V rozpočtu nejsou peníze na superbezpečnou kvantovou síť. Česko brzdí okolní země

Čeští vědci slaví výjimečný úspěch. Ode dneška mohou na trase Praha-Brno-Ostrava předávat citlivé informace pomocí bezpečné kvantové sítě. Její spuštění oznámil v úterý odpoledne tým expertů v čele s docentem Janem Boudou na slavnostní tiskové konferenci.

Radost jim ale kazí problém s penězi. Pokračování projektu je totiž v ohrožení kvůli chybějícím financím na další roky. Na letošek by zatím byly potřeba nízké jednotky milionů, ani ty ale v rozpočtu nejsou.

Na šifrované komunikaci je přitom závislý celý moderní svět. Díky ní můžou například lidé bezpečně vstupovat do svého internetového bankovnictví, šifrování chrání taky utajované informace, které si vyměňují různé složky státu mezi sebou.

Aktuální kryptografickou ochranu ale můžou v blízké budoucnosti ukončit kvantové počítače, které efektivně řeší matematické problémy, na kterých jsou šifry založené.

Na vývoji kvantových počítačů už pracuje několik zemí po celém světě. Například Čína je známá tím, že sbírá citlivé informace, které jsou dnes chráněné šifrou, protože počítá s tím, že je jednoho dne dokáže přečíst a využít.

Aby byly na tuto dobu země Evropské unie připravené, rozhodla se Evropská komise vybudovat evropskou kvantovou komunikační infrastrukturu, která propojí všech sedmadvacet států. Díky tomu si budou moci předávat citlivé informace i v případě prolomení současných šifer.

Projekt je rozdělený do několika fází. Každá země nejdřív vytvoří testovací národní síť, která se následně propojí s okolními zeměmi. To by mělo být podle Evropské komise hotové do roku 2030.

Následně se kapacita celé sítě navýší a začne „ostrý“ provoz. Kromě samotné technologie je důležité i know-how, které získají odborníci zapojení do projektu.

Aby vše fungovalo, jak má, musí každá země odpracovat svůj díl. A právě budování české části kvantové sítě je ve skluzu kvůli pozdějšímu startu a její budoucnost je nejistá kvůli financování v dalších letech. Ani v rozpočtu na letošní rok na projekt nejsou peníze.

„Prvním krokem bylo vybudování národní páteřní sítě, tato část je hotová. Druhým krokem je její napojení na okolní země, a právě na to Česko dosud nenašlo peníze, přestože ostatní státy už začaly,“ vysvětluje pro Seznam Zprávy koordinátor projektu Jan Bouda z  CyberSecurity Hub, expertní organizace, kterou v roce 2020 založily brněnské Masarykova univerzita a Vysoké učení technické a České vysoké učení technické v Praze.

Pokud se Česko nepropojí se sousedními zeměmi, přijde vniveč i kvantová síť Praha-Brno-Ostrava. „Zařízení a infrastruktura, kterou jsme vybudovali, se nebude využívat, protože ji nebude mít kdo používat. Co je horší, týmy, které na tom pracovaly, se rozejdou, protože si lidé budou muset najít jinou práci,“ varuje Bouda před ztrátou cenného know-how a izolací od celoevropského vývoje technologie s tím, že v Evropské unii je Česko s tímto přístupem osamocené.

A nejde jen o Česko, Praha teď brzdí výstavbu kvantové sítě i v Polsku, Německu, Maďarsku, Rakousku a na Slovensku, se kterými se měla česká národní síť spojit.

„V podstatě to přetne celou Evropu napůl. Celé spojení Evropy ze severu na jih, z východu na západ, by pak muselo jít přes Slovensko,“ popisuje Bouda.

Projekt je spolufinancovaný Evropskou unií a Česko na něj nemusí vynakládat extrémně vysoké částky. V první fázi podle Boudy Česko dalo ze svého přibližně 125 milionů korun, stejnou částkou přispěla Evropská komise.

Na druhou část, tedy propojení Česka s okolními zeměmi, je podle Boudy potřeba 200 milionů korun rozložených do čtyř let, zbytek půjde opět z unijních peněz.

Jenže peníze na pokračování kvantové sítě vláda Andreje Babiše (ANO) v letošním rozpočtu nemá, jak potvrzuje vrchní ředitel sekce výzkumu, vývoje a inovací na Ministerstvu průmyslu a obchodu Martin Švolba.

„Neumím říct, kdo komu co slíbil, nebo neslíbil, ale bylo tam napsáno, že kofinancování zajistí úřad pana (bývalého) ministra Marka Ženíška a pan zmocněnec pro kvantové technologie Petr Kavalíř, což jsou dvě instituce, které rozpočtové prostředky neposkytují. Nikdo si to nenarozpočtoval, takže to vlastně v rozpočtu neexistuje a zůstalo to v nějaké deklaraci,“ vysvětlil pro Seznam Zprávy Švolba.

„Před měsícem žadatelé přišli, že by chtěli kofinancování, tak jsme na to koukali a já jsem jim řekl, no ale tady v rozpočtu to nikde není,“ pokračuje vrchní ředitel Švolba.

Marek Ženíšek (TOP 09) byl ministrem pro vědu a výzkum ve vládě Petra Fialy (ODS). Státní rozpočet připravený pro rok 2026 jeho kabinetem ale nová vláda Andreje Babiše (ANO) odmítla, přepracovala a tuto novou verzi následně schválila.

Podle mluvčí Babišovy vlády Karly Mráčkové se Česko do druhé fáze budování projektu celoevropské kvantové sítě zatím nezapojilo, protože je potřeba nejdřív počkat, až bude ukončena první fáze, do té doby podle ní „není možné vyhodnotit, zda byly naplněny očekávané přínosy, což považujeme za zcela zásadní pro rozhodnutí o dalších případných investicích“.

Navíc, dodala mluvčí Maříková, Úřad vlády prý nemá informace, že by vědci předložili formální požadavek na zajištění financování další etapy.

Podle docenta Jana Boudy ale měla jak minulá, tak současná vláda všechny podklady k projektu k dispozici.