Ministerstvo zveřejnilo proočkovanost lékařů a sester. Příkladem jdou praktici

Dosud jsme netušili, jak jsou v Česku proti chřipce proočkovaní zdravotničtí pracovníci. Přitom je to důležitá informace pro bezpečnost pacientů, především těch křehkých a zranitelných, u nichž může být každá potenciální nákaza velmi nebezpečná.

Ministerstvo zdravotnictví ale tento týden zveřejnilo data o uplynulé chřipkové sezoně a doplnilo k nim posléze i konkrétní data za zdravotnické pracovníky. Zatímco v obecné dospělé populaci je 8,5 % proočkovaných, mezi zdravotnickými pracovníky není číslo o moc vyšší – jde pouze o 11 %.

„Když se očkuje zdravotník, tak nechrání jen sebe, aby nebyl nemocný, ale také všechny pacienty, o které se stará. Tohle ale česká populace zatím velmi podceňuje,“ upozorňuje přitom hlavní hygienička Barbora Macková.

V Česku táhnou alespoň trochu nahoru proočkovanost lékaři – každý čtvrtý podstoupil vakcinaci proti chřipce. V nemocnicích to je méně – 24 %, nejdále jsou praktičtí lékaři pro dospělé se 48 % proočkovaných, za nimi následují dětští praktici se 42 %.

„Zveřejněná data otevírají diskusi o proočkovanosti v různých skupinách populace, včetně zdravotnických pracovníků. Právě zde analýzy ukazují prostor pro zlepšení, což bude jedním z témat dalších kroků resortu,“ uvádí Ministerstvo zdravotnictví, ale bez bližších podrobností, o jaké „další kroky“ půjde.

Obecně jsou proočkovanější lékaři z ambulancí oproti těm z nemocnic a dalších lůžkových zařízení, například následné nebo dlouhodobé péče. Stejně tak roste proočkovanost s věkem doktorů.

„Žádné snadné řešení ke zvýšení proočkovanosti zdravotníků nevidím. Nejsme v situaci, kdy by bylo vhodné třeba očkování nařizovat povinně. Fungovat může jedině motivace. Dokážu si představit například den volna navíc pro toho, kdo se naočkovat nechá,“ jmenuje jeden příklad předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.

Nejvíce lékařů s aplikovanou vakcínou proti chřipce tak najdeme ve věkové skupině nad 65 let, kde se výrazně doporučuje očkování i obecné populaci. A profesionálové na to slyší více než laici. Lékaři v seniorním věku tak dosahují proočkovanosti 37 %, v obecné populaci jde o 24 % lidí.

Naopak nejmladší lékaři do 29 let se očkování proti chřipce spíše vyhýbají. Ze 3,4 tisíc v akutní péči podstoupilo očkování od září 2025 do konce března 2026 ani ne 600 lékařů. Co do podílu tedy pouhých 17 %.

„Diskutujeme i s kolegy z lékařských fakult, aby medici, které si vychováváme, dostávali více informací o infekcích, očkování nebo antibiotické rezistenci ještě dříve, než se dostanou do pracovního procesu. Aby s tím počítali jako s automatickou věcí,“ dodává hlavní hygienička Macková.

Jediný větší průzkum mezi zdravotníky ohledně očkování proti chřipce proběhl v poslední době ve Fakultní nemocnici Motol, kde se výzkumníci v roce 2023 ptali na různá témata související s vakcinací nejen lékařů a další zdravotnických pracovníků, ale právě i studentů. Ukázalo se, že vyloženě negativní postoj vůči očkování proti chřipce má asi 23 % respondentů. Zbytek si umí očkování představit, nebo už vakcinaci absolvoval. Na příkladu Motola je tak vidět, že potenciál ke zvýšení proočkovanosti je poměrně velký.

Když zdravotníci a studenti očkování odmítají nebo nad ním váhají, tak je to nejčastěji proto, že si myslí, že ho nepotřebují. Takové přesvědčení mělo 47 % odpovídajících. Jako druhý nejčastější důvod respondenti uváděli, že do sebe nechtějí dostávat zbytečnou chemii (24 %), a zatřetí, že nepřijdou do kontaktu s pacienty (10 %).

Právě u mladých lidí panuje větší skepse k očkování. Častěji s vakcinací váhají pracovníci a studenti do 24 let. Stejně tak si větší podíl z nich myslí, že očkování není v jejich případě potřeba (63 %).

Velmi málo se nechávají očkovat proti chřipce zdravotní sestry. Z dat za uplynulou chřipkovou sezonu vychází, že průměrně je to jen 9 %. Sestry pracující v nemocnicích u akutních lůžek vykazují dokonce slabší proočkovanost, než je průměr pro obecnou dospělou populaci – 7,7 %.

„Určitě je třeba na tom pracovat, motivovat a o benefitech očkování s pracovníky mluvit,“ říká prezidentka České asociace sester Martina Šochmanová s tím, že ale vždy záleží na osobním rozhodnutí každého člověka.

Častěji se nechávají očkovat sestry pracující v ordinacích praktických lékařů pro dospělé a děti. U první skupiny jde skoro o 31 %, u druhé o 27 %.

„Obecně je potřeba, aby se k očkování vyjadřovali lidé, kteří jsou k tomu kompetentní, a omezit dezinformace, které bohužel velmi často pocházejí i od samotných zdravotníků,“ dodává Šochmanová.

A stejně jako u lékařů i u sester vykazují nejnižší ochotu k očkování ty nejmladší. Pouhých 3,2 % zdravotních sester do 29 let podstoupilo vakcinaci proti chřipce. Vůbec nejnižší proočkovanost pak vykazují ostatní nelékařští zdravotničtí pracovníci.

Že mají právě tyto dvě skupiny nejskeptičtější postoj k očkování, ukázal právě už jednou zmíněný průzkum z Fakultní nemocnice Motol. Všeobecné a praktické sestry, porodní asistentky a zdravotničtí záchranáři častěji nevěří, že očkování funguje, a mají nedůvěru vůči výrobcům vakcín.

Rozdílný přístup k očkování na chřipku mají ale už samotné nemocnice, jak Seznam Zprávy dříve popsaly na základě dotazování 25 největších zdravotnických zařízení.

Třeba Fakultní nemocnice Bulovka výrazně propaguje očkování mezi zaměstnanci a motivuje k němu. U zdravotnických pracovníků má pak proočkovanost na úrovni 35 %. Řada nemocnic ale například statistiky ani nesleduje, nebo to nechává čistě na osobním přístupu každého zaměstnance.

„Byl bych pro to, aby každá nemocnice zveřejňovala, jak má proočkovaný personál. Bez nějaké sankce. Ale ať pacienti třeba na nemocničním webu vidí, jak bezpečný – z hlediska nemocničního přenosu preventabilních infekčních chorob (zejména chřipky) – pro ně pobyt v nemocnici bude,“ uvedl už dříve pro Seznam Zprávy epidemiolog Petr Smejkal z Institutu klinické a experimentální medicíny.

Zatím to ale zůstává čistě v rukou nemocnic. Ministerstvo zdravotnictví v tuto chvíli nechce zveřejňovat data k očkování až na úroveň jednotlivých poskytovatelů. Například praktičtí lékaři ale brzy uvidí, jak se jim daří očkování jejich pacientů proti chřipce ve srovnání s dalšími ordinacemi. Zatím ale také pouze v podobě interní informace pro vlastní potřebu.

Ministerstvo zdravotnictví nicméně v poslední době zveřejnilo několik informací o kvalitě zdravotní péče, a to jmenovitě až na úroveň jednotlivých nemocnic. Pacienti tak už dnes mohou vidět, jaké mají nemocnice konkrétní a velmi podrobné výsledky v léčbě mrtvice a několika druhů rakoviny.

Co lze říct jednoznačně – Česko patří mezi nejhorší evropské země nejen co se týče proočkovanosti seniorů, ale i zdravotnických pracovníků. I státy se slabšími výsledky jako Chorvatsko a Litva jsou na 22 %, respektive 25 %. Španělsko například hlásí 40procentní proočkovanost zdravotnických pracovníků. Úplně jinde je Finsko s 80 %, kde platí povinnost očkování pro personál pracující se zranitelnými pacienty.

Níže se můžete podívat na výsledky, které shromáždilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) za chřipkové sezony 2024/25 a 2023/24. Do srovnání jsme pro ilustraci zařadili i aktuální česká čísla sesbíraná Ústavem zdravotnických informací a statistiky. Jedinou zemí, z níž ECDC získalo data a Česko ji převyšuje, je Rumunsko.

Česká vakcinologická společnost v souladu se všemi vrcholnými evropskými a světovými zdravotnickými orgány doporučuje očkování proti chřipce pro všechny zdravotnické pracovníky. Cílem je jak jejich ochrana při výkonu povolání, tak bezpečí pro pacienty.

Tenhle přístup je zcela standardní ve státech Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru. Jedinou zemí, která nedává takové doporučení pro zdravotníky, je Dánsko. Estonsko, Lotyšsko, Lucembursko, Norsko, Švédsko a Slovensko ho pak omezují na zdravotnické pracovníky v přímém kontaktu s pacienty.

V Česku mají navíc zdravotničtí pracovníci vakcínu proti chřipce hrazenou. Rovněž tento krok je v Evropské unii zcela běžný. Pouze ve Švédsku, v Nizozemsku, Norsku, Polsku a Belgii záleží také na výši příspěvku zaměstnavatele. A pouze v Bulharsku si musí zdravotničtí pracovníci očkování proti chřipce hradit ze svého.