Článek
Veřejnoprávní média mají být financována ročními příspěvky od státu. Ministr kultury Oto Klempíř v úterý oznámil, že místo výnosu z poplatků dostanou Česká televize a Český rozhlas ze státního rozpočtu na příští rok dohromady necelých 8 miliard korun.
ČT má obdržet 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. ČRo dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy. Vláda počítá s účinností od 1. ledna 2027.
Prezident Petr Pavel za důležitější než konkrétní formu financování považuje garance nezasahování politické moci do veřejnoprávních médií. „Já budu velice dbát na to, aby především bylo garantováno, že nebude probíhat politické zasahování do fungování veřejnoprávních médií. To si myslím, bude mnohem důležitější než konkrétní forma financování,“ řekl Pavel.
Ani financování z veřejného rozpočtu nemusí podle Pavla nutně znamenat zasahování do nezávislosti médií, což ukazují příklady ve Finsku nebo v jiných skandinávských zemích.
První ohlasy opozice na návrh zákona hovoří o likvidaci veřejnoprávních médií. Podle předsedy hnutí STAN Víta Rakušana budou obstrukce kvůli návrhu masivní, jde podle něj o cestu k postupnému zestátnění médií. „Je to bezprecedentní útok na jeden z pilířů demokracie, na politicky nezávislá média! Tomuhle faulu na demokracii budeme bránit veškerými prostředky. Na účinnost od 1. 1. 2027 rovnou zapomeňte,“ napsal na sociální síti X.
Bývalý premiér Petr Fiala označil Klempíře za „nekonzistentního“ s odkazem na starší vyjádření ministra kultury, že Motoristé jsou za zachování poplatků. Podle bývalého ministra kultury Martina Baxy budou v případě prosazení změn financování média měnit své závazky a rušit některé projekty. „Výrazně se snižují příjmy ČT a ČRo a omezují se veřejné služby pro lidi. To vše má být už od 1. ledna 2027. A do toho zatím tajný poslanecký návrh, který to ještě může zhoršit,“ komentoval na síti X vládní návrh.
„Tak už je to černé na bílém. Oto Klempíř představil maďarsko-orbánovskou cestu pro Českou televizi a Český rozhlas,“ napsal na X předseda ODS Martin Kupka. Doplnil, že nezávislé financování veřejnoprávních médií je jedním ze základů svobodné společnosti, a potvrdil, že opozice bude obstruovat. Za likvidaci veřejné služby a snahu televizi a rozhlas „ochočit“ označil zákon předseda KDU-ČSL Marek Výborný.
Pirátská poslankyně Andrea Hoffmanová na síti X označila návrat k rozpočtu veřejnoprávních médií do roku 2024 za překotný. „Ředitelé ČRo i ČT již dříve avizovali, že s těmito penězi nepokryjí ani současné závazky. Podívejte se pořádně na likvidátory českých veřejnoprávních médií,“ napsala. Její příspěvek sdílel také předseda hnutí Zdeněk Hřib.
Europoslankyně za STAN Danuše Nerudová rozhodnutí označila za bezprecedentní útok na veřejnoprávní média. „Obrátila jsem se na Evropskou komisi,“ doplnila. Rozhodnutí kritizoval i místopředseda hnutí Jan Farský. „Je to zestátnění. A neušetří nic. Je to jen cesta k ovládnutí médií,“ napsal na X.
„Nevyhnutelně to zničí nezávislost obou médií. Ve Sněmovně zažije vláda peklo, ‚spacáky‘ jsou slabý odvar,“ doplnil na síti X předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel.
Lidovecký poslanec František Talíř ČTK sdělil, že frontálnímu útoku budou bránit. „Představený zákon není zákonem o médiích veřejné služby, ale zákonem o likvidaci veřejnoprávních médií,“ uvedl pro ČTK.
„Panu Klempířovi, Turkovi a spol. bych rád vzkázal jediné: destrukci ČT a ČRo po vzoru Fica a Orbána do 1. ledna 2027, jak jste si naplánovali, nestihnete,“ napsal na X předseda poslaneckého klubu TOP 09 Jan Jakob. „To, co od nás zažijete ve Sněmovně, tu ještě nebylo,“ doplnil.
Financování veřejnoprávních médií bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad. Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se zrušením televizního a rozhlasového poplatku a převedením financování ČT a ČRo pod stát nesouhlasí.
Přijetí zákona má předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Jeho parametry chtějí koaliční poslanci představit na samostatné tiskové konferenci.
