Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Když se v březnu objevila zpráva o příchodu světoznámého výrobce hraček Mattel do logistického komplexu u severočeského Mostu, nechybělo u toho jméno skupiny RSJ. Projekt holdingu a developera Panattoni podtrhl proměnu RSJ od firmy obchodující na finančních trzích k investiční firmě spojující síly s velkými jmény tuzemského byznysu do různých projektů.
„Myslím, že přeměna naší skupiny je alespoň v základních fázích hotová. První fáze bylo čistě algoritmické obchodování. Druhá fáze bylo oddělení fondů, které byly původně jen pro akcionáře RSJ. A třetí fáze byla chvíle, kdy jsme začali pracovat s externími klienty,“ řekl v rozhovoru pro SZ Byznys hlavní akcionář RSJ Libor Winkler.
Investování se zmíněnou developerskou společností Panattoni je jen jedním z řady investičních počinů, které RSJ v posledních letech absolvovala. Mezi ty nejvýraznější patří spolupráce na akvizici moravských pivovarů Zubr, Holba a Litovel. Investici podnikla RSJ předloni společně se skupinou Kofola miliardáře Jannise Samarase a společností Úsovsko bývalého ministra zemědělství Jiřího Milka.
„Měli jsme období, kdy jsme si všechno dělali sami, spravovali jsme vlastní peníze a byli jsme v tom hodně osamocení. Ale ve větším měřítku dnes už většinu věcí sami dělat nemůžete. Naprostou většinu projektů dnes děláme s partnery, kteří mají dlouhou historii a něco už vybudovali. Jsou to zkušení hráči. Zjistili, že ani s většími penězi to bez silných partnerů nejde,“ dodal Winkler.
RSJ byla dlouhé roky spojená se jménem jednoho ze svých zakladatelů Karlem Janečkem. Výstřední podnikatel je ale už roky mimo rozhodovací i hlavní akcionářské struktury RSJ. Janeček se z nich stáhl předtím, než se v posledních prezidentských volbách pokusil dostat mezi kandidáty na hlavu státu. V současné době má Janeček jen malý podíl v té části RSJ, která obchoduje na světových burzách. Tedy v oblasti, která byla původně doménou holdingu.
Vedle finančních trhů zastřešených společností RSJ má teď její sesterská RSJ Investments řadu dalších aktivit. Kromě zmíněných logistických nemovitostí a pivovarnictví investuje rovněž s developerem YIT nebo skupinou Penta do výstavby bytů, podíl má též v obchodním centru Westfield Černý Most. RSJ se pustila rovněž do energetiky, a to v podobě fondu na výstavbu bateriových úložišť, který spustila společně se skupinou Second Foundation podnikatele Vojtěcha Kačeny.
„V oborech, jako je pivovarnictví nebo retail – třeba Centrum Černý Most –, nejsme lídři projektu, ale nejsme ani pasivní investoři. U přímých investic se snažíme být aktivní finanční investor. Chceme vidět architekturu projektu, finanční model, znát lidi, manažery. Jdeme do hloubky, i když nejsme ti, kdo projekt řídí,“ poznamenal Libor Winkler.
Schvalování investorů
Kromě spojenectví s velkými jmény tuzemského byznysu sází RSJ rovněž na kapitál, který investoři vkládají do jejích fondů.
„Každého investora osobně schvaluji. Říkáme tomu „friends & family“. Nejsme fond, který by šel přes nějaký masový výběr. Jsou to lidé, kteří jsou nám blízcí, mají podobnou krevní skupinu, podobné hodnoty. Hlídáme si původ peněz. Jsou to většinou lidé, kteří si vybudovali vlastní byznys a investují peníze, které sami vydělali – stejně jako my,“ popsal šéf RSJ.
Na rozdíl od jiných subjektů na trhu se skupina nevydala cestou masové distribuce svých finančních produktů prostřednictvím zprostředkovatelských firem.
„Investičním zprostředkovatelům jsme nikdy nedali ani korunu. Model investičních zprostředkovatelů, kteří fungují jako dohazovači klientů a vysávají z nich obrovská procenta peněz, je podle mě nebezpečný,“ podotkl Winkler.
Svůj soukromý kapitál stranou RSJ investuje Libor Winkler rovněž na Ukrajině. Provozuje tam mimo jiné dvě desítky menších tepláren, které se osvědčily během ruských útoků v letošní mrazivé zimě.
„Pokud jde o to, nakolik jsou moje aktivity na Ukrajině výrazem podpory té země a nakolik jde o podnikání – vždycky to bylo podnikání. I před rokem 2022 to bylo podnikání s určitou hodnotovou složkou. Já jsem vždycky vnímal, že pokud bude Ukrajina součástí Evropy, Rusko bude dál od nás. V době války se to samozřejmě posunulo. Člověk tam dnes dělá věci, které by za normálních okolností ekonomicky nedělal, kdyby si měl plně započítat všechna rizika. Dnes je v tom velký kus podpory. Ale věřím, že se to časem zase vrátí ke klasickému podnikání,“ uvedl miliardář.
RSJ se v posledním období pustila také do elektromontážního byznysu. Elektromontážní firma Elektromontas, dlouholetý dodavatel ČEZ, se dostala do vážných problémů poté, co přestala plnit závazky a skončila v insolvenci. Insolvenční správkyně následně prodala její majetek skupině RSJ.
RSJ uvádí, že šlo o standardní a transparentní proces a že kupovala už jen „torzo kdysi úspěšné společnosti“. Vstup do elektromontážního segmentu podle ní logicky navazuje na předchozí aktivity, protože část zakázek Elektromontasu už dříve převzala její firma Elvitech. Celou transakci označuje za ekonomicky racionální, nikoli spekulativní.
Podnikatel Jan Palaščák, který se dříve pokoušel Elektromontas převzít prostřednictvím své skupiny Amper, však tvrdí, že původní dohoda ztroskotala kvůli tomu, že akcie firmy byly podle něj „podfukem“ převedeny na skupinu LitFin. Ta všechna nařčení odmítá. Palaščák zároveň naznačuje, že RSJ měla o vstup do tohoto segmentu dlouhodobý zájem a že se jí tento plán nyní daří naplnit. Spor tak stojí na dvou interpretacích: RSJ mluví o férovém převzetí majetku v rámci insolvence, zatímco Palaščák o zmařené transakci a neférovém postupu jiných aktérů. Prodej závodu Elektromontasu do rukou RSJ proto napadl u soudu.
Do podobně citlivé záležitosti se vyvinulo také angažmá Libora Winklera v pražské restauraci Vinograf. Jejím zakladatelem je podnikatel Jan Horešovský, Winkler se později připojil jako investor. Po covidu se ale ze společného podniku na Senovážném náměstí stal bolehlav a konec partnerství Winklera a Horešovského.
„Pak přišel covid, muselo se často zavírat, přišli kolegové spolupodílníci a udělala se fatální chyba – začali jsme to financovat bez dostatečné kontroly. Museli jsme firmu převzít. Objevily se obrovské dluhy, přes dvacet milionů korun, většinou na nezaplacených fakturách. To je příběh investice, kde si nepohlídáte výkonného akcionáře. Dneska už jsme většinu dluhů zaplatili, restaurace znovu funguje, máme nové lidi a snažíme se to stabilizovat,“ líčí svou verzi příběhu Winkler.
Libor Winkler během rozhovoru pro SZ Byznys.
„Různice vznikly, až když společníci přestali financovat schválený expanzní plán, což přineslo problémy a mně nezbylo než závazky saturovat z provozních peněz. Reportoval jsem pravidelně, ale pokud pan Winkler tvrdí, že ‚neměl kontrolu‘, proč se nezeptal? Když komunikace později úplně selhala a nebyl prostor pro řešení, rezignoval jsem na valné hromadě 20. dubna 2023 a vše řádně předal,“ uvádí Horešovský.
Pro obě strany to však neskončilo. Následovalo období právních sporů, které ještě není zcela uzavřené. Naposledy soud na začátku dubna odmítl insolvenční návrh Horešovského a jeho spolupracovnice na Vinograf.
V době sporů okolo Elektromontasu a Vinografu se stal Libor Winkler a RSJ předmětem kritiky ze strany převážně anonymních účtů na sociální síti X. Dlouhodobě zpochybňují Winklerovu důvěryhodnost a útočí na jeho podnikatelské, charitativní i politické aktivity a poukazují na údajná temná místa ve Winklerově historii.
Tím má být například skutečnost, že Winkler začínal v 90. letech v makléřské společnosti Katnek Securities, a to spolu s loni zesnulým Václavem Oklešťkem. Ten byl před rokem 1989 důstojníkem StB, konkrétně vědecko-technické rozvědky.
„Přišel jsem na amatérské makléřské zkoušky, byli jsme tam dva bez obleku – já a Václav Okleštěk. On byl jaderný fyzik. Z asi 170 lidí zkoušky udělalo kolem dvaceti. Když jsme si šli pro diplomy, oslovil mě, jestli bych nešel pracovat do firmy Jiřího Nekováře jako obchodník s cennými papíry. O Oklešťkově minulosti v StB jsem tehdy nic nevěděl,“ říká nyní Winkler.
Podle Winklera z jeho působení v Katnek Securities nevznikly žádné velké obchody. Neexistuje tak podle něj „žádný příběh, že bych se díky někomu napakoval“.
„To, co se dnes děje na sociálních sítích, spíš trápí moje kolegy než mě. Možná jsem v tomhle osobně odolnější. Vždycky říkám, že podnikatel musí mít určitou dávku tvrdosti. Jinak by v tom světě nepřežil. A samozřejmě, že mě spousta lidí nemá ráda. Už od prezidentských kampaní, kdy jsem se netajil tím, koho podporuji. Nejsem typ člověka, kterého by všichni milovali, a ani to nechci. Mám pevné názory, jsem silně prozápadní, a to některé lidi dráždí,“ dodal Libor Winkler.
Do souzvuku se zmíněnými anonymními účty cílícími na RSJ a Winklera přichází na síti X opakovaně podnikatel Jan Palaščák, který je s RSJ ve sporu kvůli Elektromontasu, a bývalý novinář a mediální poradce Ondřej Fér. Oba odmítli, že by měli s uvedenými účty na síti X cokoliv společného.
„Skupině RSJ jsem se začal věnovat, když jsem pomáhal panu Horešovskému během jeho aktuálního sporu s Vinografem. Anonymní účty na X neprovozuji, respektive mám tam například účet Daily Ships věnovaný lodím, mám přístupy k účtům různých klientů, ale není to žádný z účtů, které zmiňujete. O tématech spojených s RSJ čas od času napíšu něco na svoje platformy, ale to je věc mého osobního zájmu, ne klientská práce,“ reagoval Ondřej Fér s tím, že kvůli celé věci je v kontaktu i se samotným Winklerem.
