Nechat si vypláchnout koleno, když bolí? Nejdřív běžte na fyzioterapii

Jedna z prvních vět, kterou nejspíš uslyšíte, když si u ortopeda postěžujete na bolavá kolena, je, že byste měli zhubnout. Snížení hmotnosti může samozřejmě kloubům ulevit, samo o sobě vůbec nemusí stačit k tomu, aby přestaly bolet. Buď proto, že poškození kloubů už je příliš velké, ale velmi často i kvůli tomu, že příčina tkví jinde než v jejich přetěžování, nebo nejde o příčinu jedinou. Pak ani shození deseti či dvaceti kil nemusí přinést kýženou úlevu.

Je totiž pravděpodobné, že vaše problémy souvisí s tím, že máte špatnou techniku běhu, chodíte v předklonu, hrbíte se, nosíte těžkou tašku na jednom rameni, sedíte s nohama přes sebe nebo neumíte správně zvedat těžké věci. Pak je na místě se to přeučit nebo začít používat cviky, které potíže kompenzují. Zdaleka ne vždycky je totiž za bolestmi kolen úbytek chrupavky neboli artróza, i když tomu tak samozřejmě být může.

Pokud se vaše potíže zhoršují postupně a není za nimi například nějaký úraz, je dobré začít řešit potíže s klouby dřív na fyzioterapii než u ortopeda. Fyzioterapeut může totiž pomoci se změnou škodlivých pohybových stereotypů, a tím ulevit od bolesti nejen kolenou, ale také například zad.

Málokdo přitom ví, že s bolavými koleny má člověk nárok na poměrně dost návštěv fyzioterapie, které mu uhradí pojišťovna - pokud mu je předepíše lékař, což může být praktik, ortoped, neurolog či rehabilitační lékař. Podle vyjádření mluvčí Všeobecné zdravotní pojišťovny Viktorie Plívové se nedá přesně říct, kolik takových návštěv může být.

Obvyklou praxí ale podle oslovených fyzioterapeutů bývá jedna až dvě série návštěv ročně, celkem jich bývá obvykle šest až dvanáct. Fyzioterapií se míní jak individuální cvičení neboli kinezioterapie a manuální uvolňování kloubů a měkkých tkání, tak doplňková fyzikální terapie pomocí přístrojů, jako jsou ultrazvuk, magnetoterapie, laser či elektroléčba. Může se ale stát, že rehabilitační kliniky budou vyžadovat vstupní poplatek ve výši několik set korun.

Může se také stát, že ortoped po vyšetření řekne, že vaše kolena jsou v pořádku, jenže vás skutečně bolí. „S bolestí kolen se dá díky fyzioterapii pracovat. Snížit její četnost nebo intenzitu, případně se jí úplně zbavit. A ne vždy musí například nález na rentgenu korelovat s mírou subjektivních obtíží,“ říká Iva Bílková, hlavní fyzioterapeutka pražské Fyziokliniky.

„Fyzioterapie je základ všeho, kolikrát se správným cvičením a postupy dá oddálit zhoršování stavu a tím pádem i eventuální operace,“ potvrzuje ortoped Michael Lujc, lékař z Kliniky ortopedie a spondylochirurgie brněnské Fakultní nemocnice.

Podle ortopeda by měli vyhledat fyzioterapii i lidé, kteří už mají takzvané degenerativní změny v kolenou. Tím se myslí zejména takzvaná artróza neboli osteoartróza, při které se chrupavka postupně ztenčuje a ztrácí svou funkci, což vede k bolesti, ztuhlosti a horší pohyblivosti kloubu. Nejčastěji postihuje právě koleno či kyčel, ale i páteř.

Správně fungující svaly totiž mohou progres potíží zastavit nebo i zpomalit. Fyzioterapeuti pomůžou s napravením pohybových návyků neboli stereotypů, upozorní na svalovou nerovnováhu a naučí vás cviky na posilování svalů kolem kloubů. Pomůžou také odhalit, zda potíže s koleny nesouvisejí se sníženou pohyblivostí ostatních kloubů, jako jsou kotníky nebo kyčle.

Důležitá a zcela zásadní je pravidelnost ve cvičení. „Fyzioterapie nemůže změnit „rentgenový“ nález, ale může pomoci se zlepšením biomechaniky pohybu tak, aby byl kloub zatěžován rovnoměrně. A to tím, že dojde ke zlepšení pohybových stereotypů, posílení svalů stabilizujících kolenní klouby, zlepšení mobility kloubů,“ popsala fyzioterapeutka Iva Bílková.

I když člověka kolena nebo jiné klouby bolí, je podle Bílkové zásadní pohyb nevynechávat, naopak - a to nejen předepsané cvičení od fyzioterapeuta, ale i běžné každodenní aktivity. „Jen je důležité se přizpůsobit stavu. Důležitá je kombinace cviků na pohyblivost, stabilitu, silový trénink a kardio cvičení, jako je kolo, chůze, orbitrek či lehký běh, ve vyšším tempu,“ shrnula. Stabilita neboli rovnováha se dobře trénuje pomocí cviků s oporou na jedné noze, využít se dají i nestabilní plochy jako bosu nebo balanční čočka.

Vždy je potřeba se řídit pomyslným semaforem bolesti. Pokud člověk u cvičení pociťuje mírnou bolest či diskomfort (2 z 10 na stupnici bolesti), může pokračovat. Pokud je bolest při cvičení větší, nebo ji pociťujete po námaze nebo druhý den, byla zátěž příliš veliká.

Pokud už má někdo kolena hodně poškozená, měl by si odpustit hluboké dřepy s velkou zátěží, pokud má přitom v kolenou nepříjemné pocity. Kolenům škodí také prudké nárazy nebo změny směru, rotace jako například u fotbalu, tenisu a podobně.

Výše zmíněné rady platí i pro skupinová cvičení. Když vás třeba při cvičení jógy bolí koleno, řekněte to trenérce. A ano - pokud tomu nebude věnovat pozornost, možná je dobré změnit lekci.

Pokud jsou vaše potíže větší, může vám ortoped doporučit artroskopii, protože bez ní jen těžko uvidí, co se v koleně děje. Artroskopie je šetrný zákrok, při němž lékaři dvěma nebo třemi malými řezy o délce 5 až 10 milimetrů zavedou přímo do kloubu kameru a s pomocí různých nástrojů v něm provádějí potřebné zákroky.

Nejčastěji během tohoto zákroku lékaři zahlazují chrupavku, případně odstraňují její uvolněné části. Obejde se bez velkého chirurgického řezu, rekonvalescence je díky tomu krátká.

Není to tak dávno, kdy se artroskopie doporučovala i lidem s opotřebovanými koleny, to se ale změnilo. „Zde došlo v medicíně k určitému posunu. Studie ukazují, že u čistě degenerativních změn, tedy u artrózy, kdy je opotřebovaná chrupavka, má artroskopie, zvaná také výplach nebo začištění, často jen placebo efekt,“ potvrzuje Michael Lujc, lékař z Kliniky ortopedie a spondylochirurgie brněnské Fakultní nemocnice. Jinými slovy, dlouho doporučovaná artroskopie nemá u degenerativních změn souvisejících s věkem a přetěžováním moc velký efekt.

Podle lékaře Lujce má tento zákrok smysl, jen když je v koleni mechanická překážka – například utržený kousek menisku, který takzvaně přeskakuje nebo koleno blokuje. Pokud artroskopie nestačí či není vhodná a potíže jsou větší, připadá v úvahu osteotomie nebo umělý kolenní kloub.