Článek
Projekt nazvaný Svět pod povrchem: Jeskyně, podzemí a podsvětí v umění 19. století hostí plzeňská výstavní síň 13, potrvá do 24. května. Připravila jej kurátorka Petra Kolářová z pražské Národní galerie. Podle ní jde o první přehlídku na téma podzemí či podsvětí v českém výtvarném umění z tohoto období. Diváci uvidí 110 exponátů od více než 40 autorů, které podzemí fascinovalo.
Pořadatelé upozorňují, že představy o světech skrytých pod povrchem Země jitřily lidskou fantazii vždy. Podzemí bývalo spojováno s náboženskými a mytologickými významy, stejně jako s touhou zkoumat, poznat či ovládnout běžně nepřístupné prostory. Stávalo se útočištěm i místem činností odehrávajících se mimo veřejný dohled, shrnuje kurátorka Kolářová.
Podle těchto motivů s kolegy rozčlenila výstavu na osm kapitol, věnovaných jeskyním jako místu poustevnictví, objektům vědeckého a turistického zájmu či umělým jeskyním v krajinných parcích.
Jednotlivé soubory děl se zaobírají tématem mýtů a pověstí o podsvětí, rolí podzemí v národních bájích nebo tajným či veselým společnostem, které se scházely ve sklepeních a podzemních prostorách. Další část výstavy je zaměřena na podzemí technických staveb, dolů, železničních tunelů či obecně města.
„Můžeme říci, že v podzemí nacházíme různé protikladné významy, které dobové umělce přitahovaly a oni je zachycovali ve svých dílech,“ shrnuje Petra Kolářová.
Někteří umělci v podzemí malovali jen skici, až podle nich pak v ateliérech tvořili celá díla. Jiní se vydávali zachytit atmosféru v dolech, účastnili se výprav za objevováním jeskyní Moravského krasu nebo do nitra pražské kanalizace či příbramských dolů.
„V podzemí umělci nacházeli tajemství, přitahovalo je. Už jenom tím, když jím kráčeli a museli je osvětlovat lucernami nebo loučemi a před nimi se postupně odkrývala různě nasvícená zákoutí a kontrasty světla a stínů,“ popisuje kurátorka.
Podle ní podzemí a jeskyně určitě vzbuzovaly pocit tajemství, někdy také strachu či nebezpečí. „Zároveň ale jeskyně mohla působit také jako úkryt,“ upozorňuje.
Vedle maleb, soch, grafik a kreseb jsou na výstavě zastoupeny fotografie, mapy a technické plány. K vidění jsou díla předních autorů 19. století, mimo jiné Ludvíka Kohla, Josefa Navrátila, Antonína, Josefa a Václava Mánesa, Eduarda Gurka, Maxmiliána Pirnera, Otakara Kubína, Františka Drtikola či Ludwiga von Hofmanna.
„Kromě rozsáhlého souboru děl z Národní galerie Praha výstava představuje práce ze 17 institucí a čtyř soukromých sbírek,“ doplňuje kurátor Petr Šámal z Ústavu pro dějiny umění Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Podle něj si mimořádnou pozornost zaslouží díla zapůjčená z vídeňské Albertiny.
K výstavě vychází stejnojmenný katalog. Přehlídka je součástí 46. mezioborového sympozia k problematice 19. století, které se koná v rámci festivalu Smetanovské dny.
