Článek
Jeden hackerský útok dokáže během okamžiku „vypnout“ nemocnici nebo třeba letiště. Dopady to má nejen finanční, ale v ohrožení jsou pak i lidské životy. Jak varují experti, v digitálním světě se už dávno válčí, hackerských útoků během let přibývá a jsou stále zákeřnější.
Kybernetické útoky taky dnes předcházejí každému klasickému konfliktu. „Než na území vstoupí noha vojáka, noha hackera už tam dávno je a vytváří předmostí pro válečný konflikt. Situace se neustále zhoršuje, kdo na ni adekvátně nereaguje, vypíná svůj pud sebezáchovy,“ varuje expert na kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla, který vyučuje na CEVRO Univerzitě.
Klíčovou roli v ochraně Česka před nebezpečími v digitálním prostoru hraje Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB). Ten řeší mimo jiné zabezpečení kritické infrastruktury, jako jsou elektrárny, telekomunikace nebo zdravotnická zařízení, nebo taky šifrování citlivých státních dat.
Nedávno, se zavedením nového zákona o kybernetické bezpečnosti, národnímu kyberúřadu skokově narostla agenda. Do konce loňského roku totiž dohlížel na čtyři stovky nejdůležitějších firem a institucí, od listopadu 2025 jich má na starost okolo šesti tisíc.
V praxi to znamená, že odborníci z kyberúřadu s nimi jsou v kontaktu, pomáhají jim, když je potřeba, a také je kontrolují, jestli dostatečně chrání svoje sítě. Jenže zatímco práce násobně přibylo, lidí na straně NÚKIB je pořád stejně.
Podle mluvčí kyberúřadu Anny Zádrapové by bylo potřeba vytvořit vyšší desítky nových pracovních míst, aby kyberúřad dokázal odbavit víc úkolů, které vyplývají z nového zákona. Jenže o tom NÚKIB nerozhoduje a z dosavadního jednání s politiky zatím žádné navyšování míst nevyplynulo. Posílení kyberúřadu teď vláda v plánu nemá.
„Takovou informaci v tuto chvíli nemám k dispozici,“ napsala redakci mluvčí kabinetu Karla Mráčková na dotaz, jestli kabinet během letošního roku plánuje navýšení tabulkových míst na NÚKIB.
Přesvědčení srdcaři
Hrozí tak, říká odborník na kybernetickou bezpečnost Aleš Špidla, že se kyberúřad bude muset soustředit jen na to nejnutnější a nebude se moct tolik věnovat třeba osvětě, kterou dělá mezi veřejností. Kromě toho, odhaduje Špidla, se může stát, že se NÚKIB bude muset soustředit jen na kontrolu několika největších a nejkritičtějších institucí a na zbytek prostě nezbydou síly.
Kyberúřad se navíc dlouhodobě pere o klíčové IT experty se soukromými firmami, kterým, jak přiznává mluvčí Anna Zádrapová, jde obtížně konkurovat, pokud jde o platy.
Rozpočet kyberúřadu se oproti loňsku sice zvýšil – z 650 milionů korun v roce 2025 na letošních necelých 818 milionů korun, ale nárůst je nižší, než navrhovala vláda Petra Fialy (ODS). Předchozí kabinet totiž plánoval, že bude NÚKIB letos hospodařit s téměř 924 miliony korun.
Podle mluvčí Zádrapové letošní rozpočet stačí na základní chod úřadu, ale stejně jako v případě armády nebo zpravodajských služeb přinesl nesoulad mezi sliby a realitou kyberúřadu komplikace – třeba právě v možnostech, jak přilákat a udržet experty, na kterých kyberbezpečnost Česka stojí.
„Stávající rozpočtový rámec neumožňuje vytvořit podmínky pro stabilní udržení či nábor seniorních a vysoce specializovaných pracovníků. (…) Daří se nám udržovat stabilní tým odborníků, ale i tak se úřad dlouhodobě potýká s vysokou fluktuací na expertních a technických pozicích, a to zejména kvůli velmi nízké konkurenceschopnosti státu na pracovním trhu,“ dodává Zádrapová.
To potvrzuje jeden z vyšších úředníků kyberúřadu, který si nepřál uvést své jméno, redakce jeho totožnost ale zná.
„Zajišťování kybernetické bezpečnosti Česka dnes stojí na zapálených pracovnících NÚKIB, jejichž platy, stejně jako platy dalších státních úředníků, ve většině případů neodpovídají ani průměrné mzdě v České republice. A NÚKIB pak do jisté míry funguje díky úsilí jednotlivých lidí, kteří jsou bez nadsázky srdcaři a jsou přesvědčení, že práce pro stát má smysl,“ říká.
Aleš Špidla z CEVRO Univerzity i zmiňovaný úředník se shodují, že národní kyberúřad je tím pádem – díky své dobré pověsti – pro spoustu lidí pouze „startovací čarou“ pro práci v soukromém sektoru. Člověk po škole nastoupí, získá unikátní know-how a po pár letech odejde za atraktivnější nabídkou do soukromé firmy.
„Když má někdo v životopise, že pracoval na nějaké expertní pozici pro NÚKIB, tak se o něj soukromé firmy poperou,“ myslí si Špidla.
Fluktuace zaměstnanců kyberúřadu není problém jen kvůli odlivu cenného know-how, ale neustálé zaučování nováčků bere čas i energii seniorním pracovníkům.
