Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
UniCredit nabídne odkup akcií v přepočtu až za 856 miliard korun. Zdaleka je ale nepotřebuje všechny – italská banka se spokojí jen se zlomkem z nich.
Nabídkou cílí na menší akcionáře. UniCredit totiž už stačí získat navíc jen několik desetin procenta akcií, aby v Commerzbank získala rozhodující vliv.
„Novou situaci budeme bez předsudků a zodpovědně prověřovat a vyhodnocovat,“ uvedl k nabídce UniCredit Boris Rhein, zemský premiér Hesenska, kde Commerzbank sídlí. Došlo přitom na scénář, kterému se němečtí politici chtěli vyhnout.
Druhým největším akcionářem Commerzbank je spolková vláda, která se vůči UniCredit dlouhodobě vymezuje. Berlín nechce, aby se jeden z největších peněžních institutů v Německu sloučil se zahraniční bankou.
Vedle toho má vláda obavy z případného propouštění bankovních zaměstnanců a z možného omezení úvěrů, hlavně pro středně velké firmy.
Před lety to ale byl právě německý stát, díky kterému se UniCredit k akciím Commerzbank vůbec dostala. Částečná privatizace ale dopadla jinak, než si Berlín představoval.
Commerzbank
Po Deutsche Bank a DZ Bank jde o třetí největší banku na německém trhu. Commerzbank je klíčovým poskytovatelem úvěrů hlavně pro menší a středně velké podniky (tzv. Mittelstand). Spolupracuje s více než 20 tisíci firemními skupinami. I kvůli tomu se německá vláda brání jejímu převzetí zahraničním subjektem.
Commerzbank se zaměřuje i na zahraniční obchod. Je většinovým vlastníkem polské mBank, která působí i na českém trhu. Podobně jako mateřská firma se také mBank soustředí na firemní klientelu. V ČR má pobočku i samotná Commerzbank, která cílí na korporátní klientelu a nabízí služby spojené s kapitálovými trhy.
Italská banka měla mnohem větší ambice a to, co Berlín považoval za odprodání několika procent Commerzbank, odstartovalo zákulisní boj o kontrolu.
Německo původně v Commerzbank drželo čtvrtinu akcií, které skoupilo i kvůli finanční krizi v letech 2008 a 2009. Poté, co byla záchrana banky zajištěna, chtěl stát své angažmá opět omezit. V aukci nabídl podíl 4,5 procenta Commerzbank, který vydražila právě UniCredit.
Italská banka ale souběžně s tím nenápadně skupovala akcie na trhu. Někdy i skrytými prostředky.
V září 2024, jen pár týdnů po zmíněné dražbě, tak investory i politiky překvapila zprávou, že v Commerzbank postupně získala rovných 21 procent akcií. Vypomohla si k tomu i takzvanými finančními deriváty – řadu akcií sice fyzicky nevlastnila, ale přes tyto nástroje na ně měla nárok. Mimo jiné i proto unikla hledáčku antimonopolních úřadů.
UniCredit
Nadnárodní bankovní společnost se sídlem v Miláně, která se doteď soustředila hlavně na střední a východní Evropu. Co do tržní kapitalizace jde o druhou největší banku v EU po španělské Banco Santander. Zaměřuje se na personální i firemní bankovnictví. Klíčovým zdrojem jejích zisků je ale spolupráce s korporacemi a movitou klientelou.
UniCredit v posledních letech výrazně expanduje. V roce 2024 převzala rumunskou pobočku Alpha Bank, kterou spravoval mateřský řecký koncern – i v něm si UniCredit postupně buduje podíl. Instituce působí i na českém trhu. UniCredit Bank se v Česku zaměřuje na financování českého průmyslu a exportních podniků. Služby ale nabízí i soukromé klientele.
„Nepřátelské útoky a nepřátelská převzetí nejsou nic, co by pro banky bylo dobré,“ komentoval to tehdejší kancléř Olaf Scholz a zdůraznil, že Commerzbank musí zůstat nezávislá. Stejně to vidí i jeho nástupce Friedrich Merz. Také on viní UniCredit ze snahy o nepřátelské převzetí Commerzbank.
Commerzbank je pro německé podnikatele klíčová
Italská banka svou taktikou doposud nashromáždila už skoro 30 procent akcií. Dostala se tak k hranici, která v Německu představuje milník. Pokud teď přesvědčí některé menší investory a svůj podíl navýší, tak už může postupovat zcela nepokrytě.
S podílem nad 30 procent totiž získá rozhodující slovo ve vedení banky a z pohledu úřadů se stane takzvaným „držitelem kontroly“ v celé firmě. Ze zákona bude mít dokonce povinnost podat nabídku na vyplacení ostatních akcionářů.
UniCredit si už předem zajistila povolení od Evropské centrální banky, aby o takto vysoký podíl mohla usilovat. Od převzetí kontroly v německém ústavu ji tak dělí už jen desetiny procenta podílu, který musí od někoho koupit. Případným zájemcům nabízí výměnu akcií Commerzbank za cenné papíry samotné UniCredit.
„Nabídka má za cíl překročit 30procentní hranici stanovenou německým právem o převzetí a v nadcházejících týdnech podpořit konstruktivní dialog s Commerzbank a jejími zainteresovanými stranami,“ uvedla UniCredit.
Tomuto scénáři se přitom chtěla vyhnout nejen spolková vláda coby druhý největší akcionář, ale i samotné vedení Commerzbank. Stejně jako odbory, které se bojí případného propouštění.
Myslet přitom mohou nejen na zaměstnance samotné banky, ale i na menší a středně velké firmy, pro které je Commerzbank důležitým poskytovatelem úvěrů.
„To je další stupeň drzosti. Není to jen nekoordinované, je to nepřátelské,“ řekl agentuře DPA šéf podnikové rady Commerzbank Sascha Uebel, který zastupuje zaměstnance. Odbory se prý budou snahám o převzetí bránit všemi způsoby. Uebel ale zatím nebyl konkrétnější.
Šéf italské UniCredit Andrea Orcel razí jednoduchou strategii. V Evropě podle něj musí vzniknout protiváha velkých amerických bank a převzetí Commerzbank by vzniku takového ústavu napomohlo. I přes politický odpor Berlína na svém plánu trvá.
„Náš vzkaz pro Commerzbank zní: Nastal čas jednat,“ uvedl Orcel na telefonické konferenci a odmítl, že by jeho firma usilovala o nepřátelské převzetí. Orcel uvedl, že teď doufá v konstruktivní dialog s ostatními podílníky. Včetně zástupců spolkové vlády.
Samotné skupování akcií by mohlo začít v květnu, pokud ho podpoří valná hromada UniCredit.
Italská bankovní skupina už v Německu působí. Patří jí tamní Hypovereinsbank, která je šestým největším peněžním ústavem na německém trhu.
Pozice Commerzbank je mnohem silnější. Ústav se sídlem ve Frankfurtu nad Mohanem je trojkou na trhu a vedle financování středních podniků se zaměřuje i na zahraniční obchod.
