, že se očekává další zostření pomlouvačných kampaní a dezinformačních operací. Jakmile totiž nominační fáze skončí, kandidát už nemůže jednoduše odstoupit a být nahrazen jiným.
Analytik Péter Buda také upozorňuje, že nelze vyloučit ani vytváření krizových situací. „Na úrovni hypotéz je třeba vážně počítat i s vyvoláním mimořádných událostí, například falešných nebo dokonce skutečných bombových výhrůžek, z nichž by bylo možné obvinit Ukrajinu. Vláda by je pak mohla údajně včas odhalit a odvrátit a následně za ně činit odpovědnou opozici,“ píše Buda.
Skutečnost, že o přítomnosti ruských agentů informoval nikoli kabinet, ale nezávislý novinář, podle Budy naznačuje, že se maďarská vláda snaží jejich aktivity v Budapešti záměrně zamlčet.
Magyar: Vyhostit a vysvětlit
Na publikace už reagoval opoziční lídr Péter Magyar. Orbánovu vládu obvinil z toho, že si „zve Rusy do země“, aby pomohli ovlivnit výsledek voleb. „Vyzývám Viktora Orbána, aby tuto operaci okamžitě zastavil a aby byli ruští zpravodajci, kteří do Maďarska přijeli pod diplomatickým krytím, vyhoštěni ze země,“ apeloval Magyar.
Žádá také svolání parlamentního výboru pro národní bezpečnost. „Jako budoucí předseda vlády zároveň žádám okamžité vysvětlení, jaké informace maďarská vláda obdržela od zpravodajských služeb spojeneckých zemí o ruském zasahování a proč proti této bezprecedentní akci dosud nezasáhla,“ dodal politik.
Zatímco Magyar mluví o podezřeních z ruského vlivu na volby, vládnoucí strana Fidesz vidí nebezpečí jinde. Dlouhodobě Magyara označuje za proukrajinského a už loni ho osočila ze spolupráce s ukrajinskou tajnou službou.
Protiukrajinská rétorika Fideszu navíc v posledních týdnech ještě výrazně zesílila kvůli přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba. Ukrajina uvedla, že ropovod ve Lvovské oblasti poškodil ruský útok a že opravy potrvají dlouho. Premiér Orbán přitom viní Kyjev z politického vydírání a pokusu změnit výsledek voleb.
Orbánova vláda dlouhodobě udržuje čilé kontakty s Kremlem, zatímco Ukrajinu setrvale kritizuje a blokuje proukrajinskou politiku Evropské unie. Nyní dokonce mluví o hrozbě ukrajinského útoku na maďarskou energetickou soustavu.
Kvůli tomu vláda minulý týden povolala vojáky, včetně speciálních jednotek, jako ostrahu důležitých bodů, jako jsou zásobníky plynu nebo jaderná elektrárna Paks.
Tento týden se rétorika ještě vyostřila. Orbán prohlásil, že „ropnou blokádu“ prolomí. „Přinutíme Ukrajince obnovit dodávky ropy. Nikoli vyjednáváním, přitakáváním či pomocí kompromisů, ale prostřednictvím své síly,“ řekl. Dodal, že má na mysli politické a finanční nástroje.
Budapešť hodlá blokovat půjčku Evropské unie Ukrajině v objemu 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč) a také přijetí dvacátého balíku sankcí proti Rusku, dokud Ukrajina provoz ropovodu neobnoví.
Z Kyjeva přišla ostrá odpověď, která zároveň nahrává Orbánově kampani.
Prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek uvedl, že pokud Orbán nepřestane v Evropské unii blokovat finanční pomoc 90 miliard eur pro Ukrajinu, předá jeho adresu ukrajinským vojákům. „Ti mu zavolají a budou s ním hovořit jazykem, kterému rozumí,“ naznačil.
Orbán slova vnímá jako výhrůžku fyzickou likvidací a proti výroku se ohradila i Evropská komise. Fidesz, který už roky vyobrazuje Zelenského na billboardech jako protimaďarského válečného štváče spolčeného s Bruselem, téma okamžitě zahrnul do kampaně.
Spor o konvoj s penězi
Vztahy s Ukrajinou se vyhrotily tento týden i kvůli zadržení sedmi inkasistů ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří převáželi z Rakouska peníze a zlato. Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha obvinil Budapešť z „braní rukojmích“.
Muže zatkla na dálničním odpočívadle maďarská protiteroristická jednotka. V pátek Ukrajince propustili, v Maďarsku ovšem zůstávají zabavené desítky milionů dolarů a eur a zlato. Maďarský daňový úřad oznámil, že k zadržení Ukrajinců došlo kvůli podezření z praní špinavých peněz.
Maďarskem zabavená hotovost a zlato směřující z Rakouska na Ukrajinu.
Oščadbank uvedla, že transport hotovosti z rakouské Raiffeisen Bank probíhal v souladu s mezinárodními přepravními pravidly a platnými evropskými celními procedurami.
Ministerstvo zahraničí v Kyjevě následně doporučilo Ukrajincům, aby se vyhnuli cestám do Maďarska, protože tam podle něj nelze zaručit jejich bezpečnost. Zadržení sedmi pracovníků banky označilo za únos a předvolalo si maďarského chargé d´affaires.
Před ukrajinským velvyslanectvím se v sobotu konala demonstrace namířená proti Zelenskému. Ministři Orbánovy vlády mluví přímo o „ukrajinské válečné mafii“.
Na slova Zelenského na adresu Orbána rychle reagoval i Orbánův konkurent Péter Magyar, který Zelenského zkritizoval. „Žádný zahraniční státník nemůže vyhrožovat žádnému maďarskému občanovi,“ řekl lídr opozice na předvolebním mítinku v Békéscsabě.
Magyar se zmínkám o Ukrajině v kampani vyhýbá, ale několikrát už řekl, že ani jeho vláda nebude Kyjevu posílat zbraně a munici.
