Článek
Mít v mobilním telefonu celé město nemusí být sci-fi. Města a obce se prostřednictvím mobilních aplikací snaží ke svým obyvatelům více přiblížit, usnadnit jim komunikaci i řadu povinností, jako jsou platby poplatků.
Vedle vyššího komfortu ale začíná být vidět také další efekt, kterým je ekonomický dopad. Města totiž šetří na provozu, snižují administrativní zátěž a v některých případech dokážou i zvýšit své příjmy, například lepším výběrem poplatků nebo vyšší návštěvností akcí.
„Mobilní aplikaci považuje většina měst nad 50 tisíc za standard. Je to logický doplněk do celkového mixu služeb. Nese to s sebou však celou řadu těžkostí, byť se situace lepší. Zaprvé vývoj aplikace není nákladově nízká položka, samosprávy občas podceňují potřebu následného marketingu a tím, že ji nemají propojenou s takzvanou chytrou komunikací, bojují často s identifikací lidí, kteří aplikaci využívají,“ vysvětluje ředitel Asociace moderně komunikujících samospráv (AMKOS) František Brož.
V posledních letech se podle něj města přiklánějí k přímé, datově řízené komunikaci s obyvateli, která umožňuje cílení na konkrétní skupiny i vyhodnocování výsledků.
„Pokud se k tomuto systému přidá aplikace, která kombinuje právě tyto možnosti s dobrou prezentací služeb občanům, je to velice silný nástroj, z mého pohledu zcela klíčový pro schopnost vtáhnout mladou generaci občanů do dění a pomoci jí utvářet vztah k její samosprávě. Zejména pro regiony, které se potýkají s úbytkem obyvatel to má zcela zásadní ekonomické důvody,“ dodává s tím, že aktuálně má nějakou aplikaci zhruba polovina z větších českých měst.
Jedním z nástrojů, které města pro tento typ komunikace využívají, je například platforma Munipolis. Ta funguje jako centrální komunikační kanál mezi samosprávou a obyvateli a umožňuje obcím cílit sdělení, sbírat zpětnou vazbu nebo zapojovat občany do řešení podnětů.
Města mohou ušetřit i vydělat
Ekonomické přínosy se přitom projevují jak na straně úspor, tak i vyšších příjmů. Jednou z položek, u které aplikace zvyšuje efektivitu, jsou poplatky. Například ty za psy nebo svoz odpadu.
„Pokud vyloučíme chronické neplatiče, tak v 80 % případů lidé nehradí poplatky, protože nevědí kdy, kde anebo je to pro ně neergonomické. Máme zkušenosti s tím, že vhodnou komunikací a možností hradit například QR kódem přímo z mobilu se včasný výběr poplatků znásobí,“ vysvětluje zakladatel Munipolis Ondřej Švrček a dodává, že to stejné platí také pro platby za parkování, které se často pojí s nevědomostí, jaké tarify kde platí.
Lepší komunikace a digitalizace služeb mohou městům pomoci zvýšit i vlastní příjmy. U kulturních a společenských akcí, které bývají často ztrátové, vede cílené oslovení obyvatel a možnost nákupu vstupenek přes mobil k vyšší návštěvnosti. Podobně mohou samosprávy vydělávat i na prodeji suvenýrů nebo fanouškovských předmětů, do jejichž vizuální identity už dříve investovaly. Zisky ale může vygenerovat také spolupráce s třetími stranami, jako jsou soukromé parkovací domy.
Lepší komunikace zároveň zvyšuje zapojení obyvatel. Podle dat AMKOS může možnost participace zvýšit zájem o dění v obci až 2,5krát a zhruba pětina lidí se následně zapojuje i do dobrovolnických aktivit, které mají pro samosprávy reálnou ekonomickou hodnotu.
Provoz IT infrastruktury a digitálních služeb dnes tvoří zhruba dvě až pět procent rozpočtu samospráv, což obvykle představuje stovky tisíc až miliony korun ročně. Klíčové proto je, aby města tyto systémy skutečně využívala a investice se jim vracely.
Úspory přitom mohou vznikat i v relativně jednoduchých oblastech, například digitalizací obecních zpravodajů místo jejich tištěné distribuce. Význam digitální komunikace se ale ukazuje i v krizových situacích, kdy rychlé informování obyvatel může pomoci snížit vzniklé škody.
Méně práce pro úředníky
Podle dat Asociace moderně komunikujících samospráv tráví úředníci v průměru 17,3 hodiny měsíčně odpovídáním na běžné dotazy občanů. U větších měst to může představovat náklady přes deset tisíc korun měsíčně.
Většina dotazů přitom směruje k informacím, které lze dohledat na webových stránkách. I tuto zátěž má digitální správa ambici snížit. Právě úspora času úředníků přitom patří k nejvýznamnějším ekonomickým přínosům digitalizace.
Časovou náročnost potvrzuje také Švrček, podle kterého úředníci často podněty ručně přepisují a předávají dál. Digitální aplikace tento proces automatizují, takže se hlášení dostane okamžitě k odpovědným službám, zároveň zapojují více obyvatel a pomáhají předcházet škodám, které by jinak mohly zůstat bez povšimnutí.
„Za poslední dva roky jsme zaznamenali více než desetinásobný nárůst počtu podnětů od občanů, a přesto na ně dokážeme reagovat rychleji a systematičtěji než dříve. To znamená, že z původních přibližně 250 dnes odpovídáme na 3500 za rok. Zároveň díky tomu získáváme velmi cenná a komplexní data o tom, co obyvatele města skutečně trápí a která místa nebo témata jsou z jejich pohledu problematická. To se samozřejmě velmi těžko vyčísluje,“ vysvětluje Vít Luštinec, odborný asistent náměstka primátorky města Hradec Králové.
Právě Hradec Králové je jedním z měst, které aplikaci Munipolis aktuálně využívá. Podle Luštince se může sice na první pohled zdát, že s využíváním aplikace výdaje na údržbu rostou, ve skutečnosti se ale jedná spíš o prevenci, kdy pravidelná a včasná péče šetří nejvíce. Prodlužuje totiž životnost majetku a předchází stavu, kdy je nutné řešit zanedbané problémy drahou rekonstrukcí
„Pokud dnes občan nahlásí, že na mostním zábradlí začíná vznikat koroze, které bychom si nemuseli hned všimnout, stačí drobný zásah, jenž může výrazně prodloužit jeho životnost. Pokud bychom to zjistili až později, mohlo by už být nutné zábradlí vyměnit za nové, což je výrazně dražší řešení,“ udává příklad.
Konkrétní částku ušetřených prostředků zatím podle něj město nemá. Dodává ale, že až se do aplikace podaří plně integrovat například Portál občana a platby za různé služby, které dnes musí řešit přes tisknutí složenek a jejich distribuci, ušetří se statisíce korun a desítky hodin práce. „A to se bavíme jen o jedné z oblastí,“ zdůrazňuje.
Podobnou zkušenost má i Přerov. Podle Jany Pivodové z kanceláře primátora města pomáhá aplikace snižovat počet telefonátů od obyvatel, kteří mohou podněty hlásit přímo přes systém. Zároveň omezuje duplicitní práci úředníků, dříve se totiž stávalo, že stejný podnět dorazil na úřad více kanály a řešilo ho několik lidí současně.
Jak si udržet obyvatele
Význam digitální komunikace se přitom promítá i nepřímo. Počet obyvatel totiž určuje, kolik peněz obec získá ze státního rozpočtu, což představuje zhruba 15 až 20 tisíc korun ročně na jednoho člověka, u velkých měst i více.
„Na to se nabalují další efekty: Méně obyvatel zdražuje provoz škol, dopravy nebo zdravotního střediska na jednoho uživatele, obec hůře dosáhne na dotace vázané na velikost a klesající poptávka odrazuje místní podnikatele i nové investory. Výsledkem je spirála, z níž se malé a střední obce dostávají jen velmi obtížně,“ upozorňuje Švrček.
Lepší komunikace a vyšší spokojenost obyvatel tak mohou pomoci zabránit jejich odchodu a stabilizovat příjmy samospráv. Pro obyvatele, kteří skrz aplikaci fungovat nemohou nebo nechtějí tu přitom stále zůstávají klasické možnosti, případně zprávy skrz e-mail nebo SMS zprávy.
„Máme zpětnou vazbu i od mladší generace, že ji užívají, nebo ji alespoň zaznamenali. K reputaci města určitě aplikace přispívá, jelikož se jedná o další informační kanál, který mohou občané využívat. Který mají neustále po ruce ve svém mobilním telefonu. Naleznou v něm i digitalizovanou podobu radničního zpravodaje a tak dále,“ doplňuje Pivodová.
Podobné digitální nástroje přitom nenabízí jen jedna platforma. Města a obce pracují s různými řešeními, která se liší funkcemi i rozsahem služeb, od aplikací jako Munipolis přes Město pod palcem až po systémy společnosti AppSisto. Vlastní nebo externí aplikace dnes využívají například některé městské části Prahy, Třinec nebo Tábor.
