Článek
Klima na Zemi se vychýlilo z rovnováhy nejvíce od začátku měření, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve zprávě o stavu globálního klimatu za loňský rok. Upozorňuje v ní na to, že naše planeta mnohem více tepelné energie absorbuje, než dokáže uvolnit a že tuto energetickou nerovnováhu způsobují emise skleníkových plynů, jako je oxid uhličitý. V důsledku toho se dále otepluje atmosféra a světové oceány a tají ledovce a další zamrzlé plochy.
Meteorologická organizace OSN potvrdila, že období 2015 až 2025 přineslo 11 nejteplejších let od začátků měření. Loňský rok byl třetí nejteplejší, když průměrná teplota přesáhla o 1,43 stupně úroveň z předindustriálního období v letech 1850 až 1900. Průměrná teplota za rok 2024 ji překročila dokonce o asi 1,55 stupně.
„Planeta Země je tlačena za hranice svých možností. Všechny klíčové klimatické ukazatele blikají červeně,“ řekl v reakci na zprávu WMO generální tajemník OSN António Guterres. „Klimatický stres v tomto období války odhaluje další pravdu: naše závislost na fosilních palivech destabilizuje klima i globální bezpečnost,“ uvedl také.
Ropa a zemní plyn v posledních týdnech prudce zdražují v reakci na americké a izraelské útoky na Írán, který v důsledku toho zablokoval Hormuzský průliv. Ten je klíčovou námořní cestou pro přepravu fosilních paliv.
WMO podle britské BBC zmiňuje celou řadu důkazů toho, že se klima Země mění nejrychleji od začátků měření. Za nejkomplexnější ukazatel označuje množství nadbytečné tepelné energie, kterou Země pohlcuje. Tato „energetická nerovnováha“ je podle meteorologů hnacím motorem klimatické změny a ve zprávě o stavu globálního klimatu se o ní píše poprvé. BBC píše, že vědci se sice stále snaží zjistit, jak přesně Země za poslední přibližně dekádu naakumulovala tolik nadbytečného tepla, nepochybují ale o tom, že základní příčinou této nerovnováhy jsou skleníkové plyny.
Za stabilních podmínek by se množství tepelné energie přicházející ze Slunce přibližně rovnalo množství energie, kterou by Země vracela. Nicméně tuto rovnováhu narušily skleníkové plyny, jako je oxid uhličitý, metan a oxid dusný, jejichž koncentrace v atmosféře se dostala na nejvyšší úroveň za nejméně 800 tisíc let. „Lidské aktivity stále více tuto přirozenou rovnováhu narušují a s následky toho budeme žít stovky a tisíce let,“ řekla šéfka WMO Celeste Saulová.
Více než 91 procent tepelné energie se podle WMO ukládá v oceánech, které působí jako významná ochrana před vyššími teplotami na pevnině. Další tři procenta přebytečné energie přispívají k tání ledovců a zaledněných ploch. Pět procent nadbytečné energie pohlcuje pevnina a jen jedno procento atmosféra včetně její části blízko povrchu Země.
Agentura DPA připomíná, že rozsah těchto jevů lze zmírnit omezením vypouštění skleníkových plynů. „Pro jednotlivce to znamená třeba to, že budou využívat energie z obnovitelných zdrojů místo fosilních surovin, budou více jezdit vlakem namísto létat letadlem, budou více než auto používat kolo a dávat přednost lokálním produktům před těmi exotickými,“ uvádí DPA.
