Článek
Češi mají obrovské úspory. Jen v bankách leží téměř čtyři biliony korun, dalších 650 miliard máme v různých typech doplňkového spoření na stáří, v takzvaném třetím pilíři. Velká část českých peněz tedy leží na účtech nebo v extrémně konzervativních investičních produktech a mnoho nám nevydělají.
Proč tomu tak je a jak to změnit, o tom v Byznys Clubu Seznam Zpráv diskutovali předseda představenstva České spořitelny - penzijní společnosti Libor Vošický, generální ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic a Petr Zajíc, ředitel investic v Amundi, největším evropském správci aktiv.
Český penzijní systém má dnes dvě části. Patří do něj v minulosti zakládané transformované penzijní fondy, lidově staré penzijko, a nové doplňkové penzijní spoření. Drtivá většina všech těchto peněz je zainvestována v dluhopisech a dalších instrumentech peněžního trhu. Jenom malá část, odhadem 150 miliard korun, je investována v akciích.
„Lidé, kteří si v Česku spoří na penzi, jsou často velmi konzervativní,“ říká Petr Zajíc z Amundi. V debatě nabídl zkušenost, že mnozí z těch, kteří chtějí ze starého penzijka přejít do účastnického fondu, si krok rozmyslí, když se dozvědí, že v transformovaném fondu je výnos garantovaný, zatímco v těch účastnických ne. Přestože většina prostředků uložených obecně ve fondech penzijního spoření dnes střadatelům s ohledem na inflaci prakticky nic nevydělá.
Ředitel Burzy cenných papírů Praha Petr Koblic vidí chybu v tom, jak byly v 90. letech nastaveny zákony.
„To byl ekonomický nesmysl, zločin, to takhle nastavit,“ řekl v Byznys Clubu.
Zákony upravující to, jak mohou penzijní fondy nakládat se svěřenými prostředky, vznikaly v časech, kdy docházelo k masivnímu tunelování fondů, které tak získaly špatnou pověst. Ani to však podle Koblice neospravedlňuje existenci regulací, jež penzijním fondům brání v takovém investování prostředků, které odpovídají dnešním potřebám.
Pro konzervatismus, o němž v debatě mluví Petr Zajíc, nemá Petr Koblic pochopení.
„Ti střadatelé jsou konzervativní, protože jsou finančně negramotní. Kdo zvolí mít v uvozovkách báječný dvouprocentní výnos s tím, že to nebude horší než nula, a přitom si chce spořit ještě třeba 15 let, není konzervativní investor. Je prostě finančně negramotný.“
Kritiku ovšem míří i k finančním poradcům, kteří podle něj nejsou schopni svým klientům vysvětlit, jak v dnešním světě fungují peníze.
Podle Libora Vošického je zásadní chybou i to, že si lidé na důchod začínají aktivně spořit až ve věku okolo 40 let.
„Takže vlastně nevyužívají tu nejzajímavější složku investování, kterou je čas. Složené úročení po 20 nebo 25 letech v podstatě tvoří 80 procent té částky, kterou máte kapitálově naspořenou,“ upozornil předseda představenstva České spořitelny penzijní společnosti.
Hosty Byznys Clubu byli:
Libor Vošický - předseda představenstva České spořitelny - penzijní společnosti
Petr Koblic - generální ředitel Burzy cenných papírů Praha
Petr Zajíc - ředitel investic v Amundi
Jakkoliv přinesla debata o fungování penzijních fondů řadu rozdílných pohledů, našla se i témata, na kterých se pozvaní odborníci rychle shodli. K nim patří existence nebo přinejmenším podoba investičního dotazníku, který musí vyplňovat každý, kdo hodlá svoje prostředky investovat prostřednictvím banky nebo investiční společnosti. Zkoumá, zda je potenciální investor seznámen s principy a případnými riziky investování, podle účastníků debaty ale jeho nastavení vůbec neodpovídá současným potřebám, když investory v komunikaci s finančním poradcem často v podstatě tlačí k volbě nesprávné investiční strategie.
Náš konzervativní přístup ke spoření na důchod má i další souvislosti. Zatímco Američané anebo Švédové přes své penzijní fondy financují podnikání, inovace nebo kapitálový trh, české firmy si kapitál často hledají jinde. Přitom na českých bankovních účtech je ho tradičně přebytek.
„Samozřejmě to souvisí i s ochotou českých firem vstupovat na kapitálový trh a dělit se o svůj růst s ostatními akcionáři, s ochotou dělat korporátní dluhopisy,“ popsal ředitel pražské burzy. Takže pokud někdo chce investovat na kapitálovém trhu, často jde se svým kapitálem do zahraničí.
Inspiraci, jak prostřednictvím obrovských úspor rozhýbat tuzemský kapitálový trh a zároveň nabídnout těm, kdo chtějí úspory investovat, smysluplné řešení, bychom podle hostů Byznys Clubu Seznam Zpráv mohli čerpat ve Švédsku nebo v Polsku.
Celou debatu o fungování penzijních fondů, neefektivním spoření a žádoucím propojení nástrojů důchodového spoření s českým kapitálovým trhem si pusťte v úvodu tohoto článku.
Partnerem Byznys Clubu byla Burza cenných papírů Praha.
