Hlavní obsah

Komentář: Zažíváme největší energetickou krizi v historii. A jen tak neskončí

Foto: Shutterstock.com

Ilustrační snímek.

Zažíváme největší ropný šok v historii. Bohužel se jedná o druhý takto masivní energetický šok v krátkém sledu a dopady budeme pociťovat dlouho, píše v komentáři ekonomický analytik UNIQA investiční společnosti Václav Franče.

Článek

Historie se opakuje. Ještě na začátku roku 2022 jsme i z úst centrálních bankéřů slyšeli, že nás čeká jen dočasná inflace. S dopady této „dočasné“ inflace se potýkáme dodnes. V roce 2026 v souvislosti se zablokováním Hormuzského průlivu opět nepříjemně často slyšíme obdobné fráze jako v letech 2021 a 2022.

Řada ekonomů, o politicích nemluvě, si stále neuvědomuje, s čím jsme momentálně konfrontováni. Jedná se o největší ropný šok v historii. Bohužel se jedná o druhý takto masivní energetický šok v krátkém sledu. Energetické trhy přišly v roce 2022 o velkou část ruského plynu a také o část ruské ropy. Nyní je v oblasti Perského zálivu uvězněno zhruba deset milionů barelů ropy denně. O vážnosti situace svědčí nedávno vydaná doporučení Mezinárodní energetické agentury, která státům, spotřebitelům energií, doporučuje například omezit rychlost na dálnicích o deset kilometrů za hodinu nebo podpořit veřejnou dopravu. To nejsou opatření, která by se vydávala pro přechodnou krizi.

Někdo by mohl namítnout, že byly uvolněny strategické zásoby ropy, rekordních 400 milionů barelů. Tento krok ale může pouze zmírnit výpadek. Třeba takové Spojené státy denně spotřebují 20 milionů barelů ropy, vyprodukují necelých 14 milionů a z rezerv mohou denně čerpat jen 4,4 milionu. Čili budou muset zhruba dva miliony barelů ropy nakoupit na světových trzích.

Další problém je plyn. Katar, třetí největší exportér zkapalněného zemního plynu na světě, musel pozastavit vývoz LNG. Jeho terminály na LNG jsou poškozeny ze zhruba 17 procent a opravit je může trvat roky. Pro Evropu se jedná o velmi nepříjemnou situaci. Právě zkapalněným zemním plynem jsme do velké míry nahradili chybějící ruský plyn. Trh s LNG dostal velký zásah. Aby Evropa naplnila zásobníky plynu před nadcházející zimou, bude muset přeplatit Asii – a to bude drahé. A ceny plynu sekundárně zvednou i ceny elektřiny.

Velkým problémem budou hnojiva, jejichž nedostatek zvedne cenu potravin. I ve scénáři brzkého otevření Hormuzského průlivu (a to pravděpodobnost plného zprovoznění průlivu do konce dubna je jen 30 procent) nás čeká inflační šok podobný tomu z roku 2022. Jedinou útěchou je, že inflace je zatím nízká. Akciové a zejména dluhopisové trhy si již závažnost situace začínají uvědomovat a vidíme výprodeje. Jedno z mála aktiv, která ze současné situace profitují, je americký dolar, protože funguje jako bezpečný přístav.

V rubrice Komentáře z byznysu přinášíme názorové texty zástupců firem i veřejných institucí k ekonomickým tématům.

Doporučované