Ministr v čele inspekce? Šlo by o ohrožení trestního řízení, varuje Bradáčová

Na státní zástupce a jejich trestnou činnost by měla dohlížet speciální inspekce. Ministr spravedlnosti ji chce zřídit po vzoru policie. Žalobci se nápadu brání. Nezískal by resort především nástroj, jak získávat informace z citlivých kauz?

Hostem Ptám se já byla nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová.

Inspekce pro státní zástupce by měla podle ministra spravedlnosti Jeronýma Tejce (za ANO) řešit podezření z trestných činů u státních zástupců, obdobně jako Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) u policistů.

Tejc to oznámil v březnu v souvislosti s děním kolem takzvané bitcoinové kauzy. Smyslem má být podle něj to, aby státní zástupci nevyšetřovali v případech například úniku informací sami sebe.

Únik informací z neveřejného přípravného řízení v bitcoinové kauze v současnosti vyšetřuje GIBS.

Unie státních zástupců se záměrem ministra spravedlnosti zřídit speciální inspekci nesouhlasí. Prezident unie Tomáš Foldyna varoval, že úvaha je nekoncepční. Vytváření účelových struktur by podle něj budilo pochybnosti. Zdůraznil přitom, že podobný orgán neexistuje nikde v Evropě.

Jak otřásá soustavou státního zastupitelství bitcoinová kauza? A lze si v Česku objednat trestní stíhání?

Celý rozhovor si můžete pustit v audiopřehrávači, ve své oblíbené podcastové aplikaci nebo ve videu.

Co v rozhovoru zaznělo?

1:00 Jste ve funkci téměř přesně rok. Jaká byste mi řekla, že je v tuhle chvíli nálada, atmosféra v soustavě státního zastupitelství? – Myslím, že standardní. Každodenně se soustava státního zastupitelství potýká s běžnými problémy, ale například i výjimečnými, jako je třeba kauza vydírání, kterou teď řeší úplně čerstvě Brno v návaznosti na Spolkovou republiku Německo, Rakousko, to jsou ty otrávené přesnídávky. Takže vidíte, že vedle těch standardních kauz, které každý den státní zástupci řeší, jsou to potom i věci výjimečné, jako třeba tahle. A co se týče nálady, tak samozřejmě kdybychom měli lepší technické zabezpečení, lepší IT systémy, lepší analytické nástroje, tak myslím, že státní zástupci by to ocenili.

2:00 Tu otázku jsem mířila směrem k politickým kauzám nebo věcem, které se přetřásají na prvních stránkách novin a v titulcích médií. Protože veřejnost v poslední době sleduje střety mezi státními zástupci, například okolo bitcoinové kauzy nebo v souvislosti s odchodem Adama Bašného ze soustavy státního zastupitelství, kdy ministr spravedlnosti na konto jeho odchodu a toho, jakým způsobem to zdůvodnil, řekl, že to svědčí o nedobré atmosféře v soustavě státního zastupitelství. – Dovolím si na to zareagovat a ještě úplně před závorku vytknu jedno: Doktor Bašný již pět let nepracuje v soustavě státního zastupitelství, takže to jeho prohlášení, které učinil na svém profilu na sociálních sítích, vnímám spíše jako společensko-politické, jímž si připravuje půdu pro svou budoucí kariéru, než jako reálný odraz situace na státním zastupitelství. A to právě proto, že už pět let působí mimo soustavu, působí ve struktuře evropského žalobce a podílel se na plnění jiných úkolů. – Další kariéru, politickou? – Nechci nijak spekulovat, to je osobní rozhodnutí doktora Bašného opustit státní zastupitelství, stejně tak jako jeho další kariéra.

3:00 Ministr spravedlnosti Tejc říkal, že by to chtěl řešit na speciální poradě, že ji k tomu ostatně i chystal, ale že ji uspíší. Po tak výrazných slovech už jste se sešli, nebo jste to řešili na nějaké platformě? – Měla jsem možnost s panem ministrem spravedlnosti už jednou pracovně mluvit. Pak jsme se potkali na dalších pracovních aktivitách, ale ten jeden rozhovor byl zaměřený na palčivé otázky, které musíme řešit, a to jsou především otázky organizace a rozpočtové otázky. Pan ministr plánuje poradu se všemi vedoucími státními zástupci, kteří mají tu plnou personální a správní pravomoc, což jsou krajští, vrchní a já jako nejvyšší státní zástupkyně. Měla by být v příštím týdnu, takže předpokládám, že o všech problémech, které spadají do působnosti, případně řešení Ministerstva spravedlnosti, se budeme příští týden bavit.

5:00 Jedna z posledních věcí se týká vyloučení státní zástupkyně Petry Lastovecké z týmu státních zástupců, kteří na tom případu pracují, a to pro podjatost. Když byla vyloučena z toho týmu, prohlásila, že to je reakce na její názor vyslovený na poradě, že by bylo možné stíhat v rámci bitcoinové kauzy bývalého ministra spravedlnosti Pavla Blažka, jeho bývalého náměstka pana Daňhela. Poškodilo to důvěru veřejnosti v to, jakým způsobem je vyšetřována bitcoinová kauza? – Tak samozřejmě. Veškeré přetřásané informace, a říkám tomu skutečně přetřásané, protože je potřeba říci jednu věc: Doktorka Lastovecká nikdy nebyla a není dozorovou státní zástupkyní v této trestní věci, už v tom je to zcela specifická situace, protože komentuje trestní věc své kolegyně, nenese za ni odpovědnost a také tam neplnila úkoly trestního řízení, respektive nevykonávala úkony trestního řízení. Byla pověřena ředitelem odboru, aby se zapojila do věci v rámci pomoci dozorové státní zástupkyni. Poté, co to zjistil vrchní státní zástupce v Olomouci, tak provedl kontrolu, zjistil podjatost paní doktorky a rozhodl zcela v souladu se svými kompetencemi, že nadále ve věci činná nebude. A proč? Protože trestní řád zcela striktně stanovuje, že úkony, které by provedla podjatá osoba ve věci, jsou absolutně neúčinné, nezákonné. Takže už z toho pohledu, aby vrchní státní zástupce eliminoval případné nedostatky v trestním řízení, rozhodl o tom, že doktorka Lastovecká dále činná ve věci nebude. Ta se rozhodla, že veškeré tyto interní postupy sdělí v rámci svého rozhovoru veřejným sdělovacím prostředkům. Učinila tak. Na to reagoval vrchní státní zástupce a já doufám, že do budoucna bude věc komentovat tak, jak je standardní a obvyklé, buď dozorová státní zástupkyně, nebo vrchní státní zástupce v Olomouci.

6:30 Může tohle mít nějaké dopady? – Důvěru to mohlo poškodit, samozřejmě, protože to budilo určité rozpaky, co se mezi státními zástupci u Vrchního státního zastupitelství v Olomouci děje.

7:00 Může to mít nějaký dopad do budoucna na vyšetřování té kauzy, pokud by nakonec státní zástupci shledali to, že chtějí stíhat například Pavla Blažka nebo jeho bývalého náměstka, nemohou potom s odkazem na podjatost jedné ze státních zástupkyň tehdy zapojených v týmu tím argumentovat? – Doktorka Lastovecká se nepodílela, jak říkám, aktivně na žádném procesním úkonu toho trestního řízení, takže to bych si dovolila vyloučit. – Že jste to včas zastavili, kdybych to řekla velmi laicky. – Pan vrchní státní zástupce zareagoval na můj vkus sice mírně opožděně, ale zareagoval.

7:30 Petra Lastovecká byla do toho týmu přiřazena rozhodnutím svého nadřízeného Petra Šeredy. Podle informací, které se kolem toho objevily, antedatovaným dokumentem, kdy to rozhodnutí bylo až ex post vydáno, aby posvětilo její zařazení do toho týmu státních zástupců, kteří se na kauze podílí. To je také poměrně závažná věc. – O této skutečnosti, tak jak jste ji teď vylíčila, mne informoval vrchní státní zástupce. Já ji také považuji za závažnou, a proto jsem ho vyzvala, aby celou věc prověřil, jak učinil. A následně aby také rozhodl o tom, jak bude reagovat na toto pochybení bývalého ředitele odboru. Doposud tu informaci nemám, ale jak mne pan vrchní státní zástupce už ubezpečil, i tady přijde reakce. – Ale považujete to za vážné selhání? – Považuji to za selhání ředitele odboru, který již ředitelem není. Přestože sám rezignoval, tak si ale myslím, že to všechno byla reakce právě na velmi intenzivní manažerský rozhovor mezi vrchním státním zástupcem a bývalým ředitelem odboru.

9:00 S tím také souvisela debata, jestli se část té kauzy přesune do Prahy na pražské vrchní státní zastupitelství, což bylo rozhodnutí olomouckého vrchního státního zastupitelství, které vy jste ale potom revokovali a rozhodli o tom, že kauza zůstane v Olomouci. Ministr spravedlnosti na to reagoval tím, že to může budit otázky, jestli kauza není zametána pod koberec v rámci soustavy státního zastupitelství. – Tady je potřeba říci, že to je ryze odborná otázka, a tím se rozumí hodnocení věcné a místní příslušnosti k výkonu dozoru. Vrchní státní zastupitelství v Olomouci vyhodnotilo, že by měla být věc nadále vedena ve dvou řízeních, že to by mohlo urychlit tu první část kauzy. A postoupilo věc do Prahy. Tam poté, co se seznámili s celkovým stavem věci a se spisem, vyvolali takzvaný kompetenční spor. Je potřeba říci, že těch probíhají desítky ročně před Nejvyšším státním zastupitelstvím, není to nic nestandardního. A v podstatě to znamená, že ten, komu byla věc postoupena, rozporuje takový postup. Nejvyšší státní zastupitelství tady shledalo, že je namístě, je to efektivní, účelné a v souladu s trestním řádem, aby byla věc vedena v jednom řízení, aby byla co nejrychleji doprověřena, případně dovyšetřena a mohla být případně předána před soud. Takže postup vrchního státního zastupitelství byl shledán neefektivním, až tedy vlastně nezákonným, protože vyloučil společné řízení. A věc byla vrácena zpátky do pravomoci kolegů v Olomouci.

10:30 Vy to popisujete jako naprosto standardní věc, která probíhá v rámci standardních mantinelů, ale ministr spravedlnosti to komentuje tím, že může existovat podezření o tom, že kauza je zametána pod koberec. – Komentoval ten přesun do Prahy tímto způsobem, pak ten komentář vlastně uzpůsobil tomu kroku Nejvyššího státního zastupitelství s tím, že vlastně kvituje, že se ta kauza vrátila do Olomouce. Myslím, že teď není jakýchkoliv pochybností. Ten postup směrem do Prahy mohl vyvolávat i u laiků určitý pocit nestandardnosti a nepochopení spíše toho postupu. Ale nyní je kauza celá v rukou státního zastupitelství v Olomouci, to ji začalo, to je také povinno ji případně skončit.

12:00 A co kauza Čapí hnízdo a veřejná debata související s imunitou, s otázkami vydání premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání? Přetřásalo se to opět před několika týdny na půdě Poslanecké sněmovny a na půdě Poslanecké sněmovny z úst premiéra padaly věty o tom, že si v Česku lze objednat trestní stíhání, že kauza je nedůvěryhodná, že je to politický hon atd. – Na to, že v průběhu vydávacího řízení, kdy se prolamovala imunita, nebo by byla bývala prolomena imunita, pokud by byli poslanci vydáni k trestnímu stíhání, je potřeba se dívat i optikou toho, že přesto, že takové výroky činí veřejně činná osoba, premiér země, případně poslanec, tak se také jedná o osobu, která je trestně stíhána. A trestně stíhaný se může bránit všemi způsoby.

13:00 Často jsme také slyšeli v těch prohlášeních, že se nejedná v této věci o spravedlivý proces. Já myslím, že tady musíme oddělovat zcela striktně dvě věci. Jedno je princip imunity, to znamená jakožto průlomu do rovnosti před zákonem všech občanů, a imunita má chránit primárně, a historicky tomu tak bylo, jednání parlamentu, nikoli poslance jako takového. To, že poslanci rozhodnou o nevydání, tím tedy jakoby chrání jednání parlamentu, tak ale vedle toho je ten princip spravedlivého procesu a ten nechrání v případě toho, kdy rozhodnou o nevydání poslance, ale princip spravedlivého procesu a jeho ochrana jsou v rukou soudů, až i těch mezinárodních, například Evropského soudu pro lidská práva. Argumentace rozdílnými právními názory, k nimž v této věci historicky došlo, ať už na půdě státního zastupitelství, nebo teď soudů, kdy vidíme, že Městský soud v Praze má jiný názor než vrchní soud, tak svědčí o jednom – já o tom mluvím historicky, tato kauza není jednoduchá ani právně, ani skutkově, týká se veřejně činné osoby, proto také zajímá veřejnost a to je v pořádku, ale je velmi těžké vysvětlit její podstatu, právě proto, že je skutkově právně velmi složitá. A to se ukazuje i v těch rozdílných právních názorech. Ale já jsem přesvědčena o tom, že princip spravedlivého procesu v této věci naplněn byl a je. Takže i přesto, že nedošlo k prolomení imunity, tak tady běžel proces i přesto, že je zdlouhavý, ale tu délku trestního řízení vždy musíme posuzovat podle těch specifik konkrétní kauzy, nejde říci, že samotná délka řízení by navozovala nespravedlivý proces.

16:30 Kritika, která zaznívá jednak historicky tradičně, ale z úst těchto vládních představitelů, a to je kritika mířící k neúměrné délce jednotlivých řízení, ať už trestních řízení, nebo navazujícího soudního řízení a vyplacená náhrada škody za nezákonná stíhání. I sám ministr spravedlnosti Jeroným Tejc upozorňuje, že vyplacené náhrady škody narůstají, a na to navazuje debatou o tom, jestli nezavést inspekci, která by mimo jiné dozorovala pochybení státních zástupců. – Ministerstvo spravedlnosti neví, kolik peněz je vynakládáno za postupy státních zástupců. Já se roky snažím tuto částku, to samotné číslo na Ministerstvu spravedlnosti získat, ale Ministerstvo spravedlnosti takové statistiky nevede. To je potřeba říct jako první. To znamená, že vede čísla, která se dotýkají buď civilního řízení, anebo trestního řízení. Ovšem rozpad toho jednoho čísla, to zda se jedná o průtahy na straně soudů státního zastupitelství, nebo zda se jedná o odškodnění za zastavená zproštěná řízení, to není schopno ministerstvo říci. Kolik vyplatilo za právní zastoupení v takových věcech, kolik vyplatilo třeba na základě rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva v takových věcech, to ministerstvo neví. Když se pokoušeli na Ministerstvu spravedlnosti za jeden měsíc rozklíčovat tyto údaje, tak státní zastupitelství figurovalo v každém 50. spise v rámci odškodňovacího řízení coby ten, za kým by vlastně to číslo mohlo jít. To znamená ten, který by odpovídal za průtah ve věci.

19:00 A přitom to zní, že za to všechno může soustava státního zastupitelství. – Myslím, že vůbec ne, že za to nemůže soustava státního zastupitelství. Teď si dovolím několik údajů, zase fakta. Státní zástupci ročně pošlou před soud kolem 60 až 65 tisíc osob. Z toho soudy samozřejmě větší procento věcí rozhodnou v tom kterém roce a procento zprošťujících rozhodnutí je 1,7–1,8 pod dvě procenta. To je fakt. Délka trestního řízení u tohoto množství trestních věcí je potom v roce 2025, to je ten nejnovější údaj, 215 dnů. Ale tím se rozumí délka celého řízení, to znamená od doby, kdy se zahájí řízení proti konkrétní osobě, až do pravomocného odsouzení. U státního zastupitelství to potom dělá něco málo přes 70 dnů. Takže z toho je vidět, že u státního zastupitelství průtahy nejsou, ale ony nejsou ani u soudů. My nemůžeme hodnotit délky trestních řízení podle několika málo mediálně známých věcí, které jsou obvykle složité a dotýkají se veřejně známých osob. A tam skutečně délka řízení může být až nepřiměřeně dlouhá. S tím souhlasím.

21:00 Tuto vaši výtku bych možná ještě chápala, kdyby tu kritiku směrem k soustavě státního zastupitelství říkala média nebo novináři, ale říká to ministr spravedlnosti, říká to šéfka ústavněprávního výboru Vesecká, říká to náměstek ministra spravedlnosti pan Koudelka. – Ta slova odmítám právě proto, že Ministerstvo spravedlnosti mi nikdy ta data nepředložilo a ani není schopno je předložit, protože je nemá. – Takže účelová tvrzení? – Myslím, že se to stalo takovým klišé, protože to není první politická garnitura, která to opakuje.

22:00 K té inspekci, já jsem neměla možnost zatím s panem ministrem o podobě jeho záměru mluvit, ale já si to neumím dost dobře představit. Protože státní zástupce dnes nevyšetřují státní zástupci, jak jsem měla možnost v mediálním prostoru z úst pana ministra slyšet. Státní zástupce dnes vyšetřuje policie standardně, jako případně jiné podezřelé a obviněné. Je to konkrétně Národní centrála proti organizovanému zločinu, do jejíž rukou svěřil pan policejní prezident tuto pravomoc. Poté, co je trestný čin případně vyšetřen, a to je jak u státních zástupců, tak u soudců, to je shodné, tak státní zástupci samozřejmě vykonávají dozor a soudí soudy. Stejně tak soudce soudí soudci. Já nevím, jak jinak bychom to chtěli zařídit. A co se týče té inspekce, my jsme před lety řešili problém ve vztahu k policii, kdy všechny mezinárodní organizace poukazovaly na to, stejně tak jako Evropský soud pro lidská práva, že v případě, že tu máme inspekci ministra vnitra jakožto předchůdce Generální inspekce bezpečnostních sborů, tak obviněné osoby nemají dostatečné záruky nezávislého vyšetřování. Právě proto, že inspekce ministra vnitra byla personálně velmi úzce spojená s politikem, a to osobou ministra vnitra. Já si neumím představit, že by dnes existovala nějaká inspekce ve vztahu ke státním zástupcům přímo personálně napojená na ministra spravedlnosti, což by popíralo základní principy.

24:00 Nevíme, jakou přesnou představu ministr o tom institutu má, nicméně před dvěma týdny znovu řekl v rozhovoru, že na zřízení inspekce trvá. – V Evropě není žádná země, která by měla nějakou speciální inspekci nebo speciální orgán pro dozor v rámci trestního řízení nad věcmi státních zástupců či soudců. Jsou to státní zástupci. To, co ale existuje, jsou specializace. To znamená, že je v některých zemích obvyklé, že je tato pravomoc koncentrována do rukou několika státních zástupců na úrovni třeba generální prokuratury nebo nejvyšších státních zastupitelství nebo konkrétního jednoho úřadu, a dokonce tam i státní zástupci skutečně státní zástupce vyšetřují. Nejenže dozorují řízení policie, ale je to specializace v rámci veřejné žaloby.

27:00 Existuje nějaká možnost, že by si touto cestou mohlo Ministerstvo spravedlnosti otvírat cestu k tomu, jak nahlédnout do problematických a citlivých kauz a spisů? Třeba kdyby v bitcoinové kauze například právní zástupce některého z účastníků podal trestní oznámení na některého ze státních zástupců, znamenalo by to, že to potom postoupí na Ministerstvo spravedlnosti a Ministerstvo spravedlnosti si vyžádá celý spis, do všeho uvidí? – Tak pokud, ale bereme to teď skutečně teoreticky… – Hypotetická otázka. – Tak pokud by Ministerstvo spravedlnosti stálo v čele, nebo ministr spravedlnosti by stál v čele případně zřízené inspekce, tak pak je to zcela zásadní možné ohrožení trestního řízení právě z toho důvodu, že by se mohla stát tato inspekce nebo úředníci, kteří by v té inspekci pracovali, právě nástrojem pro to, jak by se ministr spravedlnosti, Ministerstvo spravedlnosti, politici mohli seznámit s informacemi z trestních řízení, a narušit tak nebo ohrozit průběh a účel trestního řízení.

28:00 Ministr spravedlnosti chce upravit definici nového trestního paragrafu v trestním zákoně, což jsou neoprávněné činnosti pro cizí moc. Vy na tom máte spolupracovat. Protože původně byl plán ten paragraf úplně zrušit. V jaké fázi to je, kdy bude hotovo? – Nejdřív bych předně chtěla říci, že skutečně existence tohoto trestného činu v trestním zákoníku je velmi významná i z pohledu bezpečnostní situace, která nyní ve světě panuje. – Takže oceňujete, že se to nebude rušit? – Ano, to je pro mě zcela zásadní.

30:00 Kdy bude hotovo? Protože ministr říkal, že by to chtěl mít v první polovině letošního roku. – Nejvyšší státní zastupitelství tu představu má. My máme tu verzi připravenou a v příštím týdnu také má proběhnout jednání s Ministerstvem spravedlnosti nad textem.

31:00 Další agenda, která se vás týká a která, předpokládám, bude také součástí vašeho jednání s ministrem spravedlnosti, protože to je palčivá věc, je otázka slučování soudů a s tím související otázka slučování některých úřadů v rámci státního zastupitelství, takzvaná racionalizace. Kdy o tomhle bude jasno? Podle původních legislativních návrhů to měla být věc, která by měla platit už od ledna 2027. Nevím, jestli se to stihne. Sám ministr už připouští, že se to možná nestihne. – Tady platí to podobné jako v otázce, která směřovala na vznik inspekce. Já jsem ještě nemluvila s panem ministrem o tomto tématu, a to také z toho důvodu, že neměl ještě v té době jasnou představu. Naopak požádal mne, zda bych nebyla členkou pracovní komise na Ministerstvu spravedlnosti, která by se měla tímto problémem zabývat.

33:00 Téma racionalizace, překreslení soudní mapy se debatuje dlouho. Některé úpravy, některá spojení také vnímám jako racionální a pragmatické. Vedle toho ale musí být řádně připraveny. To znamená po stránce logistické. Je to také otázka informačních technologií, které musí pracovat na nějakých jednotných platformách. Nemůžeme spojovat úřady a nemít pro ně jednotnou informační strukturu. To bude finančně náročné. Takže podle mne je nějaké překreslení justiční mapy efektivní s delším výhledem. Nemůže se promítnout v nějaké krátkodobé úspoře, protože to je samozřejmě spojeno s určitými náklady.

34:00 Logicky se dotýká reforma soudů státního zastupitelství, protože ze zákona jsou sídla našich úřadů navázána na sídla soudní. V jednom je ale zásadní rozdíl, a to v tom, že naše okresní úřady, na rozdíl od těch soudních, nemají právní subjektivitu. U nás zpracovává veškerou agendu správy všech okresů vždycky to příslušné krajské státní zastupitelství. A tím chci říci, že ušetření nákladů u státních zastupitelství, tím, že vlastně škrtneme výkon zabezpečení správy jako u okresních soudů, se u nás neodehraje, protože my takové nemáme. U nás vše toto vykonávají už dneska přímo kraje. – Takže škrtat může, ale neušetří tím. – Umím si představit jednoduché spojení úřadů na území velkých měst. To si myslím, že může být iracionální. Úspora a efektivita u spojování úřadů ve vzdálených městech, myslím, mohou být předmětem debaty, ale nejsem přesvědčena o ekonomické úspoře.