Článek
Když hnutí SPD ještě před volbami vyjednávalo se svými partnery o kandidátkách, šéf pražské buňky SPD Josef Nerušil původně očekával, že bude v hlavním městě „jedničkou“. Nakonec ale skončil na třetím místě, lídryní se totiž stala ekonomka Markéta Šichtařová (Svobodní).
Zatímco jí vynesly hlasy voličů do Sněmovny, Nerušil neuspěl a potkal ho podobný osud jako v roce 2021, kdy do dolní parlamentní komory kandidoval poprvé.
Tenkrát se po volebním neúspěchu stal asistentem někdejšího poslance SPD Jiřího Kobzy a na tuto zkušenost navázal i vloni na podzim, kdy se stal asistentem šéfa Svobodných Libora Vondráčka (za SPD).
Toho ale čeká výběr nového „pomocníka“. Nerušil je totiž díky preferenčním hlasům prvním náhradníkem Šichtařové, která v úterý náhle oznámila rezignaci. Zdůvodnila ji tím, že svým voličům nemůže doručit to, co slíbila ve volbách.
„Počítám s určitým pocitem frustrace,“ říká Nerušil
„Náznaky jsem žádné neměl. Samozřejmě jsme věděli, že se Markéta Šichtařová necítí úplně pohodlně v pozici poslankyně, ale že to vezme tak rychlý spád, jsem skutečně nečekal,“ říká ke konci Šichtařové Nerušil.
A zatímco jeho předchůdkyně byla z poslanecké práce podle svých vyjádření zklamaná, on sám říká, že je na jistou dávku „zmaru“ připravený. „Troufám si tvrdit, že alespoň trošku vím, do čeho jdu. Takže počítám i s určitým pocitem frustrace nebo neužitečnosti, ale to k politické práci patří,“ myslí si.
Obměnou poslanců posílí v rámci klubu SPD, zatímco Svobodným zůstane už jen jeden člen. Nerušil nicméně přislíbil, že hodlá zastupovat všechny voliče kandidátů SPD, nikoli jen ty „své“.
„Rozumím, že jsem v trochu jiném ‚stranickém‘ trikotu, ale vnímám to jako společný mandát. Takže si myslím, že voliči Svobodných ani nepoznají rozdíl,“ dodává Nerušil.
Inspirace maďarským přístupem k LGBT komunitě
Vedle asistování ve Sněmovně má Nerušil zkušenosti z komunální politiky. Od roku 2022 je zastupitelem Prahy 10 i hlavního města Prahy. Mimo politické kruhy má budoucí poslanec blízko i k těm církevním.
Roky pracoval pro Arcibiskupství pražské, kde se staral o vnější komunikaci. K tomu se dostal přes svého přítele, dnes už zesnulého kněze Milana Badala. Ten ostatně Nerušila a celou jeho rodinu ubytoval na faře v Hostivicích u Prahy, kde Badal působil. Díky vazbám na kněze se následně sblížil i s někdejším kardinálem a pražským arcibiskupem Dominikem Dukou, kterému roky spravoval sociální sítě.
Není tak překvapením, že Nerušil o sobě mluví jako o zastánci tradičních hodnot, které hodlá pod vlajkou SPD ve Sněmovně hájit.
Dlouhodobě se staví například proti posilování práva na potraty nebo manželství pro všechny s tím, že jde o institut, který stojí na svazku muže a ženy za účelem vytvořit rodinu. Staví se také proti tomu, aby homosexuální páry adoptovaly děti.
„Nevěřím LGBT propagandě, že mezi dětmi vyrůstajícími ve stejnopohlavních a přirozených rodinách není rozdíl,“ tvrdil například pro Katolické noviny s tím, že adopce ze strany homosexuálů považuje za sobecké a nepřirozené.
Většina vědeckých studií přitom naznačuje, že mezi vyrůstáním v heterosexuální či „duhové“ rodině rozdíly nejsou.
Obecně pak Nerušil mluví o manželství pro všechny jako o „pražském tématu“, které většinovou společnost nezajímá. „Měl bych speciální zájem na přijetí zákona, obdobně jako v Maďarsku, o zákazu propagace LGBT ideologie ve vzdělávacích zařízeních a navíc i ve veřejnoprávních médiích,“ předestřel zase v roce 2021 pro Parlamentní listy, čím by se chtěl ve Sněmovně zabývat.
Následně neváhal kritizovat stanici Českého rozhlasu Radio Wave. „Mnohé z tam prezentovaného je už skutečně rovnou za hranou nechutnosti. Proč musím z vln veřejnoprávního rádia poslouchat o sexuálních úchylkách některých dvojic, nebo třeba i pětic,“ řekl.
Bývalý radní ČRo se staví proti veřejnoprávním médiím
Právě média jsou pro Nerušila dalším tématem, kterému by se rád věnoval. Často to vysvětluje tím, že s nimi má zkušenost. Působil totiž jako redaktor Vatikánského rozhlasu, v minulosti také točil osobnostní portréty katolických hodnostářů, na přelomu tisíciletí se podílel i na cyklu České televize Cesty víry. Zkušenosti má i z Českého rozhlasu, kde před patnácti lety rok působil jako redaktor zpravodajství.
I přes to dlouhodobě kritizuje počínání veřejnoprávních médií, která obviňuje z propagandy a manipulací. V minulosti také vyjádřil nesouhlas se zvyšováním koncesionářských poplatků, které chce nynější vláda zrušit.
„Zvýšení koncesionářských poplatků je v současné situaci naprostá nehoráznost. Česká televize, stejně jako Český rozhlas, dlouhodobě porušují zákon, když některé politické proudy favorizují a jiné naopak ignorují,“ popsal před rokem Nerušil, který v letech 2020-2021 působil jako radní Českého rozhlasu.
Kvůli svému plánu kandidovat do Poslanecké sněmovny ale skončil, obával se prý střetu zájmů. Zároveň v té době čelil i kritice církve, konkrétně ze strany arcibiskupa a někdejšího předsedy České biskupské konference Jana Graubnera. Tomu totiž vadilo, že se Nerušil, který měl SPD přilákat i hlasy věřících, spojil právě s hnutím Tomia Okamury.
„V posledních dnech se objevili v rámci kampaně před volbami do Poslanecké sněmovny kandidáti, kteří jsou spojováni s římskokatolickou církví, a přitom kandidují za politická uskupení, která je třeba označit za subjekty s extrémními názory. To není možné přejít mlčením,“ uvedl tehdy v prohlášení Graubner, který vedle Nerušila narážel i na někdejší radní Hanu Lipovskou.
Ta totiž kandidovala za Volný blok, seděla v Radě České televize a stejně jako Nerušil se často zaštiťovala tím, že je věřící.
Spolek Svatopluk a boj proti neziskovkám
Podobně jako někteří kolegové z SPD je i Nerušil členem spolku Svatopluk, který si klade za cíl „změnu režimu“. Debat spolku se například v minulosti účastnili představitelé komunistů, SPD nebo hnutí ANO. Minulý rok také pořádal akci, na které vystoupil slovenský premiér Robert Fico, těsně před volbami zase spolek svolal demonstraci proti prezidentu Petru Pavlovi.
Vedle toho se také účastní akcí Společnosti pro obranu svobody projevu Daniela Vávry, ke které mají rovněž blízko někteří vládní poslanci, například Gabriela Sedláčková (Motoristé) nebo vládní poradkyně premiéra Natálie Vachatová.
Nerušil podobně jako ostatní členové SPD vyčítal vládě Petra Fialy postoj vůči Ukrajině, obecně podle svých slov podporuje „politiku všech azimutů“. V minulosti zase kritizoval kabinet Andreje Babiše a jeho počínání během pandemie covidu. Na to ostatně zavzpomínal i na nedávném semináři Jindřicha Rajchla (za SPD/PRO).
„Když jsem nad tématem přemýšlel, uvědomil jsem si, že na rok covidu nemám v zásadě žádné vzpomínky. Až na tu všudypřítomnou buzeraci. Prostě rok, který jsem z hlavy vytěsnil. Nebo také rok, který nám ukradli (…) Uvědomujete si dnes tu absurditu nošení mokrého hadru přes držku a zákazů vzájemných návštěv?“ přemítal poté na facebooku.
S jeho vládními kolegy ho pak ve Sněmovně může pojit i boj proti takzvaně „politickým“ neziskovkám.
„Na politické neziskové organizace útočíme, ale z trochu jiného důvodu, než nám podsouvají naše mediální elity. Politická agenda se prosazuje prostřednictvím demokratických voleb, nikoliv pokoutně pod falešnou záminkou konání ‚nezištného‘ dobra a za veřejné peníze,“ popsal v minulosti.
V souvislosti s tím je namístě připomenout, že Nerušil dodnes vede Institut svobody a přímé demokracie, který sám sebe označuje za „prospěšnou právnickou osobu“ a čerpá veřejné peníze, jak uvádí na svých stránkách.
Jak informovaly Seznam Zprávy, vláda momentálně chystá zákon, který má fungování neziskových organizací omezit. Podle návrhu by se měly neziskovky s vazbami v zahraničí zaregistrovat v nově zřízené databázi, uvést seznam zaměstnanců a jejich pracovní náplň či uvést veškeré své vztahy se zahraničím, včetně finančních toků.
Pokud by tak neučinily, hrozila by jim pokuta až 15 milionů korun nebo „zákaz zahraničních vazeb“ až na pět let.
