Článek
Očkování se dostalo v nové vládě pod tlak. I když jde o jeden z největších vynálezů v historii lidstva, protože zachránilo 150 milionů životů. Proti propagaci očkování – zejména proti chřipce – se staví koaliční SPD. Ani u premiéra Andreje Babiše (ANO) ale nemá příliš velké zastání, i když se třeba jeho ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) za očkování jednoznačně staví.
Proočkovanost v Česku proti chřipce je přitom dlouhodobě špatná, a to i v mezinárodním srovnání. Problém je to i v nemocnicích, kde jde přitom o bezpečnost pacientů. Poslední, co senior ležící s už tak závažným zdravotním problémem v nemocnici chce, je, aby se nakazil chřipkou od zaměstnance nemocnice.
Plošná data o tom, jak máme proočkované zdravotníky v nemocnicích, ale v Česku k dispozici nejsou. Odhady tak je možné stavět jen na proočkovanosti obecné české populace, která je na úrovni tristních sedmi procent.
„Jde přitom o jedno z kritérií bezpečnosti z pohledu pacienta. Nemocnice, která je bezpečnější, by za to měla být ohodnocena,“ říká Daniel Dražan, člen výboru České vakcinologické společnosti, že by zdravotní pojišťovny v úhradách měly finančně zvýhodňovat nemocnice, které mají více proočkované lékaře, zdravotní sestry i další zdravotnický a nezdravotnický personál, který přijde do styku s pacienty.
Rozdílně se k proočkovanosti staví i samotné nemocnice, jak Seznam Zprávy zjistily z dotazování 25 největších zařízení napříč Českem. Některé si základní statistiky vedou, většina ale proočkovanost personálu podrobněji nesleduje. Stejně tak řada nemocnic propaguje očkování mezi zaměstnanci, naopak další to nechávají čistě na osobním rozhodnutí každého jednotlivce.
„FN Bulovka má jeden z nejobsáhlejších programů pro zaměstnance na očkování hrazené z Fondu sociálních a kulturních potřeb. Aktuálně očkujeme na následující onemocnění: hepatitida A, hepatitida B, černý kašel, klíšťová meningoencefalitida, pneumokoková onemocnění, meningokoková onemocnění komplet, chřipka. K tomu dle potřeby nárazově doplňujeme – například v roce 2024 spalničky při hrozící epidemii,“ říká mluvčí nemocnice Eva Stolejda Libigerová.
„Rozhodnutí o očkování proti chřipce či dalších dobrovolných vakcínách je věcí každého zaměstnance,“ doplňuje pak mluvčí Ústřední vojenské nemocnice Andrea Štorchová s tím, že výjimkou je očkování proti žloutence B na pracovištích, kde je vyšší riziko přenosu této nemoci.
Česko ztrácí
V nemocnicích, kde proočkovanost sledují, se pohybuje od jednotek procent až ke skoro třetině vakcinovaných. A je znát, když se tomu nemocnice věnuje. Třeba právě zmíněná Bulovka má proočkovanost jednu z nejvyšších – celkově 27,5 procenta, u zdravotníků dokonce 35 procent.
Krajská zdravotní hlásí 13procentní proočkovanost všech zaměstnanců, podobné číslo pak platí také pro Fakultní nemocnici Plzeň a Moravskoslezskou nemocnici Opava. Na deseti procentech je Masarykův onkologický ústav, pětiprocentní proočkovanost mezi zdravotníky má FN Olomouc.
Česko tak patří nejen v proočkovanosti obecné populace, ale i zdravotníků k nejhorším v Evropě. A to ani nemáme pohromadě data. Chorvatsko je například na 22 procentech, Litva na 25 procentech – a to jsou ještě ty horší výsledky. Španělsko eviduje 40procentní proočkovanost, Irsko 45 procent a Norsko 51 procent.
Na zcela odlišné úrovni je pak Finsko, kde platí povinnost očkování proti chřipce pro personál, který pracuje se zranitelnými pacienty. Proočkovanost mezi zaměstnanci nemocnic je tak výrazně nad 80 procenty. Podobně jsou na tom také Spojené státy americké, kde očkování vyžadují zaměstnavatelé, a tak v nemocnicích dosahuje proočkovanost 90 až 95 procent.
„Ať to pacienti vidí“
„Byl bych pro to, aby každá nemocnice zveřejňovala, jak má proočkovaný personál. Bez nějaké sankce. Ale ať pacienti třeba na nemocničním webu vidí, jak bezpečný – z hlediska nemocničního přenosu preventabilních infekčních chorob (zejména chřipky) – pro ně pobyt v nemocnici bude,“ uvádí epidemiolog Petr Smejkal z Institutu klinické a experimentální medicíny.
Podobně k tomu Ministerstvo zdravotnictví začalo letos už přistupovat. Zveřejnilo vůbec poprvé statistiky o kvalitě péče jmenovitě až na úroveň jednotlivých nemocnic, a to v případě mrtvic a tří typů rakovin – plic, prsu a slinivky břišní.
A to se zcela stejným argumentem, který uvádí Smejkal. Není potřeba za horší výsledky nemocnice nějak sankcionovat. Díky tomu, že jsou data zveřejněná transparentně pro všechny pacienty, fungují velmi dobře sama o sobě. Nikdo nechce být nejhorší, naopak všichni se rádi pochlubí dobrým výsledkem.
A i data k proočkovanosti by mohla být v Česku za právě proběhlou sezonu k dispozici. Chystá se je zpracovat Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
„Analýzu chystám,“ říká ředitel ÚZIS Ladislav Dušek směrem k uplynulé chřipkové sezoně.
Zatím máme v Česku jen útržkovité informace. Například v roce 2023 proběhl velký průzkum ve FN Motol, a to mezi zaměstnanci a studenty. Ukázalo se, že vyloženě negativní postoj vůči očkování proti chřipce má asi 23 procent respondentů. Zbytek si umí očkování představit nebo už vakcinaci absolvoval. Na příkladu Motola je tak vidět, že potenciál ke zvýšení proočkovanosti je poměrně velký.
Ani veřejnost se navíc proti očkování nijak výrazně nestaví. Jak by se snad mohlo zdát z kritiky, která se na očkování snáší. Z průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy vyplývá, že odpůrců očkování je v české společnosti pouze 16 procent. Naopak pozitivně jeho dopad hodnotí 60 procent lidí.
