Čeští investoři táhnou do Německa. Nahrává jim tamní slabá ekonomika

Poradenské firmy dostávají stále více poptávek od českých firem ohledně vstupu na německý trh. „Mezi investory a podnikateli je čím dál vyšší zájem o případné akvizice v Německu,“ líčí Petr Dědeček, partner poradenské firmy Deloitte Advisory.

Už ani v minulém roce ale tuzemští investoři v Německu nezaháleli. Skupina EP Global Commerce miliardářů Daniela Křetínského a Patrika Tkáče zvýšila svůj podíl v německém obchodním řetězci Metro. Nákup 14,8 procenta akcií vyšel podle informační platformy Mergermarket na 3,85 miliardy eur, což byla v korunách částka ve výši kolem 93,3 miliardy.

Křetínskému s Tkáčem se tak podařilo ovládnout německý obchodní řetězec, který má obchody po celé Evropě. V Česku působí pod značkou Makro. Šlo o jednu z největších transakcí realizovaných tuzemskými investory vůbec.

Miliardářské duo ale rozhodně nebylo v aktivitách v Německu osamoceno. „Zatímco v roce 2024 čeští investoři uskutečnili na německém trhu celkem osm transakcí, tak loni jich bylo třináct,“ vyčísluje Marek Rehberger, generální ředitel společnosti Patria Corporate Finance. Od začátku letošního roku se pak podle něj realizovaly tři obchody.

Skupina ResInvest Group koupila uhelnou elektrárnu Datteln 4 od německého energetického kolosu Uniper a například skupina EAG za více než jednu miliardu korun koupila společnosti Dotzilla a CarObserver.

V investicích pokračují Češi i v letošním roce, když investiční skupina BHM Tomáše Krska koupila německou společnost Rein Medical, zaměřenou na poskytování IT technologií pro zdravotnictví. Společnost Investika pak koupila většinový podíl v obchodním centru Höfe am Brühl v Lipsku.

Za aktivitou tuzemských hráčů v Německu stojí celá řada faktorů. Nejdůležitějším ale bude rozdílná kondice německé a české ekonomiky. „Primárním důvodem je výrazný pokles ekonomické aktivity v Německu, a tudíž snížení cenového očekávání při prodejích firem na tamním trhu,“ uvádí Rehberger.

Zatímco české hospodářství loni vzrostlo o 2,5 procenta, tak německý růst skomíral na úrovni 0,2 procenta. Ještě větší rozdíl mezi oběma ekonomikami byl v předchozích dvou letech, kdy se Německo propadlo do recese. Oproti tomu v roce 2024 česká ekonomika mírně rostla o 1,3 procenta a o rok dříve stagnovala. Tuzemské hospodářství má růst podle odhadů rychleji než německé i v příštích dvou letech.

Německé hospodářství táhlo v minulých letech dolů vyčerpání tamního ekonomického modelu, který roky těžil z dovozu levných ruských surovin a vývozu na čínský trh. Po ruské agresi na Ukrajinu ale dovoz plynu a ropy z Ruska ustal, a z Číny se naopak stává konkurent, když například čínské automobilky válcují v elektromobilitě své německé rivaly.

Výsledkem je snadnější vstup českých firem na německý trh. „Slabší makroekonomické prostředí v Německu v posledních letech skutečně vede k tomu, že se na trhu objevuje více příležitostí, zejména u menších a středně velkých firem,“ říká mluvčí skupiny BHM Lubomíra Černá a pokračuje: „Řada z nich má velmi kvalitní produkty a silné technologické know-how, ale funguje v náročnějších ekonomických podmínkách než dříve, což zvyšuje jejich otevřenost k prodeji.“

Podle člena představenstva EAG a zakladatele skupiny Axelor Pavla Svoreně se po letech stagnace či poklesu „otevírají dveře, které byly dříve zavřené“. BHM i EAG uvádí, že koupené firmy jsou kvalitní a hodily se jim do portfolia. „Ekonomické prostředí nám nicméně pomohlo v tom, že vlastníci firem byli otevřenější jednání o prodeji, než by tomu bylo v době ekonomického růstu,“ přiznává Svoreň.

Cílem českých firem se však stávají i oslabené společnosti z německého „Mittelstandu“, což jsou menší a střední rodinné firmy, které tvoří páteř německé ekonomiky. Představují polovinu výkonu německé ekonomiky a téměř šedesát procent pracovních míst. Jsou zároveň motorem privátních investic.

„Ekonomický pokles v Německu uvrhl mnohé podniky do situace, kde musejí uvažovat o zefektivnění, například odprodejem neklíčových aktiv a výrob. Některé podniky se dostaly i do insolvence, což může být příležitost pro mnohé české podnikatele získat podnik, značku, kterou dokážou dál rozvíjet,“ doplňuje Dědeček.

Na rozdíl od německých pak tuzemské firmy naopak bohatly a těžily z rychlejšího růstu české ekonomiky. „Středoevropské firmy kapitálově a manažersky zesílily a v řadě průmyslových oborů už nejsou vnímány jako lokální hráči z periferie, ale jako relevantní strategičtí investoři,“ upozorňuje Černá. Podobně se vyjadřuje i Svoreň a doplňuje: „Zároveň se mění vnímání – česká firma už není pro německého partnera neznámou entitou, ale seriózním hráčem s referencemi a track recordem (mají za sebou už řadu transakcí, pozn. red.).“

Českým investorům navíc hraje do karet stejný trend, jaký je i na českém trhu. A tím je nástupnictví v rodinných firmách. Podle dřívějšího průzkumu institutu ifo okolo 42 procent rodinných firem nemá vyřešeno předání firmy uvnitř rodiny.

„Z pohledu investorů private equity (soukromý kapitál, pozn. red.) mezigenerační změna hraje roli a představuje významný zdroj transakční aktivity také v Německu, což je při velikosti německé ekonomiky a sektoru malých a středních firem velmi významná množina příležitostí,“ říká Radan Hanzl, partner investiční skupiny Genesis Capital.

Podobný názor mají i další experti. „Výrazně se proměnil německý Mittelstand, kde mnoho firem řeší generační obměnu a hledají nové vlastníky, kteří zajistí jejich další rozvoj,“ komentuje Svoreň.

Právě Genesis Capital ovšem letos posílila svůj tým, když partnerem jmenovala Jörgena Hausbergera, který působil v regionu německy mluvících zemích. Skupina zároveň oznámila vstup na německý trh. „Německo představuje přirozené rozšíření strategie Genesis Capital ve střední Evropě,“ popisuje Hanzl s tím, že jde o dlouhodobější přístup a ne o „momentální zajímavost“ německého trhu.

A na které sektory se čeští investoři zaměřují? „Z pohledu fúzí a akvizic nabízí Německo široké spektrum kvalitních středně velkých společností v oblasti výroby, průmyslových služeb a byznys služeb,“ líčí Hanzl. Podle Rehbergera je zájem zejména o strojírenství a oblast spotřebitelského průmyslu. Podobně líčí situaci i Dědeček: „Vidíme zájem spíše o výrobní či strojírenské firmy se zakázkami, které je možné přesunout do výrob v České republice, kde je možné tyto zakázky realizovat s vyšší marží.“ Zájem je však podle něj i o technologické firmy a IT.

Příležitosti pro české investory vytváří i složitá ekonomická situace v Německu. „Mnoho německých firem se dostává do opravdu těžké situace až na pokraj přežití. Týká se to zejména firem ve strojírenském průmyslu, ať už v oblasti automobilového průmyslu, tak těžkého strojírenství, kde je velká energetická náročnost,“ popisuje Rehberger.

Nicméně zlevňují nejen německé firmy, ale i komerční nemovitosti. Důvodem bylo zvýšení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou (ECB), což prodražilo financování investic. „Německý komerční realitní trh prošel v letech 2022 až 2024 relativně silnou korekcí,“ uvádí Jaroslav Kysela, člen představenstva investiční společnosti Investika. Ta spravuje stejnojmenný realitní fond, který koupil téměř devadesátiprocentní podíl v nákupním centru Höfe am Brühl v Lipsku.

Za korekcí stojí právě zvýšení úroků ECB ze záporných hodnot až na čtyři procenta v září 2023. Výsledkem pak byl propad cen realit, jako jsou kanceláře, obchodní centra apod. „Ceny v některých segmentech klesly o patnáct až dvacet procent,“ vyčísluje Kysela.

Kromě dražšího financování k poklesu přispěl i jiný přístup k práci z domova neboli home office. „Kanceláře jsou v Německu poloprázdné, protože zaměstnanci jsou na home office více než v Česku,“ dodává Svoreň.

Řada západoevropských fondů tak podle Kysely čelila odlivům kapitálu a musela prodávat „za podmínek, které by ještě před několika lety nepřijala“. Naopak komerční reality v Česku poklesly během let energetické krize jen mírně a do fondů stále přitékaly nové peníze. „Tuto hotovost jsme cíleně akumulovali právě pro moment, kdy se na vyspělých trzích otevřou příležitosti, které jsou za normálních okolností pro středoevropského investora nedostupné,“ zdůrazňuje Kysela.

I přes těžkosti německého hospodářství ale čeští investoři věří v jeho nastartování. V letošním roce by měla německá ekonomika růst v rozmezí 0,6 až 1,5 procenta. Nejméně optimistická je podle analýzy poradenské firmy KPMG centrální banka Bundesbank, naopak nejvyšší odhad má Hamburg World Economic Institute. V příštím roce by pak měla ještě zrychlit. Důvodem jsou vyšší státní výdaje určené právě na zrychlení ekonomického růstu.

Češi navíc podle Dědečka věří v potenciál německého průmyslu. Německý trh je však zajímavý i z dalších důvodů. „Německo je jedna z nejvyspělejších ekonomik světa s kultivovanou kulturou podnikání a pevnou legislativou,“ upozorňuje Rehberger.