Kim Čong-un ignoruje varování z Íránu

Po amerických akcích ve Venezuele a Íránu by severokorejský vůdce Kim Čong-un mohl nabýt dojmu, že jeho otevřené snahy o jaderný vývoj z něj činí další potenciální terč USA.

Namísto toho však dál sebevědomě vystupuje v čele vojenských aktivit, dohlíží na armádní cvičení a nechává se fotografovat při raketových testech.

Působí sebevědoměji než kdy dřív a dokonce schází z cesty vyšlapané jeho otcem Kim Čong-ilem, který v roce 2002 - v dobách největšího napětí s USA - trávil čas v podzemních bunkrech.

Kim Čong-un tak spíš sází na sílu jaderného odstrašení a zároveň na omezenou pozornost Washingtonu. Distancuje se i od symbolických rituálů, které před ním dodržovali jeho otec a dědeček, čímž podle analytiků dává najevo, že jeho režim nepovažuje „venezuelský“ ani „íránský“ scénář za bezprostřední hrozbu.

„Kim Čong-un se odvážně staví proti hrozbám ze strany USA a projevuje důvěru ve strategický status země, který je podpořen jejím jaderným arzenálem,“ řekl pro hongkongský deník South China Morning Post Koh Yu-hwan, emeritní profesor na jihokorejské Dongguk University.

Zároveň ale dodal, že severokorejský režim potřebuje permanentní pocit ohrožení. „Když není krize, vytvoří si ji, protože Severní Korea musí i přes ekonomické potíže udržovat vládu jednoho muže.“ Bezpečnostní napětí tak slouží i k upevnění vnitřní kontroly.

Zatímco v minulosti Kim reagoval na výhrůžky amerického prezidenta Donalda Trumpa alespoň formálním jednáním o denuklearizaci, dnes už ochotu k jednostranným ústupkům ani nepředstírá.

Od roku 2019, kdy přerušil dialog s Washingtonem, navíc výrazně přitvrdil i vůči Jižní Koreji, kterou označuje za hlavního nepřítele.

KLDR si od prvního jaderného testu v roce 2006 podle řady expertů vybudovala funkční jaderný arzenál, včetně mezikontinentálních balistických střel schopných zasáhnout území USA.

Od nástupu Kim Čong-una k moci v roce 2011 navíc svůj program navzdory sankcím OSN systematicky urychluje, především s cílem odradit Spojené státy od případného pokusu o změnu režimu.

Na rostoucí kapacity Pchjongjangu upozornil i šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii Rafael Grossi, podle něhož režim využívá jaderné zbraně jako nástroj vlastního přežití. Odhady hovoří přibližně o 50 jaderných hlavicích, část odborníků však zpochybňuje schopnost jejich miniaturizace pro nasazení na střely dlouhého doletu.

Kim Čong-un přitom pokračuje i v demonstrativních gestech. Minulý týden dohlížel na soutěž armádního dělostřelectva konanou v den narozenin zakladatele státu Kim Ir-sena. Zatímco dříve vůdci v tento den pravidelně navštěvovali mauzoleum Kumsusan, kde jsou vystaveny ostatky Kim Ir-sena a Kim Čong-ila, současný diktátor tuto tradici už čtvrtým rokem po sobě vynechal.

„To naznačuje, že se záměrně snaží prezentovat jako nezávislý vůdce, který se méně opírá o odkaz svého otce a dědečka a klade důraz spíše na praktický, akcí řízený styl vojenského vedení než na tradiční ceremoniální zvyklosti,“ uvedl pro SCMP Yang Moo-jin, profesor na Univerzitě severokorejských studií.

Další experti upozorňují, že jde i o vzkaz: Vojenský tlak nepovede k oslabení Pchjongjangu, ale naopak k dalšímu posilování obranyschopnosti.

„Jde o promyšlené signály směrem k Washingtonu, že vojenské prostředky nebudou účinné při vynucování poslušnosti Severní Koreje, až se tato země po konfliktu s Íránem opět dostane do centra pozornosti USA,“ doplnil Oh Gyeong-seob, vedoucí výzkumný pracovník Korejského institutu pro národní sjednocení.

Tomu odpovídají i nejnovější zjištění o severokorejském jaderném programu.

Podle výzkumné skupiny se sídlem ve Washingtonu Severní Korea pravděpodobně dokončila nové zařízení na obohacování uranu v Jongbjonu. Stavba začala v prosinci 2024 a podle satelitních snímků byla na jaře 2025 z velké části hotová, včetně podpůrné infrastruktury.

Režim pokračuje v testování nových zbraňových systémů. Podle státního deníku Rodong Sinmun vůdce osobně dohlížel na odpálení strategických řízených střel a protilodních raket z torpédoborce Čche Hjon. Státní agentura KCNA uvedla, že posilování jaderného odstrašení „bez omezení“ zůstává nejvyšší prioritou země.

Podle jihokorejských zdrojů šlo pravděpodobně o finální testy před zařazením plavidla do služby. Analytici přitom upozorňují, že nejde o běžnou válečnou loď, ale o platformu schopnou nést strategické zbraně.

Severní Korea představila druhý torpédoborec téže třídy loni v květnu, ten však byl k rozhořčení Kim Čong-una poškozen při nepovedeném spuštění na vodu v severním přístavu Čong-čin. Země později uvedla, že loď s názvem Kang Kon byla po opravách znovu spuštěna na vodu v červnu, ale externí odborníci zpochybňují, zda je plně funkční.

Současné kroky Kim Čong-una tak ukazují posun od opatrné strategie přežití k otevřenější demonstraci síly. Režim se už nesnaží působit jako aktér ochotný ke kompromisu, ale jako stabilní jaderná mocnost, se kterou je nutné počítat.

Právě tato proměna může být z dlouhodobého hlediska nebezpečnější než samotný arzenál, protože snižuje prostor pro diplomacii a zvyšuje riziko, že jakákoli budoucí krize rychle přeroste v otevřený konflikt.