Článek
Ministr kultury Oto Klempíř představil společně s koaličními partnery očekávanou mediální novelu. Ta by mohla navždy proměnit financování veřejnoprávních médií, která mají být od příštího roku financována skrze státní rozpočet.
Vláda počítá s tím, že novela začne platit od počátku roku 2027. Alespoň tak to prezentovali na tiskové konferenci zástupci koaličních stran. Vicepremiér Karel Havlíček nicméně dříve připustil, že se může stát, že vláda lednový termín nestihne.
Co se financování týče, z návrhu vyplývá, že Česká televize (ČT) má v roce 2027 obdržet přes 5,7 miliardy korun. Letošní příjem z poplatků nicméně činil 6,7 miliardy, v příštím roce tak Česká televize bude muset hospodařit s nižším rozpočtem.
Návrh ministra kultury „vrací“ objem peněz pro ČT do roku 2024, tedy před zvýšení koncesionářských poplatků o 15 korun na aktuálních 150 korun měsíčně. Tuto variantu ostatně v minulosti avizoval poslanec Patrik Nacher (ANO). Český rozhlas (ČRo) má pak oproti letošku přijít o 400 milionů korun, rozpočet ale bude o něco vyšší než v roce 2024.
Generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral sdělil, že ČRo nesouhlasí s převedením financování pod státní rozpočet. „Pro tak zásadní změnu neexistuje žádný racionální důvod. Současný systém je funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný,“ dodává.
Kroky vlády pak kritizuje s tím, že jde o „pokus otevřít si cestu k oslabení a politickému ovládnutí médií veřejné služby“. Podle něj je ještě závažnější, že zamýšlený model přímo napojuje Český rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné.
„Jedním z výdobytků listopadu 1989 byla média veřejné služby, která jsou co nejvíce nezávislá na státu. A tuto nezávislost významně chrání i financování přímou platbou od občanů, tedy poplatky. Návrh financovat Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu je v tomto krokem zpět,“ říká generální ředitel Rozhlasu.
Podle Chudárka hrozí propouštění a omezení výroby
Podle generálního ředitele České televize Hynka Chudárka změna rozpočtu „hází“ televizi nikoliv do roku 2024, ale před něj. Dodal, že úterní představení plánovaných změn ve financování ho překvapilo.
„Neodpovídá to tomu, o čem jsme se bavili na páteční schůzce,“ řekl pro ČT s tím, že ministr Oto Klempíř ještě minulý týden přislíbil vznik pracovní skupiny, v rámci které se měly plánované změny projednat. Součástí měli být i experti z rozhlasu i televize.
Chudárek zároveň připustil, že nižší příjmy České televize se mohou promítnout i do výroby a počtu zaměstnanců v tom smyslu, že by musela začít propouštět. „S utlumením výroby přichází i potřeba menšího počtu lidí,“ sdělil. Tak jako v minulosti opět podtrhl, že on by preferoval i nadále financování skrze poplatky, „které funguje“, říká ředitel ČT.
Návrh Ministerstva kultury mimo jiné uvádí, že veřejnoprávní média by měla především poskytovat spolehlivé, objektivní a vyvážené zpravodajství, stejně jako vzdělávací, kulturní, společenský a publicistický obsah, „zatímco obsah zábavní má doplňkový charakter“.
K tomu Chudárek ale dodal, že „to, co má dělat Česká televize, je dáno zákonem o České televizi“, s dodatkem, že i veřejnoprávní televize „má bavit“.
Vládní návrh odmítla také Iniciativa pracovníků ČT a ČRo, ohrožuje podle ní nezávislost obou médií, destabilizuje je a převádí pod státní kontrolu. Iniciativa upozornila, že před zvýšením poplatků v roce 2025 k jejich úpravě došlo naposledy v roce 2008 u ČT a 2005 u Rozhlasu.
„ČT a ČRo mají navíc přijít o významnou část prostředků už v průběhu letošního roku. Hrozí tedy, že ani jedna z institucí nebude schopna dodržet své dlouhodobé závazky. Škrt v průběhu roku by veřejnoprávním médiím přinesl nejistotu ještě před samotným převedením pod státní rozpočet,“ píše iniciativa v prohlášení a upozorňuje, že se média mohou snadno dostat pod tlak politiků.
Návrh Ministerstva kultury během dne kritizovala opozice, výtky mají i mediální experti a novinářské organizace. Například expert Jan Potůček pro Seznam Zprávy uvedl, že vláda se podle něj snaží nechat média veřejné služby vyhladovět.
„Slibuje zachování nezávislosti, ale bere ČT miliardu korun a rozhlasu 400 milionů korun ročně. Indexace příjmů v závislosti na inflaci by byla skvělá, pokud by byla posvěcena ústavním zákonem. Navíc stále hrozí, že díky poslanecké iniciativě o stejné částky média veřejné služby přijdou už v druhém letošním pololetí,“ řekl redakci Potůček.
Dodal také, že se obává konce sportu ve vysílání ČT, u Rozhlasu pak očekává slučování regionů. Pražská pobočka organizace Reportéři bez hranic ve svém stanovisku mluví i o ekonomickém tlaku na veřejnoprávní média.
A zmiňuje, že nejistotu vytváří i poslanecký návrh, který by měl platit od července a prakticky má za cíl osvobodit od poplatků některé skupiny obyvatel. To by se v konečném důsledku promítlo do rozpočtu obou veřejnoprávních médií, což ostatně oba generální ředitelé už v minulosti kritizovali.
„Návrhy jako celek ohrožují nejen česká média veřejné služby, ale také dodržování závazné evropské legislativy ze strany České republiky a její pověst vzoru nezávislosti veřejnoprávních médií ve střední Evropě,“ myslí si Pavol Szalai, šéf pražské pobočky Reportérů bez hranic.
