Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Adaptaci filmu Dogville dánského režiséra Larse von Triera nově uvádí Divadlo J. K. Tyla v Plzni. Hru o lidské povaze, zneužívání moci, manipulaci, kolektivním mlčení a hranicích solidarity režírovala Natália Deáková. Po premiéře uplynulou sobotu následují nejbližší reprízy 11. a 25. března.
Hrdinka příběhu Grace se potřebuje ukrýt před gangstery, kteří ji pronásledují a chtějí ji zabít. Dívce poskytnou azyl obyvatelé městečka Dogville v čele se spisovatelem Tomem. Ona jim za to oplátkou všelijak asistuje. Veře a Chuckovi hlídá děti, paní Gingerové pomáhá v obchodě, u Hensenových brousí sklo a nevidomému panu McKayovi dělá společnost.
Děj původně zasazený do 30. let minulého století tvůrci inscenace vizuálně posunuli do současnosti.
Jenže když gangsteři nabídnou za vydání Grace odměnu, stává se z dívky výhodný obchodní artikl. „Trier s chirurgickou přesností odhaluje, jak se z dobra stává nástroj moci a jak snadno lze morálku přizpůsobit vlastnímu prospěchu. Sledujeme, jak se pomoc nenápadně přelije ve vydírání, ponížení a násilí,“ popisuje dramaturgyně Marie Špalová.
Film Dogville s herečkou Nicole Kidman v hlavní roli měl premiéru roku 2003 a vzbudil pozornost neobvyklým zpracováním. Stylizované městečko beze stěn, s domy vyznačenými jen čarami na podlaze, vytvořilo silný a zneklidňující obraz lidské společnosti.
Divadelní adaptace dánského dramatika Christiana Lollikeho upravuje filmový scénář tak, že vznikl svébytný jevištní tvar, nikoliv jen nápodoba známé předlohy.
Deáková vnímá Dogville jako sázku mezi dobrem a zlem. Není to podle ní příběh špatných lidí, ale mechanismus, který může vzniknout kdekoli. „Zajímá mě otázka, jestli je člověk skutečně schopen dobrého činu i ve chvíli, kdy mu z toho neplyne žádný prospěch. Dogville je experiment. Sledujeme, jak se z drobných ústupků a racionálních zdůvodnění rodí systém, který už nikdo nezpochybní,“ shrnuje Natália Deáková.
Děj původně zasazený do 30. let minulého století tvůrci plzeňské inscenace vizuálně posunuli do současnosti. Kostýmy jsou podle výtvarnice Jany Smetanové směsí dnešní doby s prvky 90. let, scénu navrhl Matěj Sýkora, který s plzeňským divadlem spolupracuje poprvé. Nadhled a hravost inscenace podporuje hudební složka. Skladby Jakuba Kudláče hraje kapela tvořená členy hereckého souboru.
Hlavní roli Grace ztvárnila Zuzana Ščerbová, vypravěče, jenž vstupuje do dění a komentuje ho, pak zosobnil Martin Stránský. Dále účinkují Jaroslav Matějka, Monika Švábová, Zdeněk Hruška, Klára Kuchinková či Matyáš Darnady. Inscenace je určena pro diváky starší 16 let.
