Článek
O jihokorejském městečku Seongju s asi 14 tisíci obyvateli se mimo Koreu do roku 2017 téměř nepsalo.
Zemědělské město v kopcích provincie Severní Kjongsang bylo známé hlavně pěstováním melounů. To se změnilo v roce 2017, kdy Soul a Washington rozhodly, že právě zde bude rozmístěn americký protiraketový systém THAAD (Terminal High Altitude Area Defense).
Místní se proti rozhodnutí ostře postavili. Obávali se možného vlivu elektromagnetických vln radaru na zdraví i na úrodu. Ještě silnější byla ale obava, že rozmístěním amerického systému se z nich stane pro Pchjongjang cíl.
I přes jejich protesty do Seongju jednoho rána dorazilo šest maskovaných návěsů převážejících části systému THAAD.
Pozemky, které ještě nedávno sloužily amatérským golfistům, se během několika hodin proměnily v základnu amerického protiraketového systému, určeného k zachycení severokorejských balistických střel dříve, než by ohrozily jih Korejského poloostrova. A také v domov pro více než 28 tisíc amerických vojáků.
Jihokorejská vláda vysvětlovala, že systém je nezbytný pro obranu před možnými útoky severního souseda. Přece jen jde o jeden z nejcennějších kusů vojenské techniky na světě, jehož cena se pohybuje mezi 500 miliony až miliardou dolarů za baterii.
Jak jsme popsali v tomto článku, THAAD zachytává balistické střely na hranici atmosféry, tedy ve výškách kolem sta kilometrů, kde začíná oficiálně volný kosmický prostor.
Mozkem celého systému je radar AN/TPY-2, který detekuje přilétající střely, sleduje jejich dráhu, rozlišuje hlavice od klamných cílů a navádí na ně „protistřely“. Proto je pro jeho fungování zcela zásadní také radar.

Systém THAAD.
Administrativa Donalda Trumpa, který byl tehdy ve svém prvním funkčním období, rozhodnutí prezentovala jako symbol vzájemné bezpečnostní spolupráce a amerického závazku chránit své spojence v severovýchodní Asii.
Rozmístění systému však vyvolalo ostrou reakci Číny i Ruska, které varovaly, že jeho výkonný radar může sledovat jejich raketové kapacity hluboko na jejich území.
Teď ho potřebují jinde
O devět let později se však geopolitická situace dramaticky změnila a systémy schopné zničit balistické rakety ve finální fázi letu se pro Spojené státy staly nezbytným pomocníkem v konfliktu na Blízkém východě. Zvlášť v situacích, kdy přibývá raketových a dronových útoků na americké základny a jejich spojence.
Jak Írán „levným“ dronem zničil THAAD:
Na světě bylo vyrobeno pouze několik baterií, a tak Američané ze Seongju začali odvážet jejich části. Spolu s nimi by však měli na Blízký východ odvézt i některé americké systémy protivzdušné a protiraketové obrany Patriot.
Jihokorejská média přinesla nepotvrzené zprávy, že některé raketové baterie by mohly být přesunuty na americké základny v Saúdské Arábii a Spojených arabských emirátech.
To popudilo část jihokorejské veřejnosti - jak je možné, že právě v době pokračujících severokorejských raketových testů může země přijít o část obrany, která jí byla před lety vnucena jako nepostradatelná?
Jihokorejský prezident I Če-mjong se veřejnost pokusil uklidnit prohlášením, že je země schopná odrážet severokorejské hrozby i bez části THAADu.
„Pokud se ptáte, zda by to vážně narušilo naši strategii odstrašení vůči Severní Koreji, mohu s jistotou říci, že nikoli,“ uvedl s tím, že zabránit silám USA v odvozu některých zbraní ze země nemůže.
All Six THAAD Launchers Withdrawn from South Korea, Redeployed to Middle East
— Washington Eye (@washington_EY) March 12, 2026
Footage shows the U.S. removing THAAD systems from Seongju, weakening South Korea’s highest-altitude missile defense layer as the interceptors are sent to support operations amid escalating Middle… pic.twitter.com/WscEh6KHo2
Poznamenal, že Soul vyjádřil nesouhlas, ale že není v pozici, aby mohl v této věci klást požadavky. Jihokorejské úřady připomněly, že obranný rozpočet země patří k nejvyšším na světě a podle odhadů je 1,4krát větší než hrubý domácí produkt Severní Koreje.
Takový posun však vyvolává otázky, zda americký závazek vůči bezpečnosti severovýchodní Asie zůstává stejně pevný jako dříve. Přesun části protiraketové obrany z Korejského poloostrova totiž ukazuje, jak rychle mohou Spojené státy v případě krize přesouvat své vojenské kapacity do jiných regionů.
„Existuje riziko, že KLDR by mohla přesun některých těchto zbraní špatně vyhodnotit a využít ho jako záminku k omezeným provokacím, aby otestovala obrannou připravenost spojenců,“ uvedl pro The Guardian vojenský analytik Choi Gi-il z univerzity Sangji.
Podle analytiků citovaných agenturou Reuters navíc konflikt na Blízkém východě nutí Washington přesouvat své vojenské prostředky z jiných částí světa, což může u spojenců v indo-pacifickém regionu vyvolávat pochybnosti o prioritách americké bezpečnostní politiky.
Severokorejská hrozba
Jižní Korea se navíc nachází v permanentně vypjaté oblasti. Minulý týden vůdce Severní Koreje Kim Čong-un sledoval druhý test střel s plochou dráhou letu z nejnovějšího torpédoborce. Pchjongjang zároveň pohrozil reakcí na společná jedenáctidenní vojenská cvičení Freedom Shield USA a Jižní Koreje.
„Součásti našeho válečného odstrašení jsou nyní nepřetržitě a zrychleným tempem začleňovány do velmi sofistikovaného operačního systému a jaderné síly země přešly do fáze mnohostranného nasazení,“ citovala Korejská ústřední tisková agentura (KCNA) vůdce.
Podle KCNA střely letěly po předem stanovené trajektorii nad Žlutým mořem a zasáhly určené cíle. Kim vyjádřil spokojenost s tím, že test ověřil „spolehlivost národního integrovaného systému řízení strategických zbraní“.
Jde o několikátý test v řadě. V únoru KLDR odpálila balistickou raketu, která před dopadem do moře letěla asi 500 kilometrů nad východním pobřežím, na začátku roku otestovala hypersonické balistické střely, které zasáhly cíl až tisíc kilometrů daleko. Pchjongjang to označil za prověrku připravenosti nukleárního odstrašení.
Obavy Japonců
Přesun americké vojenské techniky na Blízký východ se netýká jen Jižní Koreje. Japonsko hostí přibližně 50 tisíc amerických vojáků, z nichž více než polovina je rozmístěna na jižním ostrově Okinawa.
Dva americké torpédoborce s řízenými střelami, které mají domovský přístav v Jokosuce jižně od Tokia, jsou podle zprávy U.S. Naval Institute v současnosti nasazeny v Arabském moři.
Obavy z těchto přesunů vyjádřila i japonská opozice. Předseda hlavní opoziční Ústavně demokratické strany Junja Ogawa uvedl, že Tokio nikdy nesouhlasilo s tím, aby americké síly využívaly své základny v Japonsku k úderům na Blízkém východě.
„Japonsko nepovolilo rozmístění amerických sil proto, aby z těchto základen vyplouvaly a odpalovaly rakety směrem na Blízký východ,“ řekl Ogawa tento týden poslancům.
Podle některých analytiků tyto přesuny posilují kritiku, že administrativa Donalda Trumpa vstoupila do konfliktu s Íránem bez jasné dlouhodobé strategie a riskuje, že se americké síly zapletou do vleklého konfliktu.
















