Magyara dlouho platil sám Orbán. Teď může rozbít jeho systém

/Od zvláštního zpravodaje v Maďarsku/

Zvenčí působí nenápadně. Zavřená, zrezavělá brána, areál obehnaný vysokou bílou zdí. Právě tady ale začal příběh, který odstartoval největší proměnu maďarské politické mapy za posledních 16 let.

V dětském domově v městečku Bicske, asi 30 kilometrů západně od Budapešti, totiž došlo k otřesnému selhání maďarského státu. Ředitel zařízení podle soudu dlouhodobě sexuálně zneužíval chlapce, a to i pod nátlakem nebo výměnou za výhody.

„Opakovaně se to hlásilo v systému i policii, ale nestalo se nic,“ říká o případu maďarský publicista Balázs Gulyás. Zlom přišel až ve chvíli, kdy jeden z chlapců spáchal sebevraždu. „Teprve tehdy se tím začala policie zabývat,“ dodává Gulyás, který v minulosti odešel z provládních médií a začal s vlastním mediálním projektem.

Kousek od zařízení v Bicske potkávám mladíka Ákose. Zrovna se vrací ze školy domů. „Osobně znám člověka, který se kolem celé kauzy pohyboval a byl blízko dění v domově. Říká, že to bylo ve skutečnosti ještě horší, než jak to prezentovala média,“ tvrdí, když se ho na kauzu optám.

V samotné obci, která leží v rodném regionu premiéra Viktora Orbána, je prý skandál tabu – hlavně před parlamentními volbami. „Lidé se tomu vyhýbají, o tom dětském domově se moc nemluví. Asi byste to neřekli, je to klidné město, ale je lepší být opatrný,“ dodává Ákos.

Případ v Bicske nabral skutečně politický rozměr až s několikaletým zpožděním. Zástupce ředitele, který se podílel na krytí zločinů, byl odsouzen, následně ale dostal na přelomu let 2023 a 2024 milost od prezidentky Katalin Novákové.

Milost nakonec nominantku vládnoucího Fideszu smetla. A s ní i někdejší ministryni spravedlnosti Judit Vargovou, která milost z titulu ministerské funkce připodepsala. Vargová měla vést Fidesz do jarních eurovoleb.

Obě političky v únoru 2024 obětoval přímo premiér Viktor Orbán. Čelil totiž nejhlubší krizi za poslední léta. Politické proklamace o Fideszu jako jediném skutečném ochránci maďarských rodin a dětí se zhroutily.

Lidé vyšli do ulic.

„V Maďarsku jsou rodina a děti úplně zásadní téma,“ vysvětluje publicista Gulyás. Zatímco korupční kauzy veřejnost dlouhodobě spíše otupovaly, kauza z Bicske zasáhla citlivé místo.

Celá morální krize režimu vytvořila Orbánovi ještě závažnější problém: nejsilnějšího politického konkurenta za 16 let.

Právě do této atmosféry totiž vstoupil Péter Magyar. Jeho politický vzestup nezačal jedním gestem, ale postupně gradoval. Prvním impulzem bylo to, jak se Orbán zbavil zmíněné Judit Vargové – Magyarovy čerstvé exmanželky.

Magyar ji tehdy veřejně bránil a postupně začal kritizovat samotný Orbánův systém.

Sám dlouhá léta působil v okruhu vládního Fideszu a patřil k lidem napojeným na jeho mocenské struktury. Zastával dobře placené pozice ve státních a polostátních firmách, mimo jiné v Maďarské rozvojové bance nebo v energetickém sektoru.

„Šlo to krok za krokem,“ říká Gulyás. Klíčové přitom bylo, že Magyar nevystupoval jako tradiční opoziční politik. „Lidé viděli, že přichází zevnitř systému,“ pokračuje publicista. Vedle kritiky vlády zároveň útočil i na opozici, kterou označoval za součást stejné hry.

V rozhovoru pro populární youtubový kanál Partizán otevřeně popsal fungování systému, ze kterého sám vzešel. Video viděly miliony lidí a z do té doby málo známého právníka se přes noc stal politický fenomén.

Na jeho mítinky začaly chodit tisíce lidí. Náměstí, která ještě nedávno patřila spíš apatii než protestům, se zaplnila. Magyar mluvil jazykem, jemuž rozuměli jak bývalí voliči Fideszu, tak zklamaní příznivci opozice.

„Neříkal jen to, že je Fidesz problém. Říkal i to, že opozice je součástí systému,“ popisuje Gulyás. Právě tím podle něj prolomil dlouho nehybnou politickou mapu.

Zatímco tradiční a rozdrobená opozice používala spíše technické nebo opatrné pojmy, Péter Magyar začal otevřeně mluvit o „mafiánském státu“, „Orbánově klanu“ a „dynastii“. Nespokojenosti lidí tak dal konkrétní podobu.

Vsadil na jednoduché, ale účinné sdělení: boj proti korupci, návrat právního státu a „normální Maďarsko“ s lepším školstvím, zdravotnictvím, infrastrukturou a životním prostředím.

Magyar pak přestal být jen osamělým hlasem. K jeho hnutí se přidaly i známé tváře z veřejného života.

Jednou z nich je herec Ervin Nagy, který letos za Tiszu kandiduje. Do politiky podle svých slov vstoupil ve chvíli, kdy začal dopady Orbánova systému vnímat i ve vlastní profesi.

„Viděl jsem, jak se i v mém oboru prosazuje řízení shora a jak se umlčují kritické hlasy,“ popsal Seznam Zprávám na mítinku Tiszy ve vesnici Iváncsa. „Bylo mi jasné, že pokud se objeví schopný a důvěryhodný člověk, který bude říkat to, co si lidé říkají doma, postavím se za něj,“ říkal o důvodech vstupu do politiky.

Podle něj už dnes není Tisza „projekt jednoho muže“. „Na začátku byl Péter hodně sám, ale postupně se k němu přidali lidé z různých oborů, odborníci, lékaři nebo právníci,“ říká Nagy. Ze spontánního protestu se stala regulérní politická síla, která dnes dokáže konkurovat vládnoucímu Fideszu.

Právě v Magyarově minulosti ve Fideszu jeho podporovatelé místo problému vidí přednost. „Možná právě proto mu věřím ještě víc,“ říká mi jedna z jeho podporovatelek na mítinku Tiszy ve městě Göd. „Dokázal poznat, že už tam nepatří, a postavit se proti tomu systému, musí mít obrovskou sílu,“ míní i její známá.

Magyar podle nich nepůsobí jako klasický opoziční politik. „On vstup do politiky ani neplánoval. Chtěl udělat jednu věc a najednou se rozhlédl a stály za ním tisíce lidí,“ popisuje jeho vzestup další z účastnic, která pro stranu dobrovolničí v Budapešti.

Právě tohle „organické“ zrození lídra podle nich vysvětluje, proč dokázal rychle mobilizovat podporu. „Na tuhle sílu čekáme už dlouho,“ dodává.

Magyarova minulost ale není jen výhodou. Kritici upozorňují, že je produkt systému, ze kterého dlouhodobě těžil. Orbánova vláda i provládní média proto vykreslují jeho vzestup jako příběh člověka, který se proti systému obrátil až ve chvíli, kdy z něj sám vypadl.

Od Pétera Magyara přitom jeho podporovatelé nečekají ideologickou revoluci. Jejich požadavky jsou překvapivě přímočaré.

„Prvním je obnovení demokracie a odstranění propagandy,“ říká mi v Gödu jedna z voliček Tiszy. Další priority jsou ještě konkrétnější: Hlavně náprava zdravotnictví, které je prý v katastrofálním stavu. „Lidé umírají zbytečně a vláda před námi zatajuje informace,“ tvrdí žena.

Magyar se přitom vyhýbá tématům, která by mohla jeho podporu rozdělit. Podle politologa Bálinta Magyara (shoda jmen) jde o promyšlenou strategii.

V zemi, kde velká část voličů žije v menších obcích a je vystavená vládní propagandě, se podle něj nedají vyhrávat ideologické spory. „To jsou témata, kam ho chce Orbán zatlačit,“ říká expert o otázkách, jako je Ukrajina nebo „kulturní války“.

Místo toho se lídr hnutí Tisza soustředí na jednodušší sdělení: změnu režimu.

Styl Pétera Magyara ale nesedí všem. Někteří příznivci mu vyčítají přílišné sebevědomí nebo zřetelnou aroganci.

„Věřím, že je schopný ten systém změnit, ale jako člověku mu zas tak nevěřím,“ říká Seznam Zprávám například studentka Timi, která v polovině března dorazila na budapešťský pochod hnutí Tisza.

Magyarova minulost uvnitř vládního aparátu i jeho osobní styl v ní vyvolávají pochybnosti. Zároveň dodává: „Nejsem tady kvůli němu, ale kvůli Maďarsku.“

Právě v tom spočívá Magyarova síla i slabina. Pro část voličů není lídrem, kterého by obdivovali, ale nástrojem, který může přinést změnu.

Otázka, co se stane, pokud Péter Magyar skutečně převezme moc, přitom v debatě visí ve vzduchu. A odpovědi nejsou jednoznačné. Vše bude záležet na síle, se kterou vstoupí do parlamentu.

Pro Magyara je klíčová ústavní většina, jen s tou by totiž dokázal změnit Fideszem zabetonovaný režim.

Podle části politologů totiž už Maďarsko není standardní demokracie, ale centralizovaný režim s jedním mocenským vrcholem. Jak popisují Bálint Magyar a Bálint Madlovics ze Středeovropské univerzity, kolem něj funguje síť loajality, která postupně pohltila nezávislé instituce od soudů po média.

Režim zároveň přetváří ekonomiku, stát posiluje okruh spřízněných podnikatelů napojených na veřejné peníze. Orbán označení „režim“ odmítá a i obvinění z korupce označuje za politický útok zvenčí, vedený Bruselem a dalšími „zahraničními silami“.

Politolog Bálint Magyar upozorňuje, že pokud by lídr Tiszy jen převzal Orbánův model moci, systém by přežil.

Pokud se ho pokusí rozbít, riskuje konflikt s celou strukturou, na které dnešní režim stojí.

Podle novináře Balázse Gulyáse bude rozhodující, zda nový lídr půjde po samotných základech systému. „Pokud nepůjde po korupci, skončí do roka,“ říká a odkazuje se na vysoká očekávání voličů Tiszy.