Článek
/Od zvláštního zpravodaje Seznam Zprávy ve Francii/
Kontroverzní zákon CSAM přezdívaný Chat Control patřil k hlavním bodům jednání Evropského parlamentu. Tentokrát kvůli výjimce z ePrivacy směrnice, kterou EU udělila velkým komunikačním platformám. Oprávnění číst e-mailovou komunikaci či zprávy na Messengeru mělo platformám skončit na začátku dubna.
Poslanci se rozhodli ji prodloužit, jenže požadují zásadní změnu – Facebook a další budou potřebovat soudní příkaz k tomu, aby mohly začít komunikaci uživatele sledovat. To znamená zásadní oslabení pravomoci platforem a podle některých zdrojů Seznam Zpráv defacto konec Chat Controlu.
Takzvaný „šmírovací zákon“ dlouhodobě rozděluje unijní politiky i představitele členských států. Jedni upozorňují, že skenovat preventivně komunikaci všech uživatelů například Messengeru či e-mailů jsou praktiky totalitních režimů.
„Masové sledování nevinných občanů jsou praktiky minulého režimu, což si Češi moc dobře pamatují. Návrh ale bohužel nezískal většinu a to i přesto, že jde o oficiální pozici europarlamentu k Chat Control 2.0, který se teď dojednává,“ naráží europoslankyně Markéta Gregorová na druhou – tvrdší podobu „šmírovacího zákona“. I ona ale nakonec kompromisní variantu Chat Control 1.0. během hlasování podpořila. Klíčový pro ni byl právě onen dodatek o soudním příkazu, který ona navrhovala.
V případě přijetí Chat Controlu 2.0 by platformy jako například Meta – provozovatel Messengeru a WhatsAppu – dostaly výjimku ke sledování komunikace lidí trvale. Podle některých poslanců jde o účinný prostředek v boji proti sexuálním predátorům na internetu.
„Podpořím kompromisní řešení, kterým se prodlouží výjimka pro skenování komunikace v souvislosti s problematickým obsahem týkající se zneužívání dětí. A to za předpokladu, bude-li existovat důvodné podezření. V žádném případě nejsem pro plošné skenování a nejsem ani pro prolomení šifrování. To je cesta do pekel,“ řekl před hlasováním o první verzi Chat Controlu Seznam Zprávám europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Nad Chat Controlem 1.0 se nyní setkají Komise, Parlament a Rada v takzvaném trialogu. Finální kompromis musí ještě schválit, nebo zamítnout Evropský parlament na zasedání 26. března.
Obě strany sporu v zákulisí silně lobbovali za to, aby konečné hlasování dopadlo v jejich prospěch. Hraje se totiž o hodně. Pokud by Chat Control 1.0 pokračoval dál ve své původní variantě, posílilo by to politickou pozici tábora, která si přeje i schválení druhé mnohem tvrdší varianty „šmírovacího zákona“. O její výsledné podobě se v trialogu momentálně rovněž jedná.
Dvojí metr na velké hráče
Dočasnou výjimku mohly dosud dobrovolně využívat především velké technologické platformy jako Meta X, Microsoft nebo Google.
Proti působení největších technologických korporací z USA v digitálním prostoru Unie přitom Komise současně vede řadu vyšetřování či soudních sporů.
Dochází tak k situaci, kdy z jedné strany chce EU utáhnout Metě nebo Googlu šrouby a současně rozšířila jejich pravomoci pro sledování komunikace uživatelů.
„Je to paradoxní,“ odpověděl před hlasováním na tiskové konferenci na dotaz Seznam Zpráv europoslanec za ANO Jaroslav Bžoch. „Na jedné straně část poslanců tvrdě útočí na technologické platformy a snaží se omezit jejich podnikání téměř v každé digitální legislativě. Na druhé straně ti samí lidé chtějí, aby tyto firmy dostaly pravomoc skenovat komunikaci uživatelů ve jménu boje proti zneužívání dětí. Pro nás je ale návrh Chat Control 2.0 nepřijatelný, protože by znamenal prolomení šifrované komunikace. To je podle mě špatná cesta a problém to stejně nevyřeší,“ řekl.
„DSA a CSAM sledují odlišné cíle. Přes DSA EU kontroluje chování velkých platforem vůči dětem a přes CSAM výjimku jim ponechává možnost v přesně vymezeném rozsahu dobrovolně detekovat a hlásit online sexuální zneužívání dětí. Takže jsou to z mého pohledu dvě odlišné věci, které je nutné rozlišovat,“ rozporuje dvojznačnost Zdechovský.
DSA a CSAM
- DSA je nařízení Evropské unie, které vstoupilo v plnou platnost v únoru 2024. Jeho cílem je vytvořit bezpečnější a spravedlivější digitální prostor, kde jsou lépe chráněna základní práva uživatelů.
- CSAM označuje jakýkoliv vizuální obsah (fotografie, videa, počítačem generované obrázky), který zobrazuje zneužívání dětí. V minulosti byl často používán nepřesný termín „dětská pornografie“, který se však nyní nahrazuje termínem CSAM, aby se zdůraznilo, že jde o dokumentaci zločinu.
- DSA - Akt o digitálních službách ukládá online platformám povinnost aktivně vyhledávat a odstraňovat nelegální obsah, přičemž CSAM je jedním z nejzávažnějších typů nezákonného obsahu.
Podle řady odborníků oslovených redakcí ale Chat Control není řešení. Jeden z problémů takzvaného „šmírovacího zákona“ spočívá ve schválení přístupu do komunikací uživatelů evropskými institucemi.
Druhým je, že umělá inteligence Mety nebo Googlu, která má problematický obsah v e-mailech a zprávách na Messengeru hledat, nedokáže dostatečně přesně analyzovat miliony zpráv, které si lidé mezi sebou pošlou. Upozornění, jež dostanou od platforem bezpečnostní složky, tak budou obsahovat řadu chybně detekovaných případů a zahlcovat policii. Sexuální predátoři si stejně tak mohou instalovat VPN a tím pádem se z hlediska komunikačních platforem nenacházet v digitálním prostoru EU.
