Rozdělená země? Maďarsku se podařilo překročit stín střední Evropy

Volby v Maďarsku rozhodla Budapešť a další velká města, která jsou centry krajů. Přes hranici 60 procent pro Pétera Magyara a jeho stranu Tisza se kromě metropole a jeho satelitů dostala univerzitní města Szeged a Pécs a zcela nečekaně Nyíregyháza, centrum chudé stepní oblasti na východě.

Ve většině ostatních krajských měst byla Tisza nad 55 procenty. Protože krajských či župních měst je celkem devatenáct a protože v Budapešti s okolím žijí tři miliony lidí, pak to byl rozhodující moment.

Přesto se tím nevysvětluje tektonický posun volebních sympatií, který Magyarovi zajistil tak velký triumf včetně ústavní většiny. V celé zemi získal 53 procent hlasů, o 17 procent víc, než minulá protiorbánovská koalice Společně pro Maďarsko před čtyřmi lety. Nebylo by to možné, kdyby útěk od praporů Orbánovy strany Fidesz nezaznamenaly také malá města a vesnice.

Pokud v Budapešti přešlo k protiorbánovské opozici proti minulým volbám 14 procent voličů, ve venkovských okresech nebylo výjimkou 20 procent. Jednou větou, Maďaři osvědčili ve volbách soudržnost a politické třídě dali jednoznačné zadání.

Zkušenosti s demokracií jsou ve všech zemích Visegrádu podobné. V politice mizí střed a v důsledku se potýkají dva znepřátelené bloky. Zpravidla proti sobě stojí na jedné straně liberálnější politici, kteří například před pěti lety v Česku založili pod vedením Petra Fialy vládní pětikoalici, protějškem pak bývají populisté využívající konzervativní rétoriku, jako jsou členové současné koalice Andreje Babiše.

V Maďarsku proti sobě stála Magyarova strana a dlouholetý premiér Orbán. Zároveň ve všech zemích Visegrádu platí pravidlo, že voliči liberálnějších stran žijí ve větších městech, bývají mladší, vzdělanější, bohatší a mají větší společenské ambice. Naopak starší a méně movití lidé z venkova bývají uzavření do sebe, více nespokojení a bývají dobrými klienty populistů, kteří nabízejí líbivá a nevyzkoušená řešení.

Právě pravidlo, které dělí společnost na dvě nesmiřitelné poloviny, se v maďarských volbách podařilo překonat a oslabit jeho vliv na společnost. Země nad Dunajem není rozdělena na Budapešť a zbytek země. Výsledky hlavního města se významně neliší od krajských metropolí.

V krajských městech ovšem Magyarova Tisza obvykle získala o 15 procent hlasů navíc ve srovnání s odlehlými regiony – i přesto, že si antiorbánovci v zapadlých okresech tolik polepšili. To připomíná, jak velké jsou hospodářské rozdíly mezi západem země a okresy ve východním pohraničí, jako jsou Mátészalka, Vásárosnamény nebo Ózd.

Dalšími regiony, kde se Orbánově straně Fidesz podařilo obhájit, jsou naopak regiony poblíž rakouských hranic (Körmend, Sárvár) nebo podunajské okresy Dombóvar a Sárbogárd. K důvodům tamní nespokojenosti může přispět sociální struktura, kterou rozvrátil poválečný odsun místních Němců a příchod nových osídlenců z východu.

Voliči Dombóvaru a Sárbogárdu mohou mít ještě jeden důvod, proč z nich většina zachovala sympatie Fideszu. Nedaleko totiž leží místo, které Orbán vybral pro svou nejdůležitější investici, atomovou elektrárnu Paks. Ostatně také v Paksu kandidát Fideszu těsně vyhrál.

Maďarské volby 2026 staví zrcadlo Čechům. Volební výsledky ukazují, o kolik je Praha jiná a bohatší než ta největší města, snad s výjimkou Brna. V minulých volbách tu získala bývalá Fialova pětikoalice o 15 procent víc než i v tak rozvinutých metropolích, jako jsou Hradec Králové nebo Olomouc.

Zároveň v krajských městech dostaly liberální strany o 15 až 20 procent víc hlasů než nejodlehlejší okresy, anebo naopak tu o 15 až 20 procent hlasů méně dostalo ANO Andreje Babiše a jeho spojenci.

Důvodem větších rozdílů než v Maďarsku může být větší centralizace a stejně tak nevypořádaná minulost. Pokud Maďaři vyhnali v roce 1945 přes 200 tisíc Němců, tedy polovinu tehdejší populace, Češi odsunuli takřka všechny ze tří milionů sudetských Němců.

Sudety dodnes nepřekonaly ekonomický a sociální úpadek způsobený odsunem, jak potvrzují hospodářské statistiky i fakt, že místní lidé přednostně volí populisty a protestní strany. Rozkol uvnitř společnosti může ovšem posílit i leccos dalšího, například málo známý fakt, na který upozornil sociolog Jiří Večerník: Záhy po odchodu do penze se Čechům propadne příjem o 40 procent, v případě Maďarů jen o 15 procent.